ČlánkyCreepypasty

Annora Petrova

BREE, TOHLE NEMAŽ!

Já vím, že mě nenávidíš, ale jednou jsme přece byly kamarádky a potřebuji, aby sis tohle přečetla. Myslím si, že jsem v pěkném průšvihu a není nic, co by si s tím mohla udělat, jen chci, aby sis tohle přečetla a pochopila mě.

Vím, že jsme spolu od rozřazovaček nemluvily. Už to je dávno, ale to co se ti stalo, nebyla má chyba. Tedy alespoň zčásti. Ano, všichni si myslí, že byla, ale já bych neudělala nic, co by ti ublížilo.

Vím, že to bude znít šíleně, ale potřebuji se ti s něčím svěřit, aby to věděl alespoň někdo.

Začalo to někdy v osmé třídě. Byla noc před soutěží Crystal Classic. Byla jsem doma a nemohla jsem usnout, protože jsem byla strašně nervózní. Tak jsem si zapnula počítač a jen jsem tak projížděla internetem, nemohla jsem se na nic soustředit, jen jsem tu tak seděla, tak jsem si z nudy vygooglila samu sebe.

Tohle jsem neměla nikdy dělat

Nejdřív tam byly takové ty normální věci, co můžeš najít, když se hledáš na internetu, a pak jsem našla odkaz na stránku na Wikipedii, která byla o mě.

Myslela jsem si, že to udělal náš klub nebo můj táta, moc toho tady nebylo, jen pár základních faktů o bruslení, místo narození, ale jedna z věcí, která mě dostala, bylo to, že jsem vyhrála tento ročník Crystal Classic.

Zasmála jsem se, protože jsem si myslela, že to tam dal někdo jen proto, aby mi dodal odvahu. Řekla jsem o tom tátovi, ale on popřel, že by stránku vytvořil.

Když jsem další den vyhrála soutěž, byla jsem tak šťastná. Byla to první soutěž, co jsem kdy vyhrála a bylo mi tak skvěle. Jen si vzpomeň, jak těžce jsem na tom pracovala. Hned nato najali moji rodiče trenéra Sergeie, aby mě koučoval. Asi si dokážeš představit, jak moc to stálo.

Poté jsem chodila na tu stránku před každou soutěží a vždycky mi to řeklo, jak jsem se umístila. Řeklo mi to, že vyhraji regionální soutěž v patnácti letech a to se i stalo. Poté Sergei řekl mým rodičům, že bych měla reálnou šanci na Olympiádě a tak mě vytáhl ze školy.

Bruslila jsem každý den

Bruslila jsem každý den, ale ne tak, jak se Sergei přál a říkal mi, že to nestojí na šampionát. Pracovala jsem na tom doopravdy tvrdě a bruslila jsem dobře, ale Sergei říkal, že to stále není dost.

A pak přišly rozřazovačky. Všechno, na co jsem myslela, byla výhra, a tak jsem udělala něco, co jsem neměla. Všichni říkali, že si byla jejich oblíbená a já jsem cítila, že určitě prohraji, a tak jsem si udělala účet na Wikipedii a snažila jsem se upravit moji stránku tak, aby se na ní psalo, že jsem vyhrála.

Poté, co jsem ji upravila, jsem se na ni znova podívala a bylo tam napsáno:

“ Annora Petrova je malá sobecká mrcha, která dostane to, co si zaslouží.“

Sesypala jsem se

Proto jsem další den vypadala tak strašně. Byla jsem jako ve snách. Pamatuji si, jak se zlomila čepel na tvé brusli a další výjev byl ten, jak moje hlava leží na ledu pokrytá krví od toho, jak se odlomený kus zarazil do mého čela. Říkali mi, že to byla má vina, protože ty brusle byly dříve mé. Bree, doopravdy jsem tvým bruslím nic neudělala. Chtěla jsem vyhrát, nechtěla jsem ti ublížit.

