Články

Tanatofobie

Tanatofobie je chorobný strach ze smrti. Ať už z vlastní, nebo obecně z umírání. Také je to strach o vlastní existenci. Všichni máme strach ze smrti. Nebo jenom někteří? Strach se přirozený. Ale když má člověk tanatofobii, je to mnohem těžší. Já jsem jeden z těch lidí, kteří měli tu smůlu a mají tuto fóbii.

U každého se to spustí jinak a v jinou dobu. V mém případě to bylo, když mi bylo 7. Stačilo abych se pozastavil nad významem smrti a všechno se rozpadlo. Někteří se s tím naučí žít, jiní ten strach překonají, nebo ho přestanou vnímat a soustředí se na něco jiného. Každý si najde způsob jak to překonávat. Mně pomohlo, když jsem se svému strachu vystavil. Tím myslím sledováním hororů, filmů a hraní akčních her.

Později to bylo psaní a sledování videí, které by nikdo vidět neměl. Pomohlo mi soustředit se na smrt jiných a ne na svou. Po 10 letech strach ubral na intenzitě a záchvaty úzkosti ustaly. Kdysi jsem se bál usnout. Dnes už mám jenom představy o tom, co se stane poté co umřu. Kolika lidem to ovlivní život, jak budou reagovat na mou smrt a jestli vzpomínka na mne umře s nimi.

Můj boj s tímto strachem přinesl hodně.

Jak dobré, tak i zlé. To dobré je to že svůj strach postupně porážím. To špatné, že už na smrt druhých pohlížím jinak. Psaní příběhu a stupňování toho, si vybralo svou daň. Možná lhostejnost vůči druhým. A stával se ze mě někdo, kým nejsem. Pak mi dobří přátelé pomohli si to včas uvědomit a tak jsem přestal.

Chcete vědět jaké to je? Je to strašné! Chcete tomu zabránit, ale nemůžete. Je to jako by jste nastoupili do letadla, a potom co se dveře za vámi zavřou, zjistíte že tohle letadlo má spadnout, ale vy už nemůžete pryč, nemůžete se zachránit, nemůžete nic!

Přejete si, aby ten konec nepřišel, aby jste žili navždy, aby jste nemuseli říkat poslední sbohem svým nejbližším, ale vy nemůžete jinak, protože nemáte na vybranou! Je to jako noční můra z které se chcete probudit, jenže tohle je sen z kterého se neprobudíte. Brečíte, křičíte, prosíte o milost, o pomoc, nebo o zázrak.

Vnímáte život jako závodní trať,

a litujete každý centimetr, kterým jste blíže k cíli. Není to pouze strach, ale i lítost a smutek. Ptáte se proč jste se narodili a proč musíte umřít. Bojíte se toho co nastane, co bude po smrti a jestli bude vůbec něco. Máte strach že přestanete existovat a nechcete aby k tomu došlo.

Hledáte jakoukoliv naději pro záchranu, ale tu nikdy nenajdete. Roky vám připadají jako měsíce a vy s tím nemůžete nic dělat. V noci brečíte a modlíte se k bohu, ale ten vás neslyší. A každý den čekáte na smrt. S vědomím, že každým dnem blížíte ke svému konci. Každý s tím bojuje po svém a mnozí to nezvládnou. Vzpírají se, ale je to k ničemu.
…Musíte se s tím jenom smířit…

Další Creepypasta: V plamenech

4.67/5 (3)

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Mike-K

Zdravím vás přátelé. Má přezdívku Mike K. A píšu gore horory. Jsem ročník 02. Baví mě kreslení/malování a hraní na klavír. Zajímá mě historie 20. století a záhady. Píšu příběhy o zabíjení, protože mi to jde a dávám do toho své myšlenky a úvahy.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Podívej se

Close
Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close