ČlánkyCreepypasty

Dům na horách 4

Oba se po menším občerstvení vydali na prozkoumávání domu.

Koukali se po všem. Stoly, židle, skříně, postele, křesla, lustry, svíčky, pera, papíry, knihy, fotografie, obrazy atd. atd. Hodně věcí si i zapsali a označili. Na dveře psali poznámky křídou, číslovali je a zapisovali do papírů, kontrolovali co je zamčené a co ne, kudy se dá utéct a dokonce z nasbíraných informací vytvořili i mapu. Věděli o každé místnosti a inventáři v ní. Tedy aspoň o všem, co našli. Poslední místnost, která je čekala, byla knihovna. Znáte takové ty obrovské knihovny, na které potřebujete štafle? Něco jako v Kráska a zvíře?

Tak přesně to našli za oněmi posledními obrovskými dveřmi. Oběma dvěma jim spala spodní čelist, podívali se na sebe, následně zpět na knihovnu, na sebe, na knihovnu, na sebe a opět na knihovnu. Vidíš to co já Lucy?“ Jo. A radost z toho nemám.“ Víš jak v tom dopise stálo zkontrolujte každou kni…“ Já vím. Nemusíš to opakovat. Ahhhh… ráda bych poznala toho kdo tenhle dům navrhl.“ A zeptala se ho proč?“ Ne. Zeptala bych se ho kam chce zarazit ten kůl na upíry, co mám v tašce. Pojď ať to máme za sebou.“ To nemůžeš myslet vážně!“ Myslím. A ano. Chápu to. Ten seznam bude dlouhej jako blázen. Ale je to důležitý? Je. Tak neremcej a pojď.“

V momentě kdy však vlezli do knihovny zjistili, že je pravda, když se řekne, že ne všechno v tomhle domě je, jak se zdá. Jakmile totiž prošli těmi dveřmi, tak je oba dva začala bolet hlava a začalo jim pískat v uších. Bylo to tak silné, až si z toho oba sedli na zem. Když to po asi šesti sekundách přestalo, a oni se opět podívali na onu místnost, zjistili, že místo velké místnosti, kterou viděli předtím, se nacházejí v široké chodbě, která má na konci  menší knihovnu. Když k ní došli, tak zjistili, že knihy na ní vystavené nejsou jen tak ledajaké knihy.

Jsou to knihy o historii domu,

poznámky různých členů rodiny, jejich rodokmen a prakticky vše, co by mohlo být důležité. Na jedné z polic ležel i dopis. Lucy ho otevřela a našla v něm seznam knih z oné velké knihovny a vzkaz od Amandy.

„Ta velká knihovna je ztráta času  a k tomuhle je těžké se dostat. Je daleko důležitější, že si přečtete tohle a zapamatujete si co nejvíce. Jakmile odsud odejdete, už se sem asi nebudete moci vrátit. Přečtěte vše, co zvládnete, a co chcete vezměte sebou.

Amanda“

Stará dobrá Amanda.“ Znáš ji asi čtyři hodiny ségra.“ To je jedno. Líbí se mi.“ „Co s tebou nadělám. Hlavně bacha ať tě nemusím znova zachraňovat.“ „Ha ha. Pojď. Probereme se tím, zkusíme kolik toho pobereme a zbytek přečteme. Tohle je fakt důležitý.“ „Here comes the fun!“ „Nemel a makej.“ „Ano generále!“

❄❄❄

Tak. To by bylo.“ Pronesl Mark, když si konečně uspořádali pokoj. „Přístroje zapojené a nastavené kapitáne! Žádám o povolení k nejtěžší části dne. Odpočinku.“ Povolení uděleno vojíne. A zalez už. Chci spát.“ A do sprchy nejdeš?“ Popíchl Lucy Mark, jelikož věděl, jak ráda se vždy před spaním sprchuje. Co můžeš udělat ráno, nedělej večer. A zhasni už!“ Oka. Ale ráno jdu do sprchy první já. Zvyk je zvyk holka.“ Mně je to jedno Marku. Já chci spát!“ A chceš pusi…“ SPÁT!“ Ano protivko. Dobrou!“ Dobrou!“

