ČlánkyCreepypasty

Láska

Láska

Láska mnou proplouvá už dostatečně dlouho. Přísahám, že dnes to udělám. Dnes po škole jí to řeknu. Po škole význam dívce, kterou miluji, své city. Oh, kdybyste ji viděli. Její vlasy v perfektně upraveném culíku se táhnou až pod pas její vysoké hubené postavy. Jen je o hlavu vyšší jak já. Ale to nevadí. Láska nezná mezí.

Přesně tyto slova jsem si říkal, až do finálního okamžiku. Nemůžu uvěřit, že jsem se tak moc mýlil. Říká se: ,,Nesuď knihu podle obalu.“ ale, že to zažiju takhle doslovně. To jsem opravdu nečekal. Lidi, nevěřte lidem. Nevěřte jim, ať se děje cokoliv.

,,Co se stalo?“

No co asi? Zjistil jsem pravdu! Šel jsem za ní po škole a vyznal se jí. Byla překvapená, ale moc se jí to líbilo. Políbila mě a já se cítil tak skvěle. Od té doby jsme spolu chodili. A jednou mě pozvala k sobě domů. A tam to začalo. Ten den spadly sračky do větráku a já zjistil ohavnou pravdu.

Její rodiče neměli nic proti tomu, abych přespal. To mi přišlo podezřelé, ale neměl jsem ni proti tomu. Přece jen, strávím čas s dívkou kterou miluji. Takže, proč ne? Doma jsem se rychle osprchoval, najedl a pečlivě oholil. Musím být připraven na akci, ne?

Za nedlouho jsem už byl u ní doma. Všechno probíhalo, tak nějak normálně. Koukali jsme se ma filmy, líbali se, objímali. Prostě taková ta klasika z romantických filmů. Už se to blížilo k bodu, kdy by mohlo být něco víc, jenže o a s eomluvila, že si odskočí. Žádný problém, prostě jen počkám.

Tajnosti

Má láska se ale nevracela poměrně dlouho, a tak jsem šel za ní. Tu jsem zaslechl hlasy. Vycházely z obývacího pokoje zpoza dveří. ,,Vysvětli mi to ještě jednou.“ promluvil hluboký mužský hlas. A hlas mé lásky odpověděl. ,,Až usne, podříznu ho. Pak se najíme jeho masem. Už to chápeš tati?!“

To neznělo dobře. Oni mě chtěli sežrat! Rychle jsem popadl věci a vyběhl z bytu. Otec si mě ale všiml a běžel za mnou. Sebíhal jsem schody paneláku. Vyběhl jsem ven, avšak ten muž byl stále za mnou. Tu jsem dostal nápad. Prudce jsem zabrzil, čímž do mě otec narazil. Svalil se k zemi a já tak dostal chvíli na útěk.

Přede mnou se, jako spása z čistého nebe, objevila zastávka autobusu na druhé straně silnice. Jeden autobus zrovna přijížděl. Rychle jsem silnici přeběhl a skočil dovnitř. Oknem jsem viděl tátu své lásky. Stál na druhé straně silnice a díval se na mě vražedným pohledem.

Ale tentokrát jsem byl vítěz já!

Všechno náhle ubíhalo rychle. Doma jsme zavolali policii, která zadržela kanibaly. Snažili se utéct. Vyšlo najevo, že tato rodina je hledaná už dva a půl roku. Když jsem je viděl na stanici, kam nás pozvali k identifikaci pachatel, nebylo mi zrovna nejlíp.

Šéf policie nám popisoval jatka, která nalezli v jejich sklepě. Bylo tam více jak 40 mrtvol. Naprosto ohlodaných na kost. Všichni z nich se na mě dívali. Poražení, zlomení. Tentokrát zlo vyhrálo. Ale děsila mě představa, že je takových lidí na světě víc.

Toto je ale dobrý příběh. Příběh ve kterém vyhrálo dobro. Tentokráte. Přemýšlím, kde na světě se takovýto příběh obrátil ke konci zlému…

Další Creepypasta: Pohledy

4/5 (1)

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close