Level 1 tě aspoň nechalo dýchat. Beton, prostor, blikající zářivky, občas i kout, kde sis mohl na chvíli sednout. Backrooms Level 2, kterému staří průzkumníci říkají Pipe Dreams, tenhle luxus nezná. Sotva projdeš dveřmi nebo se propadneš níž, sevřou se kolem tebe stěny a začne úzká chodba lemovaná potrubím, která se táhne dál, než kam dohlédneš. Vzduch je teplý a hutný a někde v dálce něco tiše syčí. Vítej v místě, kde už se nedá jen tak přežívat.
Servisní tunely bez konce
Zapomeň na rozlehlé haly a otevřený prostor. Level 2 je pravý opak. Jsou to nekonečné servisní a údržbářské tunely, úzké chodby, ve kterých se sotva vyhneš druhému člověku. Podél stěn i nad hlavou se táhne potrubí, tlusté i tenké, propletené do klubek, ze kterých tu a tam odkapává voda nebo uniká pára. Zdi jsou z oprýskaného betonu a starých cihel, a když se jich dotkneš, zůstane ti na dlaních suchý, křídový prach. Osvětlení funguje, ale mizerně. Zářivky visí v dlouhých řadách pod stropem, jenže polovina z nich nesvítí a mezi nimi zůstávají úseky ponořené do tmy, kterými musíš projít, ať chceš nebo ne. Kdo právě prošel obyvatelnou zónou (náš rozbor najdeš v článku o Backrooms Level 1), pozná ten průmyslový nádech. Tady je ale všechno stísněnější, sevřenější a mnohem méně přátelské.
Bludiště, kde ztratíš směr
Na orientaci v Pipe Dreams rovnou zapomeň. Tunely se lomí v pravidelných úhlech, zahýbají, kříží se a větví, a přitom vypadají pořád stejně. Stejné potrubí, stejný oprýskaný beton, stejná řada zhaslých zářivek. Ujdeš pár křižovatek a už nevíš, odkud jsi přišel. Mapa tady nedává smysl, protože všechno je identické a orientační body neexistují. Přeživší popisují ten zvláštní pocit, kdy si jsou jistí, že tímhle tunelem už dvakrát prošli, a přitom je nekonečně dlouhý a nikde žádná známá odbočka. Právě tahle stejnost dělá z Level 2 psychickou zkoušku. Nejde jen o horko a entity, jde o to udržet si hlavu, když ti prostředí systematicky bere jistotu, že jdeš správně.
Kudy dovnitř a kudy ven
Do Pipe Dreams se dá dostat víc cestami. Nejčastěji sem lidé spadnou z Level 1, když v betonových halách projdou špatnými dveřmi nebo úzkou průrvou ve zdi. Občas se člověk propadne přímo z reality, z těch nudných chodeb kancelářských budov a technického zázemí, kterým Backrooms tak zlověstně připomínají. A pak jsou tu dveře, které by tam vůbec být neměly, a přesto tě z jiných úrovní vyplivnou právě sem, mezi to potrubí. Cesta ven je stejně vrtkavá. Tunely se občas otevřou zpátky na Level 1, jindy tě protlačí hlouběji do útrob Backrooms, do míst, o kterých kolují ještě horší historky. Nikdy si nemůžeš být jistý, kam tě další chodba dovede, a právě ta nejistota je na Pipe Dreams možná nejvíc vysilující. Jdeš, protože stát znamená smrt, ale netušíš, jestli se pohybem blížíš k východu, nebo k něčemu, před čím bys radši utíkal.
Horko, které stoupá s každým krokem
První, co ti na Pipe Dreams dojde, je teplo. Není to příjemné teplo, je to dusné, těžké horko, jaké cítíš, když se přiblížíš k rozpálenému radiátoru. A čím dál jdeš, tím je to horší. Potrubí kolem tebe rozvádí něco horkého, možná páru, možná vroucí vodu, a některé roury jsou tak rozžhavené, že se o ně nesmíš ani otřít. Dotknout se špatné trubky znamená popáleninu, kterou tady dole nemá kdo ošetřit. Přeživší se shodují, že teplota v tunelech pomalu roste, jako by ses blížil k nějakému srdci celé té sítě, k místu, odkud se všechno to horko line. Pot ti stéká po zádech, oblečení se lepí na kůži a hlava začne z toho vedra otupovat. A právě otupělost je tady nebezpečná, protože na Level 2 si ji nemůžeš dovolit ani na chvíli.
