Pan K

Pan K

Dnes jsem šel se svojí sestrou venčit sousedce psi. Vše probíhalo v pořádku a užívali jsme si čerstvého vzduchu jako obvykle.

Když jsme ale procházeli kolem opuštěného kravína sestra se mě zeptala, jestli také slyším takové šustění. Odpověděl jsem jí že nic neslyším a tak jsme tomu dále nevěnovali pozornost a pokračovali jsme ve venčení. Asi o pět minut později jsme směrem od kravína silné tupé rány, výkřik a další neidentifikovatelný zvuk který byl ale dost děsivý. Šli jsme se tedy podívat blíže.

Opatrně jsme se přiblížili a zjistili, že se ty zvuky neozývají ze skladu sena který je blíže silnici ale v samotném rozpadajícím se kravíně. opatrně jsme tedy zašli za roh skladu a přibližovali jsme se ke kravínu. Když už jsme byli opravdu kousek od vchodu, naznačil jsem své sestře aby dál nechodila.

Opatrně jsem nahlídl přes kraj zdi.

To co jsem tam viděl bylo neuvěřitelné. Stál tam podivný muž v černém obleku s buřinkou na hlavě. Měl asi tak tři a půl metru a stál ke mně zády. Jednou rukou držel jakési stvoření něco mezi psem a člověkem – nebyl jsem schopen rozeznat to, protože jsem viděl skrz nohy asi tak jednu třetinu toho tvora který úpěnlivě křičel.

Najednou muž napřáhl ruku. Až teď jsem zjistil, že drží tyč na které je ještě přiděláno cosi kovového. Muž silně bouchl do stvoření které se bezmocně svalilo k zemi. Rychle jsem dal hlavu zpět za stěnu. Po chvíli jsem znovu nakoukl. Muž táhl tělo k otvoru v podlaze která sloužila zřejmě jako kanál a když už byl skoro u okraje kanálu, sestra mě zatáhla za rukáv a zašeptala: „co se tam děje?“.

Jen jsem mávl rukou. Sestra ale chtěla vědět co se dělo a tak udělala krok ke mě a znovu mě zatáhla za rukáv. Jak ale udělala krok, kamínky pod její botou se šouply a udělali poměrně hlasitý zvuk. Muž se zastavil. Pootočil hlavu, aby měl ucho směrem k nám. Potom ji otočil ještě víc a už by na nás kdyby jsem se nestihl včas skrýt za zeď. Sestra se mě začala vyptávat ale já jsem jí rázným gestem ukázal, aby byla potichu. Slyšel jsem kroky. „Bojím se“ kňučel jsem.

Oba jsme zavřeli oči.

Když jsem oči opět otevřel nahlídl jsem za stěnu. Muž si nás asi nevšiml, protože už byl zpět u otvoru a sunul tělo dovnitř. Zatajil jsem dech. Muž se ohlídl a zahlídl mě. Udělal něco co jsem nečekal. Muž se zvedl z pokleku a otočil se k místu, kde jsem stál. Sestra mi podala železnou tyč kterou jsem pevně stiskl. Rozhodl jsem se vkročit doprostřed dveří a díval jsem se na něj.

Byl ode mě asi 20 metrů. Muž si vzal do jedné ruky svojí zbraň. Držel jí tak že mu vysela k zemi. Najednou se ale bleskově otočil a ukrutně rychle utekl. Jen jsem nevěřícně zíral na prázdnou budovu a sestra se mě zeptala co to bylo. Hlavou se mi rozeznělo jeho jméno, jako kdybych ho znal už několik let. Ohlédl jsem se na ní a řekl jen: „Pan K“

Další Creepypasta: Rozkrojená jablka