Když mi bylo řečeno, že je mi zakázaná jakákoliv účast na soutěžích, všichni si šeptali, že si tohle zasloužím. A nikdo se nezeptal na mou část příběhu.

Hádám, že si slyšela o tom, jak se na mě Sergei vykašlal. Řekl, že jsem ho zruinovala. Nikdo se mnou nechtěl mluvit.

Víš jaké to je, být všemi odsouzená?

A pak se stránka zhoršila. Pokaždé, když jsem se na ní podívala, objevily se tam o mě nějaké strašné věci. Nemůžu ti říct ani polovinu z toho, co tam bylo, jazyk, kterým to bylo napsané, byl tak hrubý. Pokaždé jsem nad tím brečela, ale nedokázala jsem přestat se na to dívat.

Věděla jsem, že s tím musím udělat, a tak jsem si stěžovala u Wikipedie. Dokonce jsem jim volala, ale nikdo o této stránce nic nevěděl.

Když jsme byla jednu páteční noc sama doma, podívala jsem se, jestli už stránka zmizela. Ale byla stále tady a bylo u ní něco připsané:

„Annora Petrova je patetický malý sirotek.“

Zděsila jsem se. Stále jsem volala svým rodičům, abych je varovala, ale pokaždé, když jsem se o to pokusila, slyšela jsem na druhém konci jen děsivý smích. Snažila jsem se jim dovolat ještě alespoň stokrát, ale pak už jsem nedokázala dále vydržet ten příšerný zvuk smíchu.

Po tom incidentu mi policie dala jejich telefony na kontrolu, ale nebyly tam žádné záznamy o tom, že jsem jim volala.

Byla jsem tak zdevastovaná

Předtím jsem byla tak moc zaměstnaná všemi těmi tréninky a děláním domácí školy, že jsem si neuvědomila, jak moc jsem byla celou dobu opuštěná. Vím, že ses mi snažila pomoct, ale byla jsem tak naštvaná a v depresi, že jsem se uzavřela před světem.

Když mi konečně bylo osmnáct a dostala jsem po vypořádání se se soudem peníze, odjela jsem do Švýcarska.

Chtěla jsem poznat samu sebe. Moje kariéra v bruslení se najednou vážně rozjela. Nebyl to ani rok a já jsem cítila, jakoby se to všechno událo hodně dávno.

Proto jsem to neměla dělat Bree

Zrovna ti píšu ze starého hotelu v Praze. Zítra jdu na konkurz na Ice Circus. Vím, že to je věc, ze které jsme si dělaly srandu, ale já tohle doopravdy chci. Cítila jsem se doopravdy nervózní a mimo normální rutinu a tak jsem se podívala na moji stránku.

Těžce se mi to říká, ale když jsem se podívala na Wikipedii, abych zjistila, jestli zítra dostanu tu práci, všechno, co tam bylo napsáno, bylo:

„Annora Petrova zemřela bez přátel a opuštěná“

a má na dnešek datum mé smrti.

Brečím tu tak moc, že tu přes slzy jen těžko píšu tenhle e-mail. Ale chci, aby si znala pravdu. Prosím, věř mi Bree. Udělala jsem i screenshot té stránky, aby si mi uvěřila, je to tu všechno přesně tak, jak jsem ti to řekla.

Video: Annora Petrova – Video Creepypasta

4.5/5 (2)

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Eyeless Jackie

Má přezdívka je Eyeless Jackie, ale říkejte mi jen Jackie. Psaní a překladu se věnuji už něco přes 4-5 let a veřejně své „práce“ publikuji už tři roky. Spolupracovala jsem na knize 13 děsivých těstovin od Marka Veverky, kterého čeští milovníci hororu znají spíše jako Prézu z kanálu Bamuel Seckett, také se hromady mých překladů a originálních prací objevila na Youtubu, kupříkladu Irina u Stay Steaka. Má vášeň je horor a všechno okolo monster pod naší postelí, které díky bohu nemůžeme vidět, ale můžeme o nich číst. A od toho jsem tady.

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close