Když vypadneš ze žlutých chodeb a poprvé se ti pod nohama objeví holý beton, poznáš to okamžitě. Vzduch je vlhčí, těžší, cítíš olej a rez. Tohle je Backrooms Level 1, místo, kterému zdejší přeživší říkají Obyvatelná zóna. Zní to skoro útěšně, jenže ten název neznamená, že jsi v bezpečí. Znamená jen, že tu můžeš vydržet o něco déle než jinde. A že tu poprvé nejsi sám.
Kam ses to vlastně dostal
Level 1 navazuje na nekonečné žluté koberce nulté úrovně, ale vypadá úplně jinak. Zapomeň na vlhkou tapetu a bzučení zářivek nad hlavou. Tady se rozprostírají obrovské betonové haly, průmyslová skladiště bez konce, sloupy podpírající strop, který se ztrácí v šeru. Podél stěn se táhne potrubí, někde tlusté jak lidské tělo, jinde spletené do klubek, ze kterých občas odkapává voda. Když se chceš zorientovat, jak celý ten svět za tapetou vůbec funguje, mrkni na náš úvod do Backrooms, kde vysvětlujeme základní logiku úrovní.
Osvětlení je slabé a nespolehlivé. Zářivky tu visí ve zrezivělých objímkách a většina z nich bliká, jako by se každou chvíli chtěla nadobro vypnout. Občas fungují úseky ponořené do naprosté tmy, kterými musíš projít po hmatu. A právě v těch chvílích, kdy tápeš rukou po studeném betonu a slyšíš jen vlastní dech, ti dojde, proč se sem lidi bojí chodit sami.
Vlhko, ozvěna a ztráta času
Level 1 je prosáklý vlhkostí. Na zdech se drží vlhké fleky, na podlaze bývají kaluže, ze kterých se dá napít, i když ti chuť po rzi zůstane v puse ještě dlouho. Ta vlhkost není jen nepříjemná, mění celý zážitek. Beton je studený, oblečení ti postupně vlhne a chlad se ti zavrtává do kostí. Kdo tu stráví víc než pár hodin, začne se klepat zimou, i když venku, kdyby nějaké venku bylo, panovalo léto.
Zvuk se v halách chová zvláštně. Každý tvůj krok se rozlehne a vrátí se ozvěnou z několika směrů najednou, takže nikdy nevíš, jestli ten další zvuk vydáváš ty, nebo něco jiného. Přeživší se shodují, že tady se snadno ztrácí pojem o čase. Chodíš, mineš desátý identický sloup, dvacáté skladiště, a najednou nevíš, jestli jsi šel dvě hodiny, nebo dva dny. Rozlehlost je tak veliká, že mapy nedávají smysl a orientační body mizí, sotva je opustíš.
Poprvé tu nejsi sám
Zásadní rozdíl oproti nulté úrovni je jednoduchý a děsivý: sem se dostanou entity. Na Level 0 tě pronásleduje hlavně vlastní hlava a paranoia z prázdna. Tady už můžeš narazit na něco, co se pohybuje ve tmě mezi regály a nemá s tebou dobré úmysly. Nejsou tu na každém rohu, Level 1 není žádné jatka, ale ta možnost tu prostě je. Slyšíš krok, který nepatří tobě, a víš, že tentokrát to nemusí být jen ozvěna. Jestli tě zajímá, co přesně se v těch chodbách plíží, projdi si náš přehled entity Backrooms a jejich chování.
Právě kvůli entitám se v Obyvatelné zóně vyplácí držet u zdi, chodit tiše a nezůstávat na jednom místě moc dlouho. Ostřílení průzkumníci radí neběhat, protože zvuk běhu se nese daleko a přitáhne pozornost. Radši se pohybuj pomalu, poslouchej a měj oči na stopkách. Level 1 odpouští chyby, ale jen do určité míry.
Základny M.E.G. a naděje na přežití
Přes všechno tohle je Level 1 paradoxně jedním z míst, kde se dá skutečně přežívat. Právě proto sem lidé zavítají a někdy se rozhodnou zůstat. Na téhle úrovni se objevují základny organizace M.E.G., zkratky pro Major Explorer Group, tedy skupinu průzkumníků, kteří se snaží v Backrooms zavést nějaký řád. Jejich stanoviště bývají provizorní, poskládaná z toho, co se v halách našlo, ale nabízejí to nejcennější, co tu existuje: bezpečnější kout, kde se dá na chvíli složit a nadechnout.
Na základnách narazíš na další přeživší, na zásoby, občas i na kusé mapy okolí. Je to místo, kde se dozvíš, kudy se dál nevydávat a která chodba vede do problémů. Pro spoustu lidí je setkání s M.E.G. první moment po pádu do Backrooms, kdy uvěří, že se snad ještě dá dostat zpátky. Naděje je tady křehká, ale je.
Atmosféra opuštěného industriálu
Kdybych měl Level 1 popsat jednou větou, řekl bych, že je to sen o opuštěné továrně, ze kterého se nedá probudit. Ta úroveň má v sobě zvláštní, těžkou melancholii. Prázdná skladiště, kde kdysi možná něco skladovali, tiché stroje, které se už nikdy nerozběhnou, potrubí, které nikam nevede. Všechno tu působí, jako by odsud lidi odešli ve spěchu a zapomněli zhasnout to poslední blikající světlo.
Je v tom kus krásy i kus hrůzy zároveň. Stojíš uprostřed obří haly, nad hlavou ti bliká zářivka, kolem se rozprostírá betonové ticho a ty víš, že tady bys mohl zůstat hodně dlouho. Otázka je, jestli chceš. Protože Obyvatelná zóna ti sice dovolí přežít, ale nikdy ti nedovolí zapomenout, že jsi hluboko za realitou, v místě, které nebylo stavěné pro lidi. A že cesta zpátky vede jen dál, do úrovní, kde už to slovo obyvatelná nebude platit.
Originál: Level 1 (Backrooms Wiki)
Tento text je zpracováním díla licencovaného pod CC BY-SA 3.0 a je rovněž šířen pod CC BY-SA 3.0.
