My Poor Stimpy
V roce 2004 byl jeden z největších kreslených pořadů Ren a Stimpy zrušen kvůli neschopnosti autorů vyrovnat se s tvůrcem Johnem Kricfalusem. Mnoho bývalých zaměstnanců pana Kricfaluse přiznalo, že bylo obtížné pracovat, často požadoval více, než byli zaměstnanci schopni zvládnout. Brzy byl Kricfalusi úplně mimo spisovatele.
V lednu 2004 mu došlo oznámení od Nickelodeon Studios
Budou muset zrušit program, pokud nebude vydáno více epizod, a to opravdu brzy. Kricfalusi začal pracovat na animaci finální epizody z jeho domova.
Během procesu neodpovídal na žádné zmeškané hovory bývalých zaměstnanců nebo síťových vedoucích, dokud nebyla práce hotova. V únoru 2004 byla kopie epizody přinesena k Nickelodeon Studios a byla osvědčena jeho velmi dobrým přítelem, který nesmí být jmenován.
Několik zaměstnanců uvedlo, že v ten den pan Kricfalusi přímo zářil vzrušením, zatímco jeho dobrý přítel měl na tváři výraz hanby a skepse, když předával pásku. Druhý den byla páska vysílána v 1:45 odpoledne. Kricfalusi uvedl, že chtěl, aby epizodu vidělo jen pár dětí, jelikož v tento čas bude většina mladistvých ve škole.
Co následovalo, bylo konečné provzdušnění nové epizody Rena a Stimpyho
Úvodní melodie začala s několika zvláštnostmi. Vše bylo zcela bez zvuku asi po dobu deseti sekund, než začala hrát píseň. Bylo to hodně živé jako vždy, s barvami, které na pohled vypadaly mnohem nudněji než kdy předtím.
Píseň skončila a objevila se karta, na které byl pouze Ren. Titul nesl nápis „Ren a Stimpy Show“, ale Stimpyho nebylo nikde vidět.
Poté se objevila karta titulu, na které byl nápis „Můj ubohý Stimpy“ s kresbou Stimpyho obklopeného tmou a s tváří odvrácenou od kamery. Všechny titulky ukazovaly „ME“ namísto jména spisovatele nebo animátora. Epizoda začala mimo jejich dům, soustředíc se na schránku.
Barvy kolem byly daleko tmavší, než bylo zvykem. Ren rozrazil dveře, rozběhl se ke schránce a vytáhl velký balík. Vyvalil oči vzrušením, když komicky přičichl k celé krabici a začal křičet radostí.
Bylo podivné, že pro Renův dialog chyběly zvuky, ale hudba stále hrála. Běžel dovnitř a zabouchl dveře.
Roztrhl balíček a vzal z něj podepsanou gramofonovou nahrávku, jejíž podpisy byly příliš nečitelné. Stimpy vstoupil mezi dveře, vypadal pohmožděně, ale stále stejně natvrdle a šťastně jako vždy. Řekl Renovi: ,,Gee, Rene, to je jedna z nahrávek!“
Ren se otočil a zařval na něj, ale zvuk opět nebyl slyšet. Jeho oči zle vyhlížely a ruce se mu třásly vztekem. Přitlačil Stimpyho ke zdi a praštil ho do břicha.
Mnohem krutěji než obvykle
Něco mu zašeptal do ucha, pak ho přitlačil k zemi a šel do svého pokoje. Stimpy se podíval nahoru na nahrávku, vypadajíc úplně ztraceně a začal plakat. Scéna skončila, když tiše plakal a obrazovka zčernala.
Další scéna začala s Renem, který seděl u stolu a četl si noviny. Stimpy venku hrál baseball. Míč proletěl oknem a stěží minul nahrávku.
Velmi opatrně si vzal míč zpět, nechtěl totiž naštvat Rena. Když lezl zpět, uklouzl a spadl společně s nahrávkou na zem. Ren vstoupil do místnosti s netečným výrazem na tváři.
V tomto bodě nehrála žádná hudba, žádný zvuk, s výjimkou bzučivého zvuku. Ren se podíval na Stimpyho, poté na nahrávku. Tehdy se epizoda stala příliš nemožnou k ignoraci.
Renovi oči byly extrémně malé a zapadlé v jeho očních jamkách.
Rty se mu chvěly frustrací. Začal vydávat podivné přidušené a až děsivé zvuky, které vycházely z jeho krku. Zároveň to byly první zvuky, které za celou epizodu vydal.
Stimpy začal křičet, vypadal opravdu vyděšeně. Tohle bylo jiné, nebyl to ten komický Renův hněv z ostatních epizod, bylo to prostě morbidní. Obrazovka se pomalu přibližovala k jeho tváři a hučení zesilovalo.
Po zhruba 45 sekundách tohoto divného záběru obrazovka opět zčernala. Poslední scéna započala. Ren seděl na židli, osvětlen světlem z televize.
V televizi běžela Muddy Mudskipper Show. Záběr znovu snímal Renův obličej. Vypadal, jako by nespal a v očích měl zasmušilý výraz.
Vzhledem k tomu, že obrazovka stále ukazovala jeho obličej, se začal se ozývat další divný zvuk. Tentokrát to byl nízký, velmi znepokojivý dunivý hluk. Po třiceti sekundách Ren konečně mrknul a poprvé za celou epizodu promluvil: ,,Tohle byla jeho oblíbená show…“
Kamera se posunula doprava a snímala tak velkou černou hroudu za Renovou židlí
Záběr se začal přibližovat k oné černé hroudě. Po celé minutě barva konečně osvítila to beztvárné cosi. Stimpyho tělo leželo na boku, obklopeno střepy rozbité nahrávky a kusy rozbitého skla.
Jeho srst byla potrhaná a špinavá, zatímco ruku měl položenou přes ucho. Byl tváří daleko od kamery a něco měl napsané na zádech. Obraz byl vypracován realistickým stylem, kterým měl Kricfalusi tendenci animovat některé scény.
Ren na židli začal nekontrolovatelně plakat
Televizor se vypnul, zanechávajíc jediné zvuky Renových vzlyků několik minut do doby, co epizoda skončila.
Díl byl okamžitě stažen a show byla přerušena. Kricfaluci řekl, že My Poor Stimpy byl jen projekt a neměl v úmyslu tuto epizodu ukazovat.
‚Ren and Stimpy‘ Adult Party Cartoon‘, již brzy vysílán na Spike TV.
Original: My Poor Stimpy
Další Creepypasta: The Strange Death Of Marry Reeser
