ČlánkyCreepypasty

Nástup Temnoty

Nástup Temnoty
Nový příběh!

Vítám vás na začátku naší dlouhé cesty skrz můj příběh! příběh pln záhad, zvratů a akce. Občas vám možná přijde nelogický. Možná vám přijde až moc plný akce, či moc rychlý. ale pokud se na něj podíváte celkově, tak snad budete. Vítám vás na začátku cesty mou zvrácenou myslí! Držte se pevně, na nikoho nečekám…

Příběh jsem psal společně se svými přáteli, kteří mi vyprávěním svých vtipných, či děsivých situací dodávali inspiraci. Děkuji vám. Jednotlivé kapitoly budu vydávat každou neděli v 18 hodin večer. Ale nyní už nezdržujme a vydejme se prozkoumat svět, který se pro naší hlavní postavu změní k nepoznání.

Je to jen sen

Ahoj, jmenuji se Michal. Je mi 15 a žiji se svým tátou ve starší ale nádherné vile na konci města. Rád chodím do temného hlubokého lesa a čtu si. Matka zemřela když mi bylo 5 let. Ale zpět k příběhu.

Chodil jsem po místnosti, ve které jsem se probudil a hledal tajné dveře, ale žádné jsem nenašel. Najednou jsem pocítil dech na zádech. Otočil jsem se. Na čtyřech tam seděla zrůda. Měla tak dva metry na délku. Kůži jemně našedlou, hlavu úplně holou, pouze s pusou, ve které zářily tři řady zubů.

,,Tak ty máš být vyvolený, tak to těžko. Tebe bude snadné porazit, přesně jak mistr říkal.“ řekla ta zrůda a povalila mě. Své zakrvácené, dlouhé, černé drápy mi zabodla do břicha. Bolelo to jak prase.

Zaječel jsem a to monstrum se zasmálo. ,,Jen tak mimochodem jmenuji se Biter. Hned ti vysvětlím proč.“ Zakousl se mi do břicha a vytrhl pořádný kus masa a střev. Zaječel jsem a vlna z mého řevu Bitera kousek odhodila. ,,Ou,“ řekl, ,,možná že se mistr spletl.“ Pak se na mě Biter vrhl.

Spadl jsem s výkřikem z postele a začal se ohledávat

Nenašel jsem žádné známky a probodnutí či kousnutí. Můj křik probudil tátu ve vedlejším pokoji, takže přiběhl a ptal se, co se děje. Vysvětlil jsem mu celý svůj sen, živý jako kdyby se měl vážně stát.

Mám toho nejlepšího tátu. Sice už mi je 15 ale pořád mě má za svého malého kluka. Vzal mě dolů a udělal mi jeho vyhlášené kakao. Šel jsem se potom koukat na televizi, protože se mi už nechtělo spát. Běžel tam nějaký pořad o žluté rodince, jmenovalo se to Sipsovi nebo tak nějak.

Asi kolem šesté mi zavolal kámoš David. Povídali jsme si o týdnu přírody. Tak jsme říkali týdnu mimo civilizaci. Sami jsme si ještě s pár kamarády stavěli hustý tábor. A od dneška tam týden pobudeme. Už se nemůžu dočkat. Hned jsem si šel balit věci.

Tábor

David mě vyzvedl v 11:30. Oběd jsme si chtěli udělat sami. Byl to kluk stejně starý jako já. Jeho husté hnědé vlasy sebou házely ve větru a černé oči zářily nadšením. Často a rád se hádal, kvůli jeho tvrdohlavosti. jinak to byl bezva kamarád do deště. Museli jsme ujít něco kolem deseti kilometrů, než jsme dorazili do tábora.

Ale byl jsem příjemně překvapen. Kluci tam udělali velké změny, co jsem byl na dovolené. Na levé straně prostranství stál vysoký strom, na kterém se vyjímala pozorovací věž. Do ní jste museli jít dutým vnitřkem stromu. Pod věží se rozkládala prostorná jídelna a kuchyň. V ní bylo spousta kuchařek s recepty a spousta jídla.

Vedle jídelny stála klubovna s knihami, televizí a wifi pokrývající celý tábor. No a naproti klubovně, byla chata též prostorná. A byla v ní dokonce i koupelna, oddělená pro holky a kluky. Všechny budovy byly ze dřeva a pro deset osob.

Za nedlouho přišli Vojta a Matěj

Vojta byl můj nejlepší kamarád už z dětských let. chodil do posilovny, takže si dokážete představit jak vypadal. Černé vlasy měl sčesané na stranu a v obličeji vážný výraz. Matěj byl jeho přesným opakem. Vypadal jako každý jiný student. Školní uniforma, batoh plný učebnic na zádech. Ale v jeho hlavě toho bylo mnohem víc.

Uměl pracovat ve spoustě programech, technika ani matematika mu nebyla překážkou. Všichni jsme se přivítali a domluvili se, že už si rozdělíme práci. Matěj dostal za úkol přípravu oběda, David nasbírá dřevo na oheň, Vojta připraví spaní a já mám udělat časový rozvrh. Byl hlavně takový oddychový ale to se mohlo kdykoliv změnit.

Šel jsem se kouknout co dělají ostatní a docela jsem se lekl, když na mě čekali před klubovnou. ,,Ehm, ahoj, děje se něco ?“ zeptal jsem se. ,,No,“ začal Vojta, ,,protože postavit tábor byl tvůj nápad a tys s ním začal, chceme tě jmenovat vůdcem.“ Na to všichni vytáhli předměty pro vůdce. Nasadili mi píšťalku, čepici, uniformu a připli vůdcovský odznak. Byla to pro mě pocta ale chvíli jsem to vzít nechtěl. Bohužel mě přemluvili.

Od té chvíle jsem byl za tábor zodpovědný

K obědu jsme měli kaši a řízky. Prošli jsme celý tábor a kluci mi vysvětlili veškeré funkce pozorovatelny. Pokud se bude něco dít zmáčknu tlačítko a to všechny probudí. Pak jim skrz televizi nebo vysílačku vysvětlím co se děje.

V táboře jsou také rozmístěné kamery a pasti, které lze ovládat z věže, bunkru či místnosti v klubovně nebo chatě.Začínal jsem pochybovat o samostatnosti svých kamarádů.

Přišel čas večerky. ,,Beru si první hlídku.“ řekl David ,,Ani nápad, já jdu.“ začal se Vojta hádat. jako obvykle, občas mě tím štval. Oba si trvali na svém, a tak jsem rozhodl, že první půjde David a Vojta ho vystřídá. Popřáli jsme Davidovi hodně štěstí a šli jsme spát.

Další Část: Nástup Temnoty 2

3.21/5 (14)

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Michtoranus

Ahoj, poutníku. Mé jméno je Michtoranus a budu tvou spásou. Má mysl nebere konce. Často a velmi rád v ní bloudím, což dává vzniknout mým příběhům, v nichž se odráží mé myšlenky a názory. Jestli mě chceš poznat, pojď a přečti si mou tvorbu. Už jako velmi mladý jsem psal a s postupem času jsem se zdokonalil. Možná, že i ty poznáš krásy psaní a nebudeš se jen bezcílně toulat internetem.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close