Existují monstra, která tě chtějí prostě jen roztrhat. A pak je tu SCP-049, Morový doktor. Bytost, která ti tvrdí, že ti chce pomoct. Že tě chce vyléčit. A přesně tohle je na ní to nejděsivější. Protože jeho lék znamená tvoji smrt, a to, co po smrti zbyde, už dávno nebudeš ty. Pojď se podívat do spisu jedné z nejznámějších a nejtragičtějších postav celého univerza SCP Foundation.
Kdo je SCP-049
SCP-049 vypadá přesně tak, jak si představíš středověkého morového doktora. Vysoká, asi metr devadesát měřící humanoidní postava v tmavém plášti, s koženými rukavicemi a s tou nezaměnitelnou keramickou maskou s dlouhým zobákem. Jenže je tu jeden detail, ze kterého mrazí. Ten kostým není kostým. Nadace rentgenem potvrdila, že plášť, rukavice i maska bytosti doslova vyrostly z těla a jsou od něj neoddělitelné. Pod maskou je normální lidská kostra, ale nikdo netuší, kde končí bytost a kde začíná ten děsivý oděv.
SCP-049 mluví plynně anglicky a středověkou francouzštinou. Vystupuje zdvořile, klidně, skoro jako starosvětský vzdělanec. Nosí u sebe černou lékařskou brašnu, jejíž vnitřek je anomálně větší než vnějšek, a v ní si vozí nástroje svého řemesla. Za normálních okolností s ním personál Nadace dokázal celkem klidně konverzovat. Problém nastává ve chvíli, kdy se řeč stočí na jednu jedinou věc: na Nákazu.
Nákaza, kterou vidí jen on
Celá existence SCP-049 se točí kolem něčeho, čemu říká Pestilence, tedy Nákaza nebo Mor. Podle něj je to strašlivá epidemie, která prostupuje celým lidstvem a hrozí ho vyhubit. Bytost je o tom absolutně přesvědčená. Mluví o Nákaze s hlubokou úzkostí, jako lékař, který jako jediný vidí přicházet konec světa a zoufale se ho snaží zastavit.
Jenže je tu háček. Ať se ho výzkumníci ptali, jak chtěli, SCP-049 nikdy nedokázal vysvětlit, co ta Nákaza vlastně je. Nedá se změřit, nedá se prokázat, žádný přístroj Nadace ji nikdy nezachytil. Zdá se, že existuje jen v jeho vnímání. Někdy o oběti prohlásí, že je nakažená, jindy o úplně stejně vyhlížejícím člověku řekne, že je čistý. Klíč k tomu, koho označí za nemocného, zůstává naprostou záhadou. A právě tahle nevyzpytatelnost dělá z Morového doktora tak nebezpečnou bytost. Nikdy nevíš, jestli tě zrovna ty jeho oči za maskou uvidí jako pacienta.
Lék horší než nemoc
Když SCP-049 usoudí, že má před sebou nakaženého, přejde do role léčitele. A jeho léčba je tou nejhorší noční můrou. Bytost svou oběť usmrtí pouhým dotykem holé kůže. Kontakt s jeho rukou znamená okamžitou smrt, a přitom na těle nezůstane žádné zjevné zranění, které by tu smrt vysvětlovalo.
Tím to ale nekončí. Nad mrtvým tělem pak Morový doktor provede jakousi hrubou operaci. Otevře je, vpraví dovnitř neznámé tekutiny ze své brašny, přeskládá orgány. A po pár hodinách se stane to nejhorší. Mrtvola znovu vstane. Z oběti se stane SCP-049-2, chodící mrtvola. Tyhle reanimované bytosti mají základní pohybové funkce, dokážou chodit i konat jednoduché úkony, ale nezůstala v nich ani špetka paměti nebo vyššího vědomí. Jsou to prázdné schránky, které poslušně následují svého tvůrce a stanou se agresivními, když je někdo vyprovokuje nebo když jim to Morový doktor přikáže.
A tady je ta pravá hrůza celé věci. SCP-049 je z výsledku upřímně nadšený. Považuje reanimovanou mrtvolu za vyléčeného pacienta. Pro něj je ta bezduchá loutka důkazem, že jeho lék funguje, že člověka zbavil Nákazy. Nechápe, nebo nechce chápat, že místo léčby jen rozsévá další smrt. Podobný odstup od lidského strachu má i bezvýrazně kráčející SCP-096, jenže zatímco ten reaguje slepým vztekem, Morový doktor jedná s klidnou, přesvědčenou laskavostí, a to ho dělá ještě mrazivějším.
Zádržná opatření a incident
Nadace vede SCP-049 jako objekt třídy Euclid, tedy nepředvídatelný. Bytost je držená ve standardní humanoidní zádržné cele, obsah její brašny je zabavený a jakýkoli kontakt s personálem probíhá za přísných podmínek. Nikdo se ho nesmí dotknout holou kůží, žádnou mrtvolu ani živého člověka mu nikdo nesmí poskytnout.
Že tahle opatření nejsou přehnaná, ukázal jeden konkrétní den. Šestnáctého dubna 2017 SCP-049 usmrtil doktora Raymonda Hamma. Byl přesvědčený, že u něj vycítil Nákazu, a rovnou z jeho těla vyrobil další instanci SCP-049-2. Po tomhle incidentu vydal zádržný výbor rozhodnutí, kterým byla veškerá přímá interakce s personálem i dodávání těl na neurčito pozastavena. Morový doktor tak zůstává sám ve své cele, odříznutý od svých pacientů, a nejspíš stále přesvědčený, že venku zuří epidemie, kterou jen on dokáže zastavit.
Proč je Morový doktor tak fascinující
SCP-049 nefunguje jako běžné monstrum. Jeho síla nespočívá v tom, jak vypadá, ale v jeho pokřivené logice. Je to bytost, která páchá to nejhorší zlo v přesvědčení, že koná dobro. A tahle tragická rovina z něj dělá jednu z nejoblíbenějších a nejvíc rozebíraných postav celé Nadace. Kolik utrpení už napáchali lidé, kteří byli skálopevně přesvědčení, že pomáhají? Kde je hranice mezi léčitelem a katem?
Když si tuhle bytost porovnáš třeba se studeným, čistě mechanickým nebezpečím sochy SCP-173, uvidíš, proč jsou nejsilnější příšery Nadace ty, které v sobě nesou kus zvrácené lidskosti. Morový doktor ti nabízí ruku, usmívá se za tou keramickou maskou a slibuje, že tě zbaví nemoci. Jen doufej, že tě jeho oči nikdy neoznačí za nakaženého. Protože jeho lék je definitivní, a to, co po něm zůstane, už nebudeš ty.
Originál: SCP-049 (SCP Foundation)
Tento text je zpracováním díla licencovaného pod CC BY-SA 3.0 a je rovněž šířen pod CC BY-SA 3.0.
