Creepypasta Come Closer
Vlastně jsem ho viděl na cestě domů ze školy. Vypadal špinavě a zneklidněně, díval se přímo na nás, když náš autobus projel. Dokonce jsme o něm dělali vtipy, pravděpodobně to byl náš způsob, jak jsme předstírali, že nemáme strach. Neuvěřitelně vyčníval z našeho předměstí střední třídy, takže jeho přítomnost byla hrozivá, a tak jsme panikařili, když jsme my tři vystoupili a uviděli ho v rohu, když se díval našim směrem.
Byl mezi námi a našimi domy, autobus už odjel, takže jsme se schovali do křoví na nedalekém dvoře. Nebyli jsme si jisti, zda nás viděl, ale my se podívali skrz listí a uviděli, jak se díval našim směrem a něco náhodně mumlal. Tim, můj soused, trval na tom, že viděl nůž v obleku muže.
Danny, dítě, které jsem stěží znal, jelikož se právě do sousedství přestěhovalo, trval zase na tom, že se mu to jen zdálo – o Timovy brýle se muselo odrazit slunce, nebo něco takového. Stále jsme byli vyděšení a chodník ho přivedl přímo k nám. Byl to právě Tim, který vyběhl jako první.
Následoval jsem ho
Moje srdce bušilo, když jsme doběhli do temnoty pod verandou neznámého domu, kde jsme se schovali. Když jsme přitiskli naše těla k hlíně, špinavé dřevo se přitisklo na naše záda a stěží se nám dýchalo, kvůli malému prostoru. Z našeho úkrytu jsme viděli, jak se rozrušený muž otočil do dvora před námi a začal se procházet kolem, dívat se do keřů a rozzlobeně mumlal.
Tehdy jsem si uvědomil, že Danny není s námi, ale neviděl jsem, kam odešel. Tim ztratil své brýle v křoví a jen se schovával ve stínu vedle mě v téměř slepém teroru. Zůstali jsme ticho a čekali. Pokaždé, když jsem si myslel, že je bezpečné jít ven, po dřevěné verandě nad námi se střídaly kroky.
Tim téměř kýchl, ale já mu zakryl pusu a nos ve strachu. Čekali jsme tam tak dlouho, až se změnilo sluneční světlo. Neslyšeli jsme, jak se ten člověk prochází, takže jsem se chystal vykouknout, když se rozlehly kroky a dusot přímo nad námi. O sekundu později se před námi objevil Dannyho obličej vzhůru nohama. Pohled šoku a překvapení překročil jeho rysy, když nás konečně našel.
Něco šeptal, ale moc jsem mu nerozuměl
Zdálo se mi, že říká ‘‘PŘIJĎ BLÍŽE‘‘, takže jsem si myslel, že ten hrozný muž je stále v okolí a my musíme být potichu, vyskočil jsem dopředu. Dannyho obličej zaplavil strach a stále něco nad námi naznačoval.
Zvláštní, stále jsem ho neslyšel. Jeho oči se zdály být tmavé a já se vydal blíže k němu. Chvíli jsem se chvěl v hrůze. Tim mi zašeptal: ,,Co říkal?“. Jen jsem potřásl hlavou, zcela v šoku. Danny neříkal ‘‘přijď blíže“, říkal ‘‘je tam nahoře“.
Ten tulák stál přímo nad námi, čekal, protože věděl, že musíme být někde tam na dvoře. Nebylo co dělat, pouze čekat v tichu a snažit se nekřičet. Byl jsem rád, že Tim ztratil brýle. Ležel jsem tam, když tma sestoupila a snažil se nevnímat skleněný pohled Dannyho rozřezané hlavy, když ležela v trávě jen na vzdálenost pár kroků.
Další Creepypasta: The Grinning Man
