Byl rok 1999
Tahle věta mě vrátila zpátky do školky, kdy mi bylo pět let a každý den jsme museli psát dnešní datum na tabuli. Rok 1999 je jako skvrna na čistém papíře mých vzpomínek, kterou nedokážu smazat, bez ohledu na to, jak moc se snažím. V roce 1999 jsem přišel první zub, poprvé jsem letěl letadlem a byl to bohužel začátek konce mé dětské nevinnosti.
Tato vzpomínka začíná novou nebo spíš starou televizí. V té době byli velkým hitem Pokémoni. Pokémoni na kartičkách, nálepkách a samozřejmě i v televizi. Znamenalo to, že pokaždé, když jsem přišel domů ze školy, jsem zůstal do pěti hodin přilepený na televizi, čekajíc na nový díl.
Jediný problém byl ten, že můj táta musel koukat v půl šesté na zprávy, takže jsem každý den propásl třeba i celou epizodu, a tak jsem neustále fňukal. Táta byl unavený z toho, jak jsem si neustále stěžoval, a tak se rozhodl koupit mi televizi.
Můj táta mi dal televizi do pokoje
Naneštěstí to ale byla jen malá stará televizka, na které byly králičí uši. Bylo na ní jen 20 kanálů, bohužel ani jeden z nich nevysílal Pokémony. Ale mě to nevadilo, v tu chvíli jsem byl unesen tím pocitem, že mám v tomhle věku svoji vlastní televizi.
Po dlouhém projíždění seznamu kanálů jsem usoudil, že jediný, na který se dalo koukat, byl 2. kanál TVO kids, tak jsem se na něj díval. Takhle to bylo jen pár měsíců, dokud jsem neobjevil kanál 21.
Jednoho dubnového dne jsem opět projížděl seznam televizních kanálů, abych našel nějaký, na kterém by byli Pokémoni. Na dálkovém ovladači jsem zmáčkl 21 a doufal, že chytím nějaký další kanál, a k mému překvapení tam byl.
Caledon Local 21
Můj táta byl taky překvapený, ale nechal mě se dívat, protože to vypadalo, že je to dětský program. Kanál se jmenoval Caledon Local 21 a později jsem zjistil, že byl doopravdy vysílán z města Caledon, které se nacházelo nedaleko místa, kde jsem bydlel.
Ta show na Caledon Local 21 vypadala jako levná slátatnina a polovinu času jsem nechápal, co se tam děje. Když jsem vyrostl a zavzpomínal na tu show, uvědomil jsem si, jak šílená doopravdy byla, a musel jsem se zeptat sám sebe
„Co jsem to kurva sledoval?“
Následující list je seznam show a epizod, které si pamatuji, že vysílali na Caledon Locel 21. To, s jakými detaily si to pamatuji, mě až znepokojuje, ale hádám, že takové věci prostě v paměti zůstanou a už se jich nikdy nezbavíte. Na kanálu byly jen tři show, možná proto byli vysílány jen mezi 4 a 9 hodinou.
Duben 1999
Booby – Epizoda 6, “Společně”:
Pamatuji si, že Booby byla show, ve které byly charaktery jen ruce, žádné loutky ani ponožky, jenom ruce. Byla zde ruka jménem Booby, která se nacházela v každé epizodě.
Každá epizoda byla dlouhá jen 5 minut a vypadalo to, že to bylo natáčeno před vlhkou, rozkládající se zdí, zatímco ruce byly položené na stole s červeným ubrusem. Autor téhle show měl nejspíš velmi nízký rozpočet na natáčení.
Tohle byla první epizoda, kterou jsem kdy viděl. Začínala tím, že se Booby snažil dostat kečup z lahve. Ve skutečnosti to ale bylo 3 minutové koukání na to, jak Booby s mlátí lahví kečupu. Konečně na scénu dorazila druhá ruka a podívala se na něj.
„Společně.“
To je vše, co ruka řekla a pomohla Boobymu s mlácením o lahev. Následně kečup nevytekl ven ale rozprsknul se po stole. Při téhle části jsem se i trochu zasmál. Booby chvíli koukal do kečupové břečky a poté se jen podíval do kamery, která na něj přiblížila záběr.
Mr.Bear’s Cellar – Epizoda 12, “Sklep pana medvěda”:
Celkem podivné jméno, když se na to dívám s odstupem času. Byl tam muž v kostýmu medvěda, který měl každý den ve svém sklepě jiného hosta. Vždy nějaké dítě. Bylo to nahráváno na kameru, která bohužel nebyla moc kvalitní. Policie mi ohledně této show kladla opravdu hodně otázek.