Kapitola čtvrtá – Zábava začíná

Zkoušeli jste někdy sprchovat se po ránu? Je to úžasný pocit. Každý by to měl zkusit. Někoho to dokáže dokonce uspat. Tohoto příjemného pocitu se však Markovi nedostalo. Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!!!……. To je ledový! TO JE LEDOVÝ!“ Co tady sakra řveš?“ Zakřičela Lucy na Marka potom, co přiběhla do koupelny. Jjjjjjjeeeeee ttttoooo lleedddooovvvýýýý…“ Ty si chtěl jít první.“ Odpověděla mu se škodolibým úsměvem na tváři. „Díky tobě neudělám tu samou chybu. Vlastně ti musím poděkovat. Jdu si pro kýbl.“

Nnnnaaa cccoooo cchhhcceeeešššš kkk kýbl?“ Ohřeju si vodu, smíchám ji se studenou, vezmu si naběračku a osprchuju se. Když to fungovalo dřív, proč né teď?“ Jjjááá tě nnn nenávidím.“ Taky tě miluju. Na. Chytej!“ Řekla Lucy, hodila po bratrovi čistý suchý ručník a odešla z místnosti. Ďďď díky…“ Odvětil Mark rozklepaným hlasem. Lucy se mezitím vydala o patro níže do kuchyně kde našla ten největší hrnec, který v kuchyni byl, naplnila ho vodou, postavila na plotnu a než se voda začala vařit, vydala se hledat kýbl. Po asi třech minutách našla jeden v úklidové komoře. Když se však vrátila do kuchyně, hrnec byl skoro prázdný. Jediné co v něm bylo byla pára, která stoupala až ke stropu, a pár kapek vody, které se ještě nestihly vypařit.

Lucy popadla hrnec

a s naštvaným výrazem v obličeji ho hodila do škopku a otočila kohoutkem. Nevytekla z něj ani kapka. „Tohle je nějakej vtip?!“ Co tady tak řveš?“ Řekl Mark s úsměvem na tváři. Sušil si hlavu ručníkem a u toho si neodpustil poznámku, která navazovala na incident z koupelny. Víš jak nám ta ženská napsala v tom dopise, že ten dům nás do dneška nechá být?“ Nooooo….?“ Tak vážně jen do dneška. Šla jsem hledat kýbl a mezitím se mi z hrnce vypařila všechna voda! A teď pro změnu voda neteče!“ To je blbý no.“ Uchechtl se Mark. Budeš bez kafe.“ Ok. Změna názoru. Tohle je vážný. Potřebuju hrnek svého život dávajícího moku! Mé živé vody! Takhle to prostě nejde!“

Zničehonic se hned potom co to Mark dořekl začalo po celém domě ozývat zvláštní bušení. „Slyšíš to taky?“ „Jo Lucy. Tohle nejde přeslechnout. Co to je?“ To nevím. Ale koukej na ty trubky!“ Upozornila ho Lucy a ukázala na vodovodní potrubí, které vedlo podél kuchyňské zdi. Následně se začala klepat praktický celá kuchyně. Nejvíce se však klepaly kohoutky nad oběma dřezy, které v kuchyni byly. Klepalo se i umyvadlo na záchodech, které asi v minulosti měly sloužit pro služebnictvo, a v úklidové komoře. Klepaní po chvilce ustalo. V momentě kdy si oba oddechli se ozvala rána jako blázen a z kohoutků začala tryskat vařící tekutina tmavě hnědé barvy a vábivé vůně. Byla to ona Markova vymodlená káva.

To je kafe?!“ Vyjekl Mark.

