Doug’s Real Life – Creepypasta Česky
Snad každý si pamatuje Dougovu show, jeden z původních tří Nicktoos.
Vypadá to jako úplně normální show o výzvách mladého chlapce, kterým čelí v jeho každodenním životě a má z nich vždy určitý druh zvláštních emocí. Ve srovnání s ostatními dětskými pořady se zdá být Doug založen na více negativním a úzkostlivém základě.
Doug měl vždy z něčeho obavy, ve většině epizod si jen představoval, že se mu každý, kterého znal, krutě směje kvůli jeho problému, kterému zrovna v epizodě čelil.
Vždy to dotáhl až do konce. Každá epizoda končila zápisem do jeho deníku o tom, jak překonat problémy. V roce 2005 jsem začínal mít bez zjevného důvodu sny o tomto pořadu. Nemohu si vzpomenout na detaily, ale nutilo mě to, abych se znovu a znovu díval na všechny epizody.
Pořad se neopakoval po celá léta, takže jsem neměl možnost se na to znovu podívat. K mému překvapení jsem zjistil, že jednoho dne na podzim 2006 byla znovu vysílána první epizoda. Také jsem zjistil, že epizody budou vysílány každý všední den v 6:00.
Sledoval jsem to všech pět dní v týdnu.
Po první čtyři epizody to bylo přesně tak, jak jsem si pamatoval, ale samozřejmě to s mými vzpomínkami nesynchronizovalo přímo dokonale. Páteční epizoda byla něco, co jsem nikdy předtím neviděl. Díl začal normálním intrem, ale postavy se nikde neobjevily.
Vše normálně pokračovalo, jako by tam postavy byly. Jakmile intro skončilo, obraz ukázal tmavou místnost, ve které seděl Doug se svým deníkem a něco si do něj zapisoval. Nebylo to jako vždy, když něco psal; tentokrát jen tiše seděl a beze slova něco čmáral asi minutu.
Obrazovka ztmavla a nahradila ji obvyklá úvodní obrazovka. Nebylo na ní nic až na obří písmena, která tvořila název Doug’s Real Life.
Dougův pravý život.
Epizoda začala scénou s Dougem, který zrovna snídal. Mluvil o velké zkoušce, na kterou se nepřipravil a zanedbával studie. Když si jeho rodina normálně povídala, obrazovka začala blikat.
Zdálo se, že záblesky něco ukazují, ale trvaly opravdu jen zlomek setiny, takže jsem neměl dost času na odhalení obrazu. Doug opustil dům a šel do školy. Při cestě mu jeho fantazie vyplodila myšlenku nad jeho životem v troskách.
Paní Wingo mu oznámila, že dostal z testu za pět, celá jeho třída se mu smála, hlavy jeho spolužáků vířily kolem něj. Trvalo to déle než většina jeho fantazírování a smích spolužáků se zdál být krutější než obvykle. Když se Doug dostal do školy, obrazovka opět zableskla.
Tentokrát záblesk nezmizel a zůstal na obraze (nebo spíše na novém stylu animace). Barvy byly tmavší a mnoho objektů změnilo barvu. Připomínalo mi to negativní efekt filmu.
Doug se procházel po chodbách školy, které byly plné dětí, ale tyhle postavy nikdy předtím v žádné epizodě nebyly.
Nikdo mu nevěnoval pozornost.
Poté, co se Doug dostal ze své lavici, se obraz vrátil do normálního stavu. Náhle se bez jakéhokoli zjevného důvodu scéna přesunula na čas, kdy už škola končila. Chlapec šel domů, znepokojen kvůli zvoranému testu.
Jakmile došel k jeho domu, byl přivítán jeho psem Pork Chopem. Doug k němu mluvil, dokud obrazovka nezačala zase blikat. Pork Chop se změnil v kus hnijícího masa a Dougův dům se stal absolutně sešlým.
Šel do svého domu a choval se, jako by s někým mluvil, ačkoli tam nikdo nebyl. Dům byl opuštěný. Po rozhovoru s neviditelnými postavami se na chvíli posadil ke stolu.
Obrazovka se znovu zableskla a Dougova rodina seděla u stolu při večeři.
Zazvonil telefon a Dougova matka jej zvedla. Doug si okamžitě začal myslet, že volající byl učitel, který jeho matce sdělil jeho zkažený test. Měl zase představy o tom, jak na něj jeho rodiče křičí kvůli špatné známce.
V tom okamžiku se jeho rodiče vytáhli do obrovské výšky, jejich tváře zrudly a ztmavly. Obrazovka zase přeskočila na opuštěný dům. Doug se krčil v koutě, ronil slzy a omlouval se, ačkoliv v místnosti nikdo jiný nebyl.
Šel do svého pokoje, který byl prázdný, vyjma jeho tužky a deníku.
Vzal deník i tužku a začal psát.
Tentokrát normálně vyprávěl.
„Nemohu říci, co je reálné a co není…“
Original: Doug’s Real Life – Creepypasta Wikia
Credited to: KI Simpson
Další Creepypasta: Skin Daddy
