Ouija Board – Creepypasta Česky
Pořád jsem se třásl. Už jsem to přestával zvládat! Děsilo mě to. Proč jsem musel jít do sklepa? Proč jsem se musel koukat do té krabice? A proč,… oh bože proč jsem vytáhnul tu zatracenou desku?! Myslel jsem si, že to byla hra. Mýlil jsem se.
Zkontaktoval jsem ducha. Špatného ducha. Byla to všechno moje chyba. Jessica je prokletá a všechno je to moje vina. Začalo to takhle: dva dny před tím jsem se koukal ve sklepě po starožitnostech, které bych mohl prodat na eBayi.
Jessica moje malá šestiletá sestřička si vždycky přála porcelánovou panenku. Takže jsem musel buď najít nějakou porcelánovou panenku, nebo sehnat peníze a nějakou koupit. Zatím to vypadalo tak, že budu muset sehnat peníze. Každopádně.
Byl jsem ve sklepě a vyhrabal jsem desku, která byla poseta písmeny.
Super! Myslel jsem si, že Jessi by měla raději deskovou hru, než nějakou stupidní starou panenku. Vytáhl jsem desku z hromady harampádí a vzal jí nahoru.
„Hej Jess! Mám pro tebe překvapení.“ Položil jsem desku.
„Co se děje Martine?“ Moje malá sestřička, která byla ještě rozespalá od jejího poledního spánku a začala ťapkat po schodech dolů, její botičky s Disney princeznami dělali pískavý zvuk.
„Mám pro tebe deskovou hru, Jess. Není super?“
Klekl jsem si a začal oprašovat prach z té desky. „Je to děsivý Martine. Já jsem chtěla porcelánovou panenku!“
„Já ti ji seženu! Slibuji. Pojď si zahrát.“
„Ne- e!“ Jess zatřásla hlavou. „Je to děsivý!“
„No tak, je to jenom starý!“ Klepnul jsem na dřevěnou podlahu vedle mě. „Sedni“
Jessica se nahnula nad desku a okukovala ji. Potom se sklonila dolů.
„Zatáhnu záclony, aby se nikdo nemohl koukat a napovídat, dobře?“
„Dobře.“ Zhasnul jsem světla a zatáhl záclony. Vrátil jsem se zpět a sednul si. „Myslím, že máme hláskovat slova s touhle věcičkou.“
Chytil jsem malý skleněný trojúhelník
Položil jsem ho na písmeno H a Jessica položila ruce na ty moje. Vyhláskovali sme A-H-O-J. Jess se zasmála. Potom sme vyhláskovaly H-O-L-U-B-Y. Byl jsem překvapený, když Jessica pokračovala v hraní. Nedokončili sme hláskování „lízátko“, když se ten kousek začal pohybovat sám.
„M- Martine, co se to děje?“
„Upřímně nevím, Jessico!“
Ten trojúhelník vyhláskoval N-E-N-Í-T-O-H-R-A. Převzal jsem nad kouskem kontrolu a vyhláskoval:
K-D-O-J-S-I.
U-M-Ř-I.
„Martine, co znamená „umři“?“ Moje oči byli do široka otevřené.
Ozval se praskot.
Skleněný stůl, který byl vedle nás se rozlétl na kusy. Jessica vykřikla.
„Martine!“
Chytil jsem ji v objetí. Postavil jsem se a ohlédl se kolem. Nic. Nebyl to baseball, ani prank. Prostě nic. Posadili sme se a vyhláskovali N-E-C-H-N-Á-S-B-Ý-T.
Odpovědělo to O-P-U-S-Ť-T-E.
Jessica v panice napsala V-Y. Dal jsem dál její ruce a ten trojúhelník vyhláskoval
P-R-O-N-Á-S-L-E-D-O-V-A-T.
Ale ne. Zíral jsem na desku. Další věc, kterou vím je, že Jessica vykřikla znovu.
„Martine, něco mě škráblo přes záda!“ Skočil jsem za ní a zvednul její růžové pyžamo, odhalujíc červené stopy, které se táhly po celých jejích zádech.
Od toho dne byla moje sestřička Jess mučena. Od toho dne už nikdy nebyla stejná a bez starostí.
Originál (EN): Ouija Board
Další Creepypasta: Nekonečný kanál
