ČlánkyCreepypasty

Okno

Okno

Byl jsem ve své ložnici a dělal tu typickou věc, kterou dělá každý puberťák mého věku. Ponocoval jsem, nořil se do hlubin internetu a prakticky nevěnoval pozornost ničemu, krom svého monitoru. Bylo kolem druhé hodiny rána, takže všichni krom mě spali.

V pokoji jsem měl příjemné teplo, přestože jsme byli uprostřed zimního období. Za toto teplo můžu děkovat novým oknům, které jsme týden zpět instalovali. Kvůli starým oknům jsme v přicházeli o teplo, obzvláště v mém pokoji, ale nyní je štiplavý chlad držen venku.

Už si nepamatuji, co jsem přesně dělal.

Kvůli teroru, který mě tehdy pohltil, jsem musel zapomenout. Od okna jsem zaslechl zvuk. Nebyl to brouk, který narazil, nebo větve, které by se o okno otřely. Byl to divný zvuk, jako kroky, nebo bouchání. Zprvu jsem si s tím nelámal hlavu. Cokoliv to bylo, bylo mi to jedno a nebo jsem se bál zjistit pravdu, takže jsem jen seděl a poslouchal. Ten zvuk byl překvapivě rytmický.

Bum, bum, bum. Trvalo to asi jen 15 sekund a pak to přestalo. Pokrčil jsem nad tím rameny a strávil další hodinu nebo dvě projížděním internetu. Pak jsem počítač vypnul a šel spát.

To ráno,

kdy bylo slunce už vysoko na obloze a noční zvuky se odebraly dělat to co během dne dělají, jsem přistoupil k oknu a pár minut se snažil napodobit zvuk, který jsem slyšel v noci. Ťukal jsem na okno, zlehka do něj praštil nějakými měkkými předměty, dokonce jsem ho odemkl a znovu zamkl. Ale za nic na světě se mi nedařilo ten zvuk napodobit. Nic se tomu nepodobalo. Během dne jsem se tím už nezabýval.

Táta se vrátil z práce v obvyklém čase a hned po vkročení do domu usoudil, že je tu příliš dusno. Po chvíli přišel do mého pokoje otevřít okno (žijeme v Texasu, takže zimní večery jsou občas velmi příjemné, stejně tomu bylo dnes). Nikdy v životě jsem si nepřál být hluchý jako právě v ten moment…

Táta zapomněl okno odemknout a když za něj zatáhl, ozval se stejný zvuk jako z té noci. Zvenčí se s oknem takhle lomcovat nedá…

Autor: Josh H.
Originál: Creepypasta.com
Další creepypasta: Mrknutí

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
Don`t copy text!