Ed Gein: řezník z Plainfieldu, který inspiroval celý horor

Když v listopadu 1957 vešli policisté do kůlny na odlehlé farmě ve Wisconsinu, našli tělo pohřešované ženy zavěšené za nohy a vyvržené jako ulovená zvěř. A to byl teprve začátek. To, co objevili v domě, patří dodnes k nejotřesnějším scénám v dějinách kriminalistiky. Vítej v příběhu Eda Geina, řezníka z Plainfieldu.
Paradox? Ed Gein zavraždil „jen“ dvě ženy. Přesto se stal možná nejvlivnějším vrahem v dějinách hororu. Tohle je jeho skutečný příběh, oddělený od filmových legend, které z něj vyrostly.
Kdo byl Ed Gein
Edward Theodore Gein se narodil v roce 1906 a celý život prožil v okolí maloměsta Plainfield ve státě Wisconsin. Vyrůstal na izolované farmě, stranou od lidí, pod přísnou rukou své matky Augusty. Ta byla fanaticky nábožensky založená a synům neustále kázala o hříšnosti světa, o zkaženosti žen a o tom, že jediný čistý vztah je ten k ní. Ed jí naprosto propadl.
Matka a posedlost, ze které se zrodí hrůza
Klíč k celému případu leží v Edově vztahu k matce. Když Augusta na konci roku 1945 zemřela, Ed se zhroutil. Ztratil jediného člověka, kterého kdy doopravdy miloval a poslouchal. Zůstal sám v prázdném domě a jeho mysl se začala hroutit dovnitř.
Z téhle posedlosti vyrostlo to nejděsivější. Ed nedokázal matčinu smrt přijmout a podle vlastních slov toužil po tom mít ji zpátky, dokonce být jako ona. A z téhle myšlenky se zrodil plán, který je tak morbidní, že ho lidská hlava odmítá pobrat.

Co se skrývalo na farmě
Mezi lety 1947 a 1952 podle vlastního přiznání Gein opakovaně v noci navštěvoval místní hřbitovy. Vykopával čerstvě pohřbené ženy středního věku, které mu připomínaly matku, a jejich těla si odnášel domů. Z lidských ostatků si pak vyráběl předměty. Masky z obličejů, kusy nábytku potažené kůží, schránky z částí těl. Vyšetřovatelé později našli i jakýsi „oblek“ zhotovený z ženské kůže. Ed Gein si doslova chtěl obléknout cizí těla, aby se mohl proměnit ve svou mrtvou matku.
Vedle vykrádání hrobů spáchal i dvě skutečné vraždy. V roce 1954 zmizela majitelka hostince Mary Hogan, v roce 1957 majitelka železářství Bernice Wordenová. Právě její zmizení Geina prozradilo. Její syn si všiml, že poslední účtenka z obchodu patřila Edovi, a policie se vydala na jeho farmu. To, co tam našla, otřáslo celou zemí.
Dopadení a osud
Geina zatkli 16. listopadu 1957. U výslechu se ke všemu doznal s děsivým klidem. Soudní znalci ho označili za nepříčetného a neschopného účasti na řízení, takže byl nejprve umístěn do psychiatrické léčebny. Až v roce 1968 ho uznali způsobilým a soud ho shledal vinným z vraždy Bernice Wordenové. Vzápětí ho ale prohlásili za právně nepříčetného, takže si nikdy neodseděl klasický trest ve vězení.
Zbytek života strávil v ústavu Mendota Mental Health Institute, kde byl podle ošetřovatelů paradoxně mírným a bezproblémovým pacientem. Zemřel v roce 1984 ve věku sedmdesáti sedmi let. Tedy obyčejnou smrtí, na rozdíl od svých obětí.
Proč Ed Gein zrodil moderní horor
A tady je důvod, proč o Geinovi mluvíme dodnes víc než o vrazích s desítkami obětí. Jeho příběh se zaryl do popkultury jako málokterý. Už v roce 1959 napsal Robert Bloch román Psycho, jehož vrah Norman Bates, posedlý mrtvou matkou, je Geinem přímo inspirovaný. O rok později z toho Alfred Hitchcock natočil jeden z nejslavnějších hororů všech dob.
Tím to neskončilo. Geinovy masky z lidské kůže a venkovská hrůza daly vzniknout Leatherfaceovi z Texaského masakru motorovou pilou. A jeho touha „obléknout si“ ženské tělo se odráží v postavě Buffalo Billa z Mlčení jehňátek. Tři ikony hororu, jeden skutečný muž z Wisconsinu. Málokdo ovlivnil žánr tak hluboce.
Proč nás Ed Gein pořád fascinuje
Můj názor? Geinův případ děsí proto, že nejde o chladnokrevného plánovače ani o filmové monstrum. Jde o osamělého, rozbitého člověka, jehož žal a posedlost se zvrhly v něco nepředstavitelného. Připomíná nám, že skutečná hrůza se často nerodí z čisté zloby, ale z narušené mysli ponechané příliš dlouho o samotě. A že nejtemnější příběhy si nevymýšlíme. Někdy je najdeme na obyčejné farmě na konci polní cesty.
Jestli tě skutečné temné případy zajímají, mrkni i na náš článek o H. H. Holmesovi a takzvaném vražedném hradu, na profil kanibala Jeffreyho Dahmera, nebo na celou rubriku vrahů a psychopatů.
Článek vychází z ověřených historických a kriminalistických zdrojů. Filmové zpracování příběhu se od skutečnosti místy výrazně liší.
Zdroje:




