ČlánkyCreepypasty

Projekt: Creepypasta 3

Projekt: Creepypasta 3

Předchozí část: Projekt: Creepypasta 2

Nepřítel

A když se otevřely dveře…

…vyšel z výtahu Michal s monoklem a potrhaným tričkem. ,,Votoč se!“ řekl Vojta a odjistil kulomet. Michal se zarazil. ,,Vojtěchu?“ popošel opatrně dopředu. ,,Řekl jsem otoč se!“ trval si Vojta na svém. Michal pouze pokýval hlavou a otočil se čelem k výtahu. Vojta přitiskl kulomet blíž k tělu a šel Michala prohledat.

Když si byl jistý, že na Michalovi není žádné odposlouchávací, či sledovací zařízení, otočil ho, objal a pravil: ,,Ty buzerantskej buzerante, víš jak jsme se báli?“ ,,Ano a je mi to líto.“ poplácal ho Michal po zádech. V tu chvíli pocítil Vojta bodavý pocit v hrudi.

Pohlédl dolů na příčinu a spatřil, jak v Michalově ruce spočívá maličké zařízení, vysílající elektřinu přímo do Vojtova těla. Paralýza prostoupila celým jeho tělem, až se bez sebeovládání svalil k zemi. Michal překročil Vojtovo tělo a začal se ďábelsky smát. ,,Víte, nic z tohohle jste neměli vidět. Můj projekt selhal a já to tu v návalu vzteku celé zničil. Nebyl jsem ale jediný. Já to tu nevedl sám. Pomáhal mi ještě jeden postarší chlap, ten o kterém jsme četli v deníku.“ podíval se na Vojtěcha.

,,Ten byl bohužel znechucen mými metodami, a tak se pokusil zničit mé výtvory. Bohužel jsme zjistili, že právě ty si stihly vytvořit kovové části těl, takže můj spolupracovník zahynul.“ pokračoval Michal dál, zatímco se blížil k děvčatům. ,,Doufal jsem, že to tu pohřbím a nikdo nic nezjistí, ale opak byl pravdou.

Mé výtvory se dostaly ven a způsobily masakr. Měl jsem vám to říct, ale už je pozdě. Ony totiž likvidují špatné lidi, takže můžu tuto zem očistit!“ Michal vytáhl z kapsy ovladač a zmáčkl jedno z tlačítek. Postel se vysunula nahoru, poklop pod ní se otevřel a ven se začala plazit zrůda.

Mecha-Slenderman

Vysoká až dva a půl metru, ocelové ruce od ramen až po dlaně; dlouhé až ke kolenům, tenké dlouhé kovové drápy, černý oblek, bílá košile a rudá kravata, hlava bez vlasů, očí a uší; kterou zdobil ocelový úsměv dvou řad hřebíkovitých zubů. Toto všechno se před nimi vznášelo pár centimetrů nad zemí. Žárovky zhasly, holky instinktivně zalezly pod stoly a Michal se začal zuřivě smát. ,,Vylezte,“ šeptal do tmy, ,,slibuju, že smrt bude rychlá. Mechanický Slenderman poletoval kolem, hledajíc jakoukoliv oběť.

Občasné probliknutí některé z kontrolek na přístrojích poskytovalo Nikole vždy krátkou chvíli na to, aby se přesunula z místa na místo. Slenderman silou anti-gravitačních náramků nadzvedával stoly. V tom chaosu ležel Vojta u výtahu a pomalu získával kontrolu na svým tělem, popadl kulomet a schoval se pod stůl právě včas, aby utekl Michalovi. Týna se plazila, kolem jedné ze zdí, když tu před ní přistála nohavice bez chodidla.

Podívala se nahoru a spatřila záda vysoké monstrozity. Nehnutě vyčkala, než Slenderman odejde, když se tak stalo, začala se plazit dál. K výtahu to měla ještě dost daleko. Nikola, Týna i Vojta už byli u výtahu, když se světla rozsvítila a odhalila tak Slendermana a Michala, stojící před třemi přáteli. Ze Slendermanových zad vyrostlo šest černých chapadel, jenž popadly přátele pod krky. Vojta z posledních sil stiskl spoušť.