Jo a je horký jako kráva! Vždyť se mi skoro vypařuje před očima!“ Odpověděla mu Lucy a snažila se dostat ke kohoutku, aby mohla to šílenství zastavit. Když však sáhla na kohoutek, tak s ním nejenom nešlo otočit, ale ještě se asi po čtyřech sekundách nahřál sám od sebe natolik, že si až Lucy skoro spálila ruku. Káva se po tomto jejím pokusu začala vypařovat ještě intenzivněji. Pára přibývala rychleji než stíhala mizet, a tak se v kuchyni postupně vytvářela mlha. Tenhle zpropadenej barák mě začíná vytáčet a to tu ani nejsem moc dlouho.“ Začínám ti to docela věřit ségra. Vidíš někde východ? Já jsem rád, že si vidím na dlaň, když si ji dám před tvář.“

Vidím jenom to, že nám ty hluboké dřezy za chvilku začnou přetékat. Měli bychom si pohnout než utoneme v litrech té tvé tak opěvované, extrémně vařící aqua vitae!“ Máš recht. Padáme z kuchyně!“ Oba chvilku bloudili. Naráželi do sebe, šli podél stěn a nemohli najít východ. Lucy dokonce nedokázala najít ani úklidovou místnost, ze které si brala kýbl. Ani jeden z nich to nechápal. Káva pomalu začínala ztékat na podlahu. Byla tak horká až se dřevěná podlaha kuchyně začala pomalu rozkládat, což byl pro oba další nepochopitelný jev. Však přeci není možné, aby horká káva začala tímto způsobem devastovat kuchyň, nebo snad ano?

Po chvilce toho Lucy začínala mít vážně až po krk. Káva se pomalu hrnula k ní a ona s ní nechtěla mít nic společného. Marku?!“ Ano Lucy?“ Honem! Pojď sem!“ Co se děje?“ Zeptal se Mark během toho co klusal směrem k Lucy. Takhle to dál nejde…“ KŘÁP Lucy rozbila okno koštětem, které našla v rohu místnosti, a rychle ještě vymlátila v onom velkém okně co nejvíce skla, aby nebyl tak velký risk zranění. Co to děláš?!“ Co asi?! Rozbila jsem okno! A teď pojď a neptej se na kraviny!“ V momentě kdy to dořekla vyskočila ven a Mark ji bez delšího přemýšlení následoval.

Když se oba zvedli ze země

a otočili se zpět směrem k domu, tak si všimli, že káva začala přibývat ještě rychleji a že už brzy začne vytékat z okna. To se však nestalo. Sice stále přibývala, ale z okna nevytekla ani kapka. Bylo to jako kdyby tam to sklo stále bylo. Vypadalo to jako velké absurdní akvárium s kávou místo vody. Až na to, že tam nebylo sklo, které by onu tekutinu drželo. Mark i Lucy na to jen nevěřícně zírali. Co to do pr… ahh… radši nic. Pojď jdeme se podívat dovnitř.“ Zavelela Lucy a vydala se směrem ke vchodu.

Mark ji následoval. Když se oba dostali ke předním dveřím, tak čekali, že se na ně po jejich otevření vyvalí tmavě hnědý horký oceán. Avšak nikoliv. Po otevření dveří nic neviděli. Jen a pouze interiér domu tak, jak o opustili. Šli se tedy podívat do kuchyně. Jestli to takhle půjde dál, tak nám z té „chaty“ nic nezbude.“ Utrousila Lucy. Je tu ještě jedna kuchyň. To se nějako zmákne. Spíš se divím, že se ta káva neprožrala skrze zdi, když už začala v kuchyni rozkládat podlahu.“ Já to tak… WOU…“ Co j… ahaaaa… Jak sakra?!“

Další část: Dům na horách 5

Zatím bez hodnocení.

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Migdos

Zdravím! Moje jméno je Migdos a normálně působím na platformě jménem YouTube na kanále Project Masked. Mezi mé záliby patří práce s videem a zvukem, streaming a samozřejmě "TROCHA" explozí a plamenů. Na DT jsem díky Nautileen, takže pokud to tu jednou shoří na popel, tak víte, za kým jít...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close