CreepypastyČlánky

Jako v Hororu

Jako v Hororu

Teplá voda stékala po ladných křivkách mladé ženy kolem třiceti let a splachvoala nečistoty a pěnu ze sprchového gelu z její kůže. Afroameričanka Lizz se právě sprchovala. Vrátila se z práce domů o asi dvě hodiny později než obvykle. Den pod psa. Šéf agresivní, přátelé nedostupní, zákazníci protivní. Co horšího se mohlo stát. A ji vlastně. Vrzající potrubí. Celou dobu sprchování se z ústí ozývaly zvuky, jako kdyby někdo umíral. Šílené.

Lizz vypla vodu a omotala kolem sebe ručník. Vytáhla kartáček a začala si čistit zuby. ,,Levé dolní stoličky, zuby třenové, špičáky, řezáky…“ říkala si v duchu, zatímco krouživým pohybem projížděla svá ústa. ,,Liiizz…“ ozvalo se náhle odnikud. Lizz se podívala kolem sebe. Zmatená hledala, odkud ten zvuk mohl přijít. ,,Liiiiizz…“ ozvalo se znovu. Tentokrát ale Lizz věděla odkud to jde. Přicházelo to z ústí sprchy. ,,Co to sakra…?“ přiblížila se Lizz k ústí. ,,Já tě vidím!“ zasmál se hlas ze sprchy.

Lizz se odtáhla od sprchy, až málem zakopla a vyběhla z koupelny. To ale nebyl dobrý nápad. Vběhla do náruče zarostlému muži, který ji hned na ti zabodl do krku dlouhý a ostrý nůž. Bodal do ní, bodal, Lizz ječela a ječela. Křičela dokud se nezačala dusit vlastní krví. Pak dopadla na podlahu a světlo v jejích očích se vytratilo.

„To je slabý.“

odfrkla si Jessie a napila se kafe. Odložila ze svých stehen rozpálený pracovní laptop, popadla ovladač na televizi a přepnula ji na kanál s písničkami. „Proč musí v telce dávat takovéhle levné záležitosti?“ povzdechla si. Měla pravdu. Horory v televizi už nebyly tak dobré jako bývaly. Chtěli byste se snad dívat na horor, který ve vás nevyvolá ten skvělý pocit strachu?

S těmito myšlenkami opustila teplo obývacího pokoje a vlezla do svého sprchového koutu. Přeci by se nebála nějakého trapného hororu. Sice měla trubky také vrzající, ale to neznamená, že by se z nich měl ozývat hlas nějakého vraha. Dokonale vydrhla své upocené tělo. Byla teplá letní noc a práce jako fitness trenérka, dává v létě obzvlášť zabrat.

Otočila kohoutkem, voda přestala téci. Sundala z věšáku ručník, utírala se, když tu náhle: „Já tě vidím…“ Jessie se v panice otočila ke sprše, ze které ten podivný zvuk vyšel. Přiblížila se ke sprše a zavrtěla hlavou. „Sakra…“ praštila se do hlavy, „už z toho mám slyšiny.“ Oblékla se do pyžama, vyšla z koupelny a byla okamžitě chycena do kravaty neznámým útočníkem. Kopala a škrábala ho seč mohla, ale to útočníkovi nezabránilo aby Jessie nezlomil vaz, a ona se tak neskácela mrtvá na podlahu.

„Naprosto věřím té Jessie.“

vytáhla Eleanor DVD z přehrávače a vrátila ho do obalu. Tento horor jí vypůjčila její dobrá kamarádka. „Věřím jí, že horory jsou dnes už jen frašky.“ mračila se. A věřte nebo ne, odebrala se do koupelny, kde si napustila vanu. Svlékla se, zkritizovala svá malá prsa a pohublou postavu a vklouzla do vlažné vody. Uvolnila se, zaklonila hlavu a zaposlouchala se do zvuku tekoucí vody, který brzy na to prořízl hluboký mužský smích…

Další Creepypasta: Oči lesa

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Podívej se
Close
Back to top button
Don`t copy text!