Epizoda začala s Mr. Bearem, jak sedí u stolu a hraje sám se sebou dámu. Nejdřív jsem si toho nevšiml, ale byl to stejný stůl jako u Boobyho. Chvilku jen seděl, ale pak uslyšel ťukání na dveře. Kamera se pak nasměrovala na schody u dveří a bylo slyšet další ťukání.
Mr. Bear vyšel na schody, aby otevřel a odhalil nám dvě malé děti. Jedno z nich byl kluk mého věku, druhé dívka, které bylo odhadem tak 8 let. Mr. Bear začal tancovat radostí a pak začal mluvit s dětmi. Pamatuji si, že jsem je neslyšel.
Poté zavedl děti do sklepa, kde byla tma, jenom malá olejová lampa na stole. Opravdu si toho víc nepamatuji, až na to, že zpíval písničku, kterou jsem také neslyšel pravděpodobně kvůli té medvědí masce. Epizoda končila scénou, kde všichni hráli na schovávanou, zatímco Mr. Bear pykal.
Květen 1999
Soup and Spoon:
Nemyslím si, že tohle byl seriál. Spíš nějaký druh filmu. Všechno co si pamatuji, je to, že jsem se na Caledon 21 přestal na nějakou dobu dívat, protože mi ta show připadala stupidní a hlavně protože okolo 4:30 a 5:00 začali vysílat Pokémony.
Moc si z toho nepamatuji, ale vím, že na scéně byla plechovka s polévkou a lžíce. Oboje bylo ovládáno špagátky, které se houpaly tam a zpátky, jako by je nikdo nedržel a nechal viset před kamerou. Zajímavé bylo, že to bylo natočeno v podobném sklepě jako Mr.Bear. Jak už jsem říkal, moc si toho nepamatuji, až na konec.
Celé to trvalo okolo hodiny a půl. Film obsahoval jen samé hloupé věci, jako třeba lžíci, která honila polévku, zatímco se ji snažila sníst. Na konci byl zase ten samý stůl z Boobyho a asi sedm dětí sedících okolo něj, které před sebou měly misku polévky. Seděly a dívaly se do kamery zmatenými pohledy čirého děsu. Kameraman se natočil k dětem s konzervou polévky a řekl „Lžíííííce připraveny?“ Poté obrazovka zčernala.
Červenec 1999
Bylo léto a já už nějakou dobu kanál 21 nesledoval. Až do jednoho dne, kdy jsem přespával u mého kamaráda a rozhodli jsme se, že se na to podíváme. Kamarád dostal do pokoje na své šesté narozeniny televizi, takže jsme zůstali vzhůru dlouho do noci a sledovali televizi.
V tu chvíli jsem si vzpomněl na kanál 21 a navrhl se na to podívat. Takže jsme se mrkli, jestli pořád běží a k našemu překvapení ano. Mezitím nejspíš museli pozměnit vysílací dobu.
Mr. Bear’s Cellar – Epizoda 23:
Tahle epizoda se mě a mému kamarádovi líbila, protože v ní byla sprostá slova. Nicméně si teď uvědomuji, že něco bylo při natáčení tohohle dílu špatně. Epizoda začala s kamerou na straně, namířenou na Mr. Beara, který šel po schodech ke dveřím sklepa.
Na chvilku byla černá obrazovka, ale pak se objevil další záběr, tentokrát na Mr. Beara, který mluvil s dalším dítětem, ale tomu bylo na rozdíl od předchozích dětí, 11 možná 12 let. Kluk si s Mr. Bearem chvilku povídal, ale opět jsem ho neslyšel kvůli špatnému nahrávání zvuku na kameře, dokud nezačal zvyšovat hlas.
Říkal, jak už je pozdě, a že on a jeho sestra musí jít domů, taky byly slyšet i další hlasy v pozadí. Pamatuji si, jak Mr. Bear řekl:
„Vypadni odtud kurva, nejsi tu vítaný.“
hlubokým tlumeným hlasem přes medvědí masku. Také si pamatuji, jak jsme se na sebe s kamarádem podívali a smáli se zmínce sprostého slova na „K“, ale pak to začalo být ještě podivnější.
Kluk si to namířil ke schodům, zatímco říkal, že zavolá policii. Mr. Bear se najednou rozběhl za ním, načež ten kluk začal křičet a utíkat. Vysílání se přerušilo a to byl konec epizody. Kanál se poté změnil jen na statický ruch.
Booby – Epizoda 42, “Hraní s nůžkami”:
Jednoho nudného deštivého dne jsem se rozhodl, že se znova podívám na kanál 21. Když jsem se začal dívat, zrovna končila nějaká show o chlapci na houpací židli.
Když jsem tu epizodu poprvé viděl, myslel jsem si, že byla pro dospělé, protože v ní byla krev a byla dost nechutná. Když mi poté policie všechno vysvětlila, zjistil jsem, komu ta krev patřila.
V tomto díle byl Booby a další ruka, která měla okolo malíčku ovázanou mašli. Byla to Boobyho přítelkyně. Booby držel nůžky a všemožně poskakoval ze strany na stranu, zatímco jeho přítelkyně jen tak chodila okolo.
Najednou se na scéně objevila další, viditelně menší ručka, která sebou neustále smýkala, jakoby ji někdo zpod stolu naváděl. Později jsem zjistil, že v tomhle jsem měl pravdu.
„Nůžky jsou nebezpečné děti tak je držte bezpečně,“
řekl Booby do kamery. Všiml jsem si také utlumených výkřiků, ale nebyl jsem si jistý, protože kvalita zvuku nebyla moc dobrá. Boobyho přítelkyně držela menší ruku, která sebou mlátila ze strany na stranu a Booby si připravil nůžky.
Začal s palcem, otevřel ostří nůžek a střihl do malého prstu. Začala téct krev a skřeky byly mnohem hlasitější. Mé pětileté já bylo znechuceno a přesvědčeno o tom, že Booby možná nebyl pořad pro děti, ale pro teenagery a dospěláky.
Pak ostří narazilo na kost a byly slyšet hnusné zvuky křupání. V tu chvíli jsem televizi vypnul. Nikdy jsem o tom tátovi neřekl, protože jsem se bál, že mi zakáže některé kanály v televizi.
Srpen 1999
Po epizodě s Boobym a nůžkami jsem nechtěl kanál 21 ani vidět. V srpnu jsem ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu zatoužil se zase dívat na Mr. Bear’s cellar. Poslední epizoda byla divná a taky se v ní nadávalo, což mě taky přesvědčilo v tom, že je show pro dospělé. Ale stejně jsem to přepnul na kanál 21, když byl můj táta tak zaměstnaný.
Mr. Bear’s Cellar – Epizoda 28:
Údajně tahle epizoda běžela celý srpen a byla hodně zkoumána policií. Vše, co se v ní dělo, byl Mr. Bear, sedící na židli, jak mluví k publiku.
“Ahoj děti! Chcete navštívit můj sklep? Jestli ano, prosím, napište mi dopis na tuto adresu!“
Obrazovka se změnila na bílé pozadí, na kterém bylo duhovými písmenky napsaná adresa, která tam zůstala až do konce epizody. Hádejte, co jsem udělal? Poslal jsem dopis Mr. Bearovi, nebo spíš tomu zkaženému bastardovi, který se za něj vydával.
Udělal jsem to hlavně ze zvědavosti. Můj táta to vzal v pohodě, myslel si, že je to normální dětská show, ale jak už jsem říkal před tím, nikdy se na kanál 21 nedíval. A tak jsem zalarmoval své psací dovednosti a sepsal dopis tak dobře, jak jsem to jen ve svém věku dokázal.
Myslím, že jsem tam jen napsal něco o tom, že se chci s Mr. Bearem potkat a ptal jsem se, jestli Booby taky žije ve sklepě s ním. Můj táta to poslal na určenou adresu, která byla na obrazovce z nějakého prapodivného důvodu skoro po celý den.
Trvalo asi týden, než mi přišla odpověď, ale mě překvapilo, že vůbec došla. Stále mám ten dopis, který mi 15. srpna 1999 přišel.
„Drahý Elliote, děkuji ti moc za dopis, budu moc rád, když navštívíš můj sklep!
Budeme hrát hry, sledovat filmy, dělat táboráky a přespávat v lese!
ano, Booby zde žije, je to můj dobrý kamarád!
Přijď ke mně domů na (Policie adresu vymazala), Caledon, Ontario, Kanada.
Těším se na společnou zábavu!
S láskou, Mr. Bear.”
Nemohu uvěřit tomu
Mému tátovi se to nikdy nezdálo divné, dokonce mě do toho domu zavezl. A teď, když se do toho zapojila policie. Ty nekonečné otázky, fotky vyděšených dětí, les a další děsivé věci.
To mě přivádí k důvodu, proč tohle píšu. Ten psychouš a jeho kamarádi udělali tenkrát nějaké dost zvrhlé věci a vypadá to, že jak se teď snaží se mnou dostat znova do kontaktu, celá tahle policejní záležitost se vrací znova na povrch.
Rok 1999 mě dohnal do současnosti a skoro o deset let později se to vše děje znova.
Další část Creepypasty 1999 najdete na odkazu: 1999 – 2. Část
Originál (EN): Creepypasta 1999
