NES Godzilla Creepypasta – Chapter 8: Finale (2/2)
NES Godzilla Creepypasta
Chapter 8: Finale
(2/2)
Po tom, co to vypadalo, že ho Solomon porazil, se Red změnil do své poslední, gigantické finální formy, přitom jsme se přesunuli do… hořícího pekla. Připomínalo to tam naše první setkání. A tohle všechno mi najednou přišlo tak reálné, to, kde jsme byli, i ta obrovská síla Reda. Hudba tam byla narušována hlasitými bubny smrti.
Čelit jeho šílenému životu… přišel jsem si hrozně malý a slabý.
Solomon byl moje nejsilnější monstrum, ale tady nic moc nezmohl. Bylo to jako bojovat s horou.
Za několik sekund Solomon zeslábl a spadl na zem, kde ho Red rozmačkal nohou. Vypadá to, že si to užíval. Užíval si naši bolest.
„Jsi slabý.
Tvá monstra jsou slabá.
Všichni zemřete.“
„Tohle je beznadějný… já jsem… mrtvý..“
Neměl jsem na výběr, jenom jsem vyslal další monstrum, Anguiruse, své smrti. Všichni tu zemřeme. Já jen doufám, že mi odpustí…
Red přišel jen o trochu života, zatímco Anguirus už pomalu umíral. Do hlavy mu byly páleny šipky z Redovy tlamy, krvácel…
A nadešla další nevysvětlitelná bolest.
„Nemůžeš vyhrát,
Zachary.“
Zeptal jsem se Reda, jak zná moje jméno. A pak to řekl.
„Znal jsem tě už po dlouhou dobu.
Řeknu ti tajemství.“
„Zabil jsem Melissu.“
Po několik let byla mučená něčím, čemu nikdo nerozuměl. A já teď věděl, co to bylo.
Teď jsem rozuměl, proč ta hra o Melissiné smrti věděla. Protože ON to ví, ON za to může. A teď se chystá zabít mě.
„Vyšli své poslední monstrum.
Ukončím tyhle tvé beznadějné snahy.“
Byl jsem vrácen zpátky na mapu, kde tam byly jen tři ikony. Godzilla, Red a…
Páté monstrum.
Málem bych na něj zapoměl. A přestože jsem se na něj pokusil kliknout, stále ne. Proklínal jsem to, žebral jsem, křičel, dělal cokoliv, co jsem mohl, ale NIC mi nepomohlo. Nic.
Takže byla jediná věc, kterou mohu udělat.
Věděl jsem, že to Godzilla dlouho neustojí
Ale možná, když jsou všichni mrtví, vzbudí se ten poslední… Kliknul jsem na něj. Klikal jsem pořád dokola, a… vypadalo to, že se pohnul! Že jde hrát! Ale v tu chvíli si Red usmyslel, že už ho nebaví hrát fér. Než jsem monstrum aktivoval, připravil se na to poslední. Paralyzoval mé srdce.
Přestával jsem cítit ruce, a přestože už jsem viděl jen rozmazaně, stále jsem se snažil mačkat tlačítko A.
Red asi porušil jedno ze svých pravidel, ale musel si myslet, že když mě zabije rychle, nebude to mít žádné následky. Že vyhrál. Mýlil se.
Redova síla začala čelit něčemu dalšímu, co mu odepíralo možnost mě zcela zabít. Vracel se mi zrak… a viděl jsem něco, co už jsem znal.
„Zachu. Nemáme moc času“
„…Kdo jsi?“
„Už mě znáš Jsem Melissa“
„Cože? Jak je tohle možné! Já… Red mi řekl, že tě zabil…“
„Je to pravda
Ale i po smrti mě mučil“
„Pokud ho nezastavíš,
udělá to samé tobě.“
„Ale jak bych ho mohl zastavit?“
„Nemohu bojovat s Redem.
Ale vím o někom, kdo ano.
Propustím ho z Redova zajetí.“
„Nevzdávej se. Miluju tě.“
Její slova ve mě něco rozdmýchala. Takhle jsem nehodlal zemřít. Musel jsem bojovat, a to nejen za svůj život, ale taky za to, abych zachránil Melissu a svět, který obývá. S její pomocí jsem tak konečně měl šanci vzít si páté monstrum.
Bylo načase to skončit. Tohleto všechno. Spolu máme šanci tohle zatracené pekelné monstrum zcela zničit.
„Oni tě nezachrání.“
Acacius byl asi nejsilnější hratelné monstrum v téhle hře. Musel být, pokud tu byla nějaká šance na záchranu. Když zaútočil drápy, přeměnily se mu ruce v meče, což ubíralo sakra hodně života. Přesto však měl Red dostatek HP, které mohl ztratit.
A s posledním úderem byl Red zničen
Jeho tělo se rozpadlo a zmizelo, zatímco mi hrála vítězná hudba. Paralýza byla pryč, já… mohl jsem znovu vstát.
Skončili jsme to. Melissina smrt byla pomstěna, a já cítil naprostou radost… Dokud jsem si nevzpoměl na monstra, která bojovala, a zemřela. Bylo mi jich líto… ale než jsem stihl nad nimi truchlit, hra to vzala za své.
Po mé tváři se skutálely slzy štěstí… a já se rozbrečel. Brečel jsem víc, než za několik předchozích let, a možná víc, než kdy ve svém životě. Všechno tohle jsem prožil, objevil, a teď se hra blížila ke konci. Ale než všichni tam odsud zmizeli navždy, Melissa mi něco řekla.
„Zachránil jsi nás.
Budeme ti navěky vděční.“
„Budeme zase spolu
Někdy“
Rozcestník překladu: NES Godzilla Creepypasta.
Chcete-li překlad jakkoliv využít, je vaší povinností nejprve se dohodnout s překladatelem.
Překladatel: Nautileen
Autor všech dílů: CosbyDaf
Originál (EN): Nes Godzilla
Brečím 😭😭😭 byla to super creepypasta 😭😭😭
Taky jsem brečela. Jak želva. ;;—-;; A i teďka, co jsem si to jen tak rychle pročítala, jsem už měla na krajíčku. Kdybych si to teď přečetla celý, budu stopro brečet taky ;;-;; Prostě mi to přijde naprosto úžasný.
Ještě nás příští týden čeká epilog… a pak už bude kompletní konec ;u;