CreepypastyČlánky

Predátor a kořist

PREDÁTOR A KOŘIST

Po noci strávené popíjením s jeho přáteli byl Billy připraven zamířit domů. ,,Jsi si jistý, že chceš jít domů sám na vlastní pěst?“ zeptal se jej Todd. ,,Slyšel jsi pověsti, ne?“ ,,Jaké pověsti?“ zeptal se Billy. ,,Však víš problém… O upírech,“ řekl a poslední slova skoro zašeptal. ,,Bože! To fakt? Nemůžu uvěřit, že to bereš vážně.“ ,,Proč bych neměl?“ ,,Protože je to směšné, proto! Musím uhánět, slunce je skoro nahoře.“

Todd pokrčil rameny, ,,Jak je libo, ale jestli dnes zemřeš, neříkej, že jsem tě nevaroval.“ ,,Nic neřeknu. Budu přece mrtvej!“ zavolal Billy, když se dával do kroku. Rozléhající se smích skupiny za ním ho přiměl usmát se. Nešel příliš dlouho, když zaslechl šustění ve tmě. Zastavil se, aby se rozhlédl. Zvuk také ustal. Proklínal své paranoidní chování a šel dál, ale nemohl se zbavit toho… Pocitu. O chvíli později to slyšel znovu, bylo to hlasitější.

Jeho strach se obrátil ve vztek.

,,Kdo je tam?“ zařval. Nikdo neodpověděl. Říkal si, že je jen hloupý a nejlepší věc bude dostat se domů možná co nejrychleji. Zrovna se chystal otočit se, když na něj něco ze stínu zaútočilo. Stalo se to tak rychle, že neměl čas se zapřít, když jej svalnatá postava srazila jako nákladní vlak. Další věc, kterou si uvědomil, byla, že byl přitlačen k zemi statným mužem s výrazem šílené nenávisti na tváři. Jeho oči hořely směsí nenávisti a znechucení.

,,Kdo sakra jsi?“ zeptal se Billy. ,,Kdo myslíš?“ řekl tichým a chraplavým hlasem. Hned věděl. Byl to vrah, o kterém si všichni šeptali. Problém s upíry nebyl jen fáma. Muž sáhl do brašny a vytáhl dva předměty, které poslaly přes jeho tělo vlnu paniky. Násilím se kroutil, ale bylo to k ničemu. Útočník byl příliš silný. Nastavil dřevěný kůl proti jeho hrudi a zvedl kladivo vysoko nad hlavu. Billy vykřikl hrůzou a jeho tesáky se zaleskly v měsíčním světle.

Originál: Predator/Prey
Další článek: TOP 5 městských legend

Unnamed

Jsem malý nenápadný človíček se zatraceně nízkým sebevědomím, co miluje literaturu, anime a umění, věčně nevylézám ze svého pokoje a jen málokdy projevím nějaký zájem. Nesmím zapomenout na zmínku o až chorobné lenosti~ Překládání se věnuji kolem dvou až tří let, pokud píšu něco ze své hlavy, většinou to (podle mě) dopadá katastrofálně, proto se mnohem raději plně věnuji překladům.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podívej se
Close
Back to top button
Don`t copy text!