Vůně plynu, kterou nesmíš ignorovat
Druhý smysl, který tě na Pipe Dreams zradí, je čich. Tunely prostupuje slabá vůně plynu. Zpočátku je nenápadná, skoro si na ni zvykneš, jenže ona sílí. Čím hlouběji do sítě zabloudíš, tím je ten pach ostřejší, až se z něj dělá nevolno a bolí z něj hlava. Zkušení průzkumníci berou sílící zápach plynu jako varování, ne jako pouhou kulisu. Znamená to, že jdeš špatným směrem, hloub do nebezpečné části úrovně, a je čas otočit se a hledat cestu ven. Někteří tvrdí, že tam, kde je plyn nejsilnější, číhá i to nejhorší, co Level 2 nabízí. Ať už je to pravda nebo ne, jedno platí jistě: kdo tu vůni přestane vnímat a jde dál, obvykle se z Pipe Dreams nevrátí.
Tady už tě něco loví
Level 0 tě strašil hlavně prázdnotou a vlastní hlavou. Na Level 1 se poprvé objevily entity, ale daly se obejít. Pipe Dreams tě posune o stupeň výš. Tady už entity nejsou vzácnost, ale běžná součást prostředí, a co hůř, jsou agresivní. Úzké chodby jim hrají do karet. Nemáš kam uhnout, nemáš kde se schovat a každá křižovatka tunelů může být past. Ve tmavších úsecích se rády zdržují Smilery, ty zubící se stíny, ze kterých v černotě vidíš jen řadu zubů a pár očí. V zákrutech chodeb na tebe může číhat i něco, co vyrazí přesně ve chvíli, kdy zahneš za roh. Jestli tě zajímá, s čím vším se v téhle síti tunelů můžeš setkat, projdi si náš přehled entit v Backrooms a jejich chování. Na Level 2 ti tahle znalost může doslova zachránit život.
Jak Pipe Dreams přežít
Pipe Dreams neodpouští chyby tak snadno jako předchozí úrovně, ale přežít se dá. Ostřílení průzkumníci opakují pár jednoduchých pravidel:
- Nezastavuj se. Stání na místě je v úzkých tunelech pozvánka pro entity. Pohybuj se pořád dál a hledej cestu ven.
- Nedotýkej se potrubí. Horké roury spálí, jiné mohou být pod tlakem. Drž se od stěn dál, než by ses v té úzké chodbě chtěl.
- Sleduj plyn. Sílící zápach je signál, že jdeš špatně. Otoč se dřív, než ti z něj otupí hlava.
- Buď zticha. Zvuk se sice v tunelech nenese daleko, ale i tak platí, že kdo je slyšet, ten je nalezen. Našlapuj tiše a poslouchej, co se děje před tebou i za tebou.
- Nezacházej hlouběji, než musíš. Level 2 je průchozí úroveň, ne cíl. Hledej východ, ne dobrodružství.
Východy z Pipe Dreams vedou nejčastěji zpátky na Level 1 nebo dál na další úrovně, ale nespoléhej, že je najdeš hned. Někdy chvíli trvá, než tunely povolí a pustí tě jinam.
Proč Pipe Dreams děsí
Kdybych měl říct, čím je Level 2 tak nepříjemný, není to jedna velká hrůza, ale souhra malých. To horko, co ti nedovolí jasně myslet. Ten plyn, co sílí a šeptá, že jdeš špatně. Ty úzké stěny, které tě tlačí a berou možnost utéct. A tma mezi zářivkami, ve které tušíš pohyb dřív, než ho uvidíš. Pipe Dreams je klaustrofobní sen o útrobách nějaké obří, dávno opuštěné budovy, kterou nikdo neudržuje, a přesto pořád běží. Potrubí někam vede, něco hřeje, plyn odněkud uniká, jenže lidé, pro které to všechno kdysi mělo smysl, jsou dávno pryč. Zůstalo jen horko, zápach a to, co se plíží ve tmě. Level 1 ti dovolil doufat, že Backrooms se dají přežít. Pipe Dreams ti tu naději pomalu, tunel po tunelu, bere. A pokud tě zajímá, kde tahle noční můra vůbec začíná, vrať se na úplný začátek do Backrooms Level 0.
Originál: Level 2 (Backrooms Wiki), autoři: přispěvatelé Backrooms Wiki
Tento text je zpracováním díla licencovaného pod CC BY-SA 3.0 a je rovněž šířen pod CC BY-SA 3.0.
