Odporné zločiny Luise Garavita – nejhoršího sériového vraha světa

Odporné zločiny Luise Garavita

Po dobu sedmi let Luis Garavito – známý jako ,,Bestie“ – zneužíval, mučil a nakonec zabil 150 až 400 chlapců, přesný počet obětí však zůstává dodnes záhadou.

Uvnitř maximálně střežené

a geograficky izolované věznice v Kolumbii je držen muž jménem Luis Garavito

Žije odděleně od zbytku vězňů kvůli jeho vlastnímu bezpečí, jídlo a pití přijímá pouze od lidí, které zná. Jeho hlídači jej popisují jako klidného, pozitivního a uctivého muže. Studuje, aby se mohl stát politikem, a doufá, že po jeho propuštění bude schopen započít novou kariéru jako aktivista pro pomoc zneužívaným dětem.

Koneckonců, zneužívané děti jsou něco, na co je Garavito expert… vzhledem k tomu, že sám jich zneužil něco přes tři sta.

Dříve, než začal být Garavito znám jako klidný a uctivý vězeň, kterého kolumbijští vězeňští hlídači tak obdivují, byl známý jako ,,La Bestia“, neboli Bestie. Od roku 1992 do roku 1999 znásilnil, mučil a nakonec zavraždil sto až čtyři sta chlapců, všichni v rozmezí šesti až šestnácti let.

Oficiálně počet jeho obětí zůstává na čísle 138,

tedy na čísle, ke kterému se sám přiznal u soudu. Policie ale věří, že skutečný počet se spíše blíží číslu čtyři sta, a dodnes se pokouší o prokázání pravdivosti tohoto tvrzení.

V roce 1992 byla Kolumbie uprostřed desítky let trvající občanské války, která započala v pozdních šedesátých letech a zanechala tisíce obyvatelů bez domova, byli nuceni postarat se sami o sebe na ulicích.

Velká část obyvatel, co byli ponecháni bez domova, byla tvořena dětmi, jejich rodiče byli buďto mrtví, nebo již dávno pryč, což z nich činilo lehké terče.

Luis Garavito to moc dobře věděl

a využíval tohoto faktu ve svůj prospěch po dobu dalších sedmi let. Byl ohledně svých zločinů velmi opatrný. A to i přesto, že k takové pečlivosti byl stěží nějaký důvod.

Konkrétně se zaměřil na utiskované a osiřelé chlapce bez domovů, kteří se potulovali po ulicích a hledali jídlo nebo pozornost. Jakmile si vybral svůj cíl, odlákal jej z přeplněné ulice. Mladší chlapce odváděl pod příslibem dárků nebo sladkostí, starším nabízel peníze nebo zaměstnání.

Pokud nabízel práci, převlékal se za kněze, farmáře, staršího muže nebo pouličního prodejce, co shání někoho mladého, kdo by mu pomohl s jeho byznysem nebo prací kolem domu. Často své přestrojení měnil a nikdy se neobjevoval příliš často jako jeden a ten samý člověk, aby nevzbudil podezření.

Jakmile chlapce odlákal,

chodil s ním nějaký čas po okolí a povzbuzoval jej, aby s ním sdílel věci o jeho životě, čímž si získával důvěru. Ale skutečnost byla taková, že své oběti tímto způsobem jen unavoval.

Chodili tak dlouho, dokud se jeho nový ,,pomocník“ neunavil, což jej činilo zranitelným a neopatrným. Poté zaútočil.

Zahnal svou oběť do rohu, svázal jí zápěstí pevně k sobě a následovalo neuvěřitelné mučení. Podle policejních záznamů si svou přezdívku Bestie skutečně právem zasloužil.

Těla obětí byla pokryta známkami zdlouhavého mučení, které zahrnovaly stopy po kousancích a anální penetraci. V několika případech byly genitálie odňaty a vloženy do úst mrtvého. Několik těl bylo nalezeno bez hlav.

Pět let po Luisově první vraždě

si policie začínala všímat zmizelých dětí. Ke konci roku 1997 byl objeven masový hrob, který byl konečnou pobídkou k zahájení vyšetřování všech zmizení.

V únoru roku 1998 byla na stráni nalezena dvě nahá dětská těla ležící vedle sebe, pár stop od nich leželo další. Všechny tři děti měly svázané ruce a proříznutá hrdla. Vražedná zbraň byla objevena poblíž.

Při prohledávání okolí místa činu policie našla útržek papíru s ručně napsanou adresou, která, jak se později ukázalo, patřila domu Garavitovy přítelkyně, se kterou byl ve vztahu již několik let. I když v tu dobu zrovna nebyl přítomen v domě, jeho věci tam byly a jeho přítelkyně k nim dala policii přístup.

V jednom z Garavitových zavazadel

našli fotky mladých chlapců, detailní zápisy, v nichž popisoval každý svůj zločin, a srovnávací značky jeho obětí.

Pátrání po Garavitovi pokračovalo celé dny, během nichž byly prohledávány rezidence, kde by se mohl skrývat, a zároveň místa, o kterých bylo známo, že zde vyhledával své potenciální oběti. Bohužel žádná z těchto pátracích akcí nepřinášela informace, kde se Garavito nachází.

Tedy až do 22. dubna.

Přibližně týden poté, co hon na Garavita započal, policie v sousedním městě zadržela muže podezřelého z pokusu o znásilnění. Bezdomovec posedávající v uličce si všiml mladého chlapce, kterého sledoval a nakonec i obtěžoval starší muž.

Během přihlížení si bezdomovec myslel,

že je situace už natolik zoufalá, že se rozhodl zasáhnout, zachránit chlapce a upozornit úřady. Muž byl zadržen pro podezření z pokusu o znásilnění.

Nevědomě měli ve vazbě muže, který byl vinnen z mnohem více zločinů, než je pokus o znásilnění. V téměř omylném zatknutí policie dopadla bestii, po které všichni pátrali – Luise Garavita.

Jakmile byl vyslýchán kolumbijskou národní policií, povolil pod nátlakem. Přiznal se k zneužití 147 mladých chlapců a k pohřbení jejich těl v hrobech na skrytých lokacích. Dokonce pro policii nakreslil mapy sítí hrobů.

Jeho příběhy byly potvrzeny,

když policie našla pár brýlí na jednom z míst činů, které odpovídalo velmi specifickému popisu Garavita. Nakonec byl odsouzen za 138 vražd, i když se další dodnes vyšetřují.

Maximální trest za vraždu je v Kolumbii zhruba 13 let za mřížemi. Vynásobeno 138 vraždami, které mu prokázali, byl Luis Garavito odsouzen na 1853 let a devět dní. Kolumbijský zákon stanoví, že lidé, kteří se dopustili trestných činů na dětech, jsou povinni si odsedět nejméně 60 let.

Ale vzhledem k tomu, že pomohl policii najít těla, byl odsouzen jen na 22 let a jeho propuštění je plánováno na rok 2021.

Autor originálního článku: Katie Serena
Originál: allthatsinteresting.com