Život Uvnitř
Life within
Můj manžel a já jsme se strašně moc milovali, ale jako většina párů jsme se hádali. Naše největší hádka se vždycky týkala jedné neshody: děti. Já chtěla děti, on ale ne. Jak roky plynuly, doufala jsem, že konečně změní názor na to mít děti, ale zůstal tvrdohlavý a nezměnil názor.
Připomněla jsem mu, že pokud budeme stále čekat, tak nebudeme moct mít vlastní dítě, ale nevypadalo to, že by se o to zajímal. Nabízela jsem mu i adopci a podporu dětí, ale on neposlouchal. „Nehodíš se na to být matkou.“Jeho krutá slova se mi vypálila do mysli.
Milovala jsem ho
Proč by něco takového říkal? Chtěla jsem nosit dítě. Chtěla jsem mít v sobě život, kousek jeho ve mně. Miluji svého manžela, ale nemá právo mi v tom bránit. Nikdo mě nemůže zastavit. Vyhodila jsem antikoncepční pilulky a sabotovala jeho kondomy, když jsem se připravovala svést svého manžela do šílené a láskyplné vášně. Můj manžel, který ví, že jsem zoufalá proto, abych měla v sobě život, prokoukl můj plán a odmítl mé postupy.
Můj vlastní manžel řekl, že jsem šílená, že začínám být posedlá a přicházím o rozum. Strašně moc jsem ho milovala, jak mi mohl říct něco tak hrozného? Jsem jeho milující manželka. Tu noc jsem plakala. Nikdy jsem v životě tak neplakala. Neměl právo tohle dělat! Měla bych život po kterém tak toužím. Trvalo mi to týden, ale už jsem měla další nápad.
Tenhle plán byl spolehlivý, nebylo by nic, co by mohl udělat
Tentokrát by mě nemohl zastavit. Potom co se vrátil domů z práce, nabídla jsem mu pivo, až potom co jsem mu tam podstrčila dávku rozdrcených prášků na spaní do pití. On to ovšem vůbec necítil a vyhltal nabízené pivo. Během dvaceti minut upadl do hlubokého spánku, v podstatě v bezvědomí. Odtáhla jsem svého manžela do naší ložnice na naší postel.
Sundala jsem z něj oblečení a začala líbat jeho celé tělo. „Nemůžeš to ode mě vzít.“ zašeptala jsem mu do ucha mezitím, co zůstal blaženě nevědomý o tom, co se mu mělo stát. Uplynuly hodiny, co jsem si užívala s jeho tělem.
Nevzbudil se z jeho drogami způsobeného spánku
Ani jednou neucítil mé teplé rty, co se neustále dotýkaly jeho chladné kůže, užívající každý pocit co jsem cítila a dokonávala svůj účel. Povlečení byla nasáklá z mé noční činnosti. Ale ta tekutina nebyl pot, byla to krev. Krev mého manžela. Sednula jsem si na zem ložnice, má záda opřela o roh rodinného lůžka.
Rukama jsem laskyplně přejela přes své pevné břicho, nadšená z života které jsem teď nosila. Nemohla bych si moct užít život ve mně celých devět měsíců jako většina žen, ale těch pár dní, co bych ho měla by byly ty nejlepší v mém životě. Není to snadný výkon pohltit celé lidské stvoření za jednu noc. Ale stálo to za to. Konečně mám v sobě kus svého manžela.
Originál (EN): Life within
Další Creepypasta: Come Closer