Spenderman se rozplynul v oblak dýmu a Michal se chytil za hruď. Klekl na chladnou podlahu a nechal krev zanechávat skvrnu na jeho tričku, v dýmu za ním se objevil Slenderman, vzal ho do náruče a takto opět zmizeli pod rouškou dýmu, zanechávajíc tři vyděšené osoby v laboratoři.

Vysvětluj

Následující chvíle, byla pro přátele traumatizující. Před pár minutami ztratili jednoho člena jejich skupiny, jejich rodiny. Vyjeli výtahem do přízemí a sedli si ke chladné zdi, snažíc se alespoň trochu zklidnit. Týna zavřela oči. Nechtěla si připustit, že je to skutečné, chtěla se probudit a jít se svými přáteli ven, jako kdyby se nic z tohohle nestalo. Náhle uslyšela tupou kovovou ránu a cosi jí zavadilo o nohu.

Otevřela oči a pohlédla na malou krabičku, která šířila nazelenalý plyn všude kolem. Vojta vedle ní začal kašlat jak se jim plyn dostával do plic. Týna vstala a snažila se dostat co nejrychleji ke dveřím, ale nohy jí vypověděly službu a ona spadla na zem. Její zrak se rozostřil a závoj bezvědomí ji pohltil.

. . .

,,Tuhno!“ probudil ji tlumený hlas. ,,Tuno!“ Nic neviděla, před ní byla jen tma. ,,Týno! Vzbuď se už, kurva!“ vytrhl ji známý hlas ze snění. Na své tváři cítila černý šátek a kolem sebe vůni teplého kakaa. Čísi ruka jí opatrně sáhla na hlavu. Týnina hlava se začala lehce třást. Ten někdo jí strhnul pytel z hlavy a umožnil ji opět vidět.

Týna byla napřed oslepena světlem, ale zanedlouho si její oči přivykly. Na pracovním křesle vedle ní seděl Michal. Vedle něj Vojta s Nikolou. Ta popíjela kakao. Všichni k ní směřovali ustarané pohledy.

Nevěřím!

V Týně to vřelo vzteky. Vyskočila z postele, na které seděla, a vrhla se na Michala. Vojta ji ale za včas chytil a v objetí se s ní posadil zpět na postel. ,,Chápu tvé city Týno!“ začal pomalu Michal, zatímco se na něj Týna snažila plivnout. ,,To, co jste viděli dole, jsem nebyl já. To byl Edward.

Vydával se za mě, aby vás v poslední chvíli mohl zabít. Chce mě totiž zlomit.“ ,,Myslím, že bys jí měl říct celý příběh.“ kývl na něj Vojta. ,,Jako jsi ho teď říkal nám.“ dodala Nikola.

,,Už dlouho jsme já a Edward pracovali na našem “projektu“ on byl vystudovaný a já se zase chtěl něčemu přiučit. Učil mě vše co věděl a přitom jsme dělali pokusy na výrobu creepytania. Když se nám to podařilo a já okusil, jak masochistický je, řekl jsem mu, aby odešel. Bohužel, ale v mé nepřítomnosti už dávno vytvořil pár creepypast, které v tu chvíli vypustil. Mě ani jemu neublíží a on to věděl, proto se teď vrátil, aby vás zabil a mě tak stazil na kolena, než mi zasadí poslední ránu.

Práce

V místnosti zavládlo extrémní ticho. Nikdo se neodvážil cokoliv říct, nebo se alespoň podívat někomu do očí. Michal po chvíli vstal a přešel k oknu. Díval se ven a Vojta si všiml, že po čtyřech letech Michal upustil slzu. Ihned ji však setřel ze své tváře a dál pokračoval v zírání z okna. ,,Takže, takhle to je…“ přestala sebou Týna škubat.

Objala Vojtu a otočila se zpět na Michala. ,,Jak to ale teda bude dál?“ ,,Ono to ještě není všechno.“ přiznal Michal barvu. ,,Co ještě chceš říct?“ přistoupila k němu Nikola, položila mu ruku na rameno a upila teplého kakaa.

,,Vojtěchu, zvedej se!“ zavelel náhle Michal a tahal Vojtěcha z postele. ,,Wait, kámo, co se děje?“ bránil se Vojtěch. ,,Před nedávnem se k nám na sídlák přestěhovala Vendy a David se teď vrátil!“ dotáhl Michal Vojtu k oknu. A tam to spatřili. Kluk mlátil a kopal do jedné ze dvou dívek. Druhá se snažila té první pomoct, avšak ten kluk ji shodil na zem. ,,Ten parchant!“ zařval Vojtěch a vyběhl s Michalem v patách ven.

Sebíhali schody jako diví, div že se na nich nezabili, až se dostali ven. ,,Ukážeme mu, proč se nevyplácí být hajzlem!“ zavrčel Michal. Naposled jsem od něj měl zlomená dvě žebra a nadvakrát ruku.“ odplivl si Vojta a zavolal: ,,Hej, ty imbecile!“ zatímco se na něj už řítil Michal. David se otočil a čelil Michalově ráně do břicha a následného skopnutí k zemi. Vojtěch se na Davida posadil a mlátil ho hlava nehlava. Michal zatím pomáhal Vendy vstát.David sebou nenechal dlouho takto zacházet.

Nábor

Povalil Vojtu na zem a dal mu pěstí do břicha. Mlátil ho a kopal, dokud Vojta nezačal vykašlávat krev. ,,Ty hajzle!“ zařval Michal, vyskočil, kopnul Davida do hrudi, odrazil se, udělal salto vzad, dopadl na zem a podkopl mu nohy. Vojta pak vyskočil a loktem ho praštil do břicha.

Rány padaly na obě strany, dokud David nevytáhl nůž. ,,Zpátky!“ řval, ,,Zpátky, nebo vás podřežu!“ Vojta se ale zastrašit nenechal. Přiběhl k Davidovi a začali se přetlačovat. Michal přiběhl k Davidovi ze zadu, povalil ho na zem a bolestivě mu zaklonil hlavu.

,,Zabiju vás, oba vás zabiju!“ prskal David. Michal náhle zařval vytáhl taser a dal Davidovi pár Voltů do krku, což ho omráčilo. Vojta zhluboka dýchal. ,,Kde ses…kde ses to nau…naučil?“ ,,Armádní výcvik AW Korporace.“ usmál se Michal, než padl k zemi, po které se začala rozlévat jeho krev.

,,Pomozte mi ho vtáhnout dovnitř!“ křikl Vojta, když vynesl Michala k jeho bytu. Michalův táta ihned přispěchal na pomoc a zeptal se, co má dělat. ,,Nech to na mě tati.“ zachroptěl Michal a nechal se odtáhnout do pokoje. ,,Vojtěchu, tu flašku na stole. Tu zelenou!“ ukázal Michal na stůl.

Zázračný lék

Nikola ji ihned vzala a Michal si vyhrnul triko. ,,Stříkej.“ ukázal na ránu na boku břicha. Tekutina dopadla na ránu a ta se ihned zacelila. Michal se posadil zpět do křesla a pravil: ,,To byla ta věc kterou jsem vám chtěl říct. Když jsem opustil Edwarda, přidal jsem se k AW Korporaci, abych pochytal ty zrůdy.“ ,,Cože si?“ zaječela Týna. ,,Přidal se k AW Korporaci.“ provokoval Michal. ,,Tak a dost!“ zaburácel Vojta a v pokoji se rozhostilo ticho. ,,Myslel jsem, že ta korporace je blbá.“ otočil se Vojta na Michala. ,,Ale je to jediná možnost, jak ty zrůdy pochytáme.

Hele jestli chcete, zavedu vás za ním a můžete mi pomoct.“ ,,Já jdu.“ přihlásila se Nikola. ,,Když jde ona, tak já taky.“ poplácal Vojta Michala po zádech. Všichni tři se koukli na Týnu. ,,Co tak zíráte? Jak víte, že tenhle Michal je ten pravý? Co když je to zase kec, jako dvakrát před tím?“ založila ruce na prsou.

,,A jak ti to mám asi dokázat, hm?“ zamračil se Michal. ,,Asi nijak, Míšo.“ ,,Kurva, kolikrát ti budu opakovat, abys mi tak neříkala?!“ vyletěl náhle Michal z kůže.“ ,,Jo, je to Michal, jdu do toho taky.“ usmála se Týna, zatímco Michal rudnul.

Učení

,,Fajn, dneska tu přespíte. Oznamte to rodičům.“ pravil Michal rázně, ,,Vojto, Týno, vy můžete přespat v pokoji pro hosty. Ty, Nikčo, můžeš být tady se mnou. Tátovi to vysvětlím, povlečení už tam je.“ S obtížemi se pak Michal zvedl a odešel vše vysvětlit otci. Kamarádi zůstali v pokoji sami.

,,Co myslíte, že nás tam čeká?“ zeptala se Nikola. ,,Pěkný sračky.“ zasmál se Vojta, ,,Ne, ale vážně, co by tam mohlo bejt?“ ,,To nikdo neví zlato.“ přidala se do konverzace Týna. Všichni tři ztichli, když se Michal vrátil do místnosti.

. . .

,,Ano, mě neublíží.“ odpověděl Michal na studentovu otázku. Naši přátelé se spolu s pár dalšími studenty nacházeli ve výcvikovém centru AW Korporace, o které vám, z důvodu zachování životních funkcí, neřeknu, kde se nachází. Michal dostal od Jacoba úkol, zacvičit nejnovější členy do operace: Černá díra.

Tato operace měla najít, chytit a zlikvidovat veškeré žijící creepypasty. ,,Jaké jsou ale jejich slabé stránky?“ zeptala se blonďatá dívka. ,,Dobrá otázka slečno..?“ ,,Malcomová.“ mrkla na Michala ta dívka, což se Nikole vůbec nelíbilo. ,,Takže, nyní vám ukážu některá data o creepypastách, které jsem bohužel stvořil.“ řekl Michal odhodlaně, přiznávajíc svou chybu. Vytáhl ovladač a spustil projektor.

První cíl

Na plátně před třídou se objevila fotografie Russian sleep experimentu. ,,Takto vypadala podle historek původní creepypasta.“ řekl Michal, když zhasl světla. ,,A toto je náš výtvor.“ Na obrazovce se objevila vyhublá bílá postava. Z hrudi jí tu a tam vyčuhoval nějaký kabel nebo kontrolka. ,,Lidský organismus není stavěný na nedostatek spánku.

Ta mechanická hruď dodává energii, spousty energie, díky tomu má tahleta potvora extrémně rychlý pohyb. Je to náš první cíl a mým úkolem je, vás zařadit do různých týmů, každý si můžete prostudovat složku, zkuste mi najít místo kde se to schovává. Konec hodiny!“

Studenti se rozutekli do různých prostor budovy, ve třídě zůstali jen naši přátelé. ,,Na to, že ti je teprve šestnáct jako mě, si vedeš dost slušně.“ usmál se Vojta. Michal k němu přistoupil a řekl: ,,Neměl jsem vás sem tahat. Sory lidi. Nechci, abyste šli do první linie na odchyt. Tam se umírá. Zkuste být dobří v jiné věci než tělocvik ok?“ podíval se na Týnu. Přikývla. ,,Jsou tu určité skupiny.“ povídal Michal dál.

,,První jsou ti Lokátoři, hledají creepypasty, druzí jsou Chytači, ti bojují a snaží se ty zrůdy odchytit. Další jsou Výzkumníci, ti je budou studovat. No a pak jsou tu Medici, ty chodí za Chytači. ,,A ty jsi co?“ zeptala se Nikola. ,,Záleží na situaci, různě vypomáhám.“ přiznal Michal, ,,výcvik byl docela těžký, ale nějak jsem to dal, nevím sice jak, ale zvládl jsem to.“

. . .

Michal přišel k sobě na pokoj. Na zemi před dveřmi leželo spousta papíru a jeden růžový hned na vrchu. Zvedl ho a začal číst. Krásným písmem tam bylo napsáno:

Čekej mě v deset večer brouku.❤

S odfrknutím papír zahodil do koše, vzal zbytek papírů, nacpal je do brašny a vydal se na cestu domů.

Další část: Projekt: Creepypasta 4
Všechny části příběhu najdete na Projekt Creepypasta

Zatím bez hodnocení.

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close