TOP 5 městských legend
Nejlepší děsivé příběhy, které se nejlépe vyprávějí u ohně v kempu, jsou ty, které končí větou: ,,A vše je podle pravdy, mám tady totiž zatracený záznam o všem, o čem jsem vám řekla!“ A s tím jsme vyhledali top pět nejděsivějších příběhů a městských legend, které se skutečně stali lidem, čímž vám opět dokážeme, že není nic děsivějšího, než je sám život.
Mrtvé tělo pod matrací
Legenda:
Pár přišel do hotelu a musel celou noc trpět odporný zápach v jejich pokoji. Stěžovali si u personálu a někdo nakonec přišel na to, že zápach pochází z míst pod matrací.
Ale tento příběh nemá žádný pohádkový konec. Možná vás napadlo, že nějaký opilý host vykonal potřebu za matraci, ale to by byl v podstatě také dobrý konec. Ne. Personál vyndal matraci a znepokojivé zjištění bylo na světě. Pár spal na hnijícím těle mrtvé dívky, které bylo narvané v místě, kde se nacházejí pružiny postele.
Pravda:
Tohle se opravdu stalo. Přesněji v Las Vegas, Kansas City, MO a Atlantic City, NJ a na několika místech na Floridě a v Californii. Řekněme, že místa v nebo pod postelí v pokojovém hotelu se zdají být docela populární destinací pro nedávno zemřelého. Dává to smysl, když se nad tím zamyslíte. Skříň a místo pod postelí jsou dvě nejčastější a nejlepší místa, kam cokoli ukrýt, takže by vlastně ani nemělo být velkým překvapením, že zde skončilo také plno mrtvol. Popravdě… Jsou docela velké šance, že chlap, co zabil prostitutku a snažil se ji narvat pod postel, zjistil, že zrovna tam již jedno tělo je.
Nejpodivnější věc není ta, že těla byla navinuta v tak mizerném místě pro skrývání mrtvol (vrahové občas nejsou ti, co by logicky plánovali a mysleli napřed). Ne, nejpodivnější věc je, že téměř v každém příběhu lidé spali na mrtvole celou noc, než to nahlásili. Většina lidí si stěžuje už jen při zjištění, že si někdo v pokoji před nimi zapálil, a ještě od toho uplynuly čtyři měsíce. Ale tito lidé raději spali jen pár palců od mokvající haldy hnijícího lidského masa, než aby požádali hotelovou službu o jiný pokoj.
Nebo alespoň doufejme, že spaní bylo vše, co na té posteli dělali. Dokážeš si představit, že jsi nedávno zemřel a záhy poté by si to nějaký pár středního věku rozdal na tvých ostatcích? Fujky. Doufejme, že alespoň dostali kontinentální snídani zdarma, aby na to alespoň trochu zapomněli.
Mumie ze strašidelného domu
Legenda:
Zjistilo se, že rekvizity na poutích nejsou vždy vyrobeny z obvyklé papírové hmoty a dalších karnevalových materiálů, ale z lidské kůže a kostí. Všechny malé děti ve strašidelném domě se smály a prsty píchaly do pravé mumifikované mrtvoly.
Pravda:
Zápach zjevně nepocházel od stánků s corndogy. V roce 1976 filmový štáb natáčel epizodu The Six Million Dollar Man ve strašidelném domě zábavního parku Nu-Pike v Long Beach, Kalifornie. Když procházeli kolem oběšence, někdo zavadil o jeho ruku a zjistil, že tělo má skutečné kosti. A nebyla to jen rekvizita. Příběh se stává divným. Tělo ve skutečnosti patřilo kriminálníkovi jménem Elmer McCurdy, který byl zabit při přestřelce po přepadení vlaku v roce 1911. A co částka, pro kterou byl starý Elmer zabit? $46 (A dva džbány whiskey).
McCurdy byl ,,konzervován“ místním pohřebním ústavem. Zjevně byl ten chlap až tak zatraceně potěšen svou prací, že mrtvolu opřel v pohřebním ústavu jako důkaz svých schopností. Lidé platili pět centů za to, aby mohli vidět mrtvolu, načež ještě platili zvláštním způsobem – vhazovali peníze do úst mrtvoly. Myslíte, že už to nemůže být divnější? Vy rošťáci. Po několika letech dolování niklů (jak se z mrtvoly mince dostávaly ven, když byly vhozeny ústy, raději ponechme na fantazii) byl náš podnikavý pohřební ústav zničen, když se ukázali bratři McCurdiové, aby ,,získali zpět toho, jenž k nim patřil“.
Samozřejmě to nebyli jeho bratři, ale prohnaní provozovatelé poutí. Od té chvíle putovala McCurdiova mrtvola morbidní tajnou výpravou po celé Americe, byla vystavována na poutích po celém světě, než konečně našla odpočinku v Long Beach. McCurdy je nyní pohřben v Oklahomě. Jelikož měla tato mrtvola zřejmě nejzábavnější pouť po světě v celé širé historii, bylo zabráněno možnosti, aby jej kdokoliv jiný vzal na další takovou výpravu, pomocí zdrátování horního víka rakve.
Podivně realistická dekorace
Legenda:
To, co se jevilo jako dekorace oběšené ženy na stromě, se změnilo v originální sebevraždu.
Pravda:
Ve městě Frederica, Delaware, byla žena ve věku čtyřiceti dvou let pravděpodobně rozrušena faktem, že žila právě v Delaware. Oběsila se na stