ČlánkyCreepypasty

Staré křivdy

Staré křivdy

Byla středa. To vše si o té noci pamatuji. Bylo to někdy v noci ve středu. Muž o kterém vám chci vyprávět, byl bratr jedné ze zdravotních sester z naší velice dávno zavřené nemocnice. Byla zavřena kvůli zjištění, že několik z tamních doktorů se věnují odporným praktikám na mrtvolách. Neléčili pacienty, vraždili je! A krom pacientů tam umíraly i zdravotní sestry, které přišly na ony hrůzné činy.

Inu, jak jsem již zmínil, hlavní hrdina mého příběhu byl bratrem jedné z nich. Byl bratrem Stephanie Collerové, mladé dívky, která studiu zdravotnictví věnovala spoustu úsilí. Pravý opak svého bratra Jonathana. Neměli se moc v lásce, a přesto jí tu noc šel na pomoc. Její tělo se totiž nikdy nenašlo a po požáru opuštěné budovy už vůbec nemohlo být nalezeno.

Jonathan vstoupil do budovy.

Průvan který se proháněl rozpadlinou ho švihal do obličeje. Rozžhnul baterku, kterou si sebou přinesl a posvítil do tmavých chodeb. Už v ten moment věděl, že není sám. Nejenže se ozvalo vzdálené ženské zaskuhrání, před jeho baterkou se cosi mihlo za roh. Otužil se proti strachu a vykročil. Směřoval k tomu plakajícímu hlasu. Paprsek jeho baterky prinokal tmou jako nůž. Až náhle osvítil velkou místnost, v níž klečela ta plačící žena.

Jonathan ji obešel, ale neměl pochyby. Na internetu i v novinách viděl spousty článků o duchovi z nemocnice. Tím duchem byla jeho sestra. ,,Steph…“ promluvil tiše. Pláč ustal. Žena si sundala ruce z obličeje a vstala. Jonathan ustoupil o krok zpět. Jeho sestra se ďábelsky usmívala. Veškerá barva z její pleti zmizela. Byla téměř průhledná. Její žíly pulzovaly černočernou barvou a zvýrazňovaly tak kompletně tmavé oči. V těch se mihl krátký oranžový záblesk.

,,Přišel jsem tě dostat pryč.“ řekl Jonathan rozklepaným hlasem. Stephaniiny oči se rozzářily vnitřním ohněm a skrze žíly jako kdyby se valila samotná láva. Její jekot se roznesl opuštěnou budovou a zdi místnosti rozžehla v plamen. Jonathan s hrůzou klopýtl a dopadl na podlahu. Jeho sestra zářila a blížila se k němu. Jonathan vzal nohy na ramena. Prorazil hořící dveře a utíkal koridory pryč. Ze dveří na něj byky chrleny plameny ohně. Celá budova znovu vzplála.

A před ním se propadla podlaha.

Nestihl zastavit a propadl se do klepa přímo na mrtvolu zdravotní sestry. Byla to mrtvola Stephanie, ohořelá a zetlelá. ,,Tady jsi!“ popadl Jonathan mrtvolu a rozhlédl se po únikovém východu. Vedpe něj zčista jasna seskočil duch Stephani a vyslal proti němu proud ohně. Jen tak tak uhnul plamenům. Vysprintoval ke dveřím, o kterých doufal, že vedou ven.

A k jeho štěstí vedly. Vyběhl schody zpět do prvního patra, ohnivý démon stále za patami. Probíhal rozpadajícími se chodbami nemocnice. Směřoval k východu. Mrtvola jeho sestry ho zpomalovala, ale zvládal situaci dokonale. Už viděl hlavní dveře. Ještě teochu proto zrychlil běh, aby se už konečně dostal z dosahu démonova jekotu. Vyskočil ven z nemocnice a ohlédl se. Nic. Žádné plameny, jekot. Všechno zmizelo.

Pohlédl na tělo ve svém náručí a běžel zpět domů. Tam mrtvolu právoplatně pohřbil. Stephanie Collerová mohla odpočítává v pokoji…

Další Creepypasta: Původ Bena Drowned

5/5 (2)

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Podívej se

Close
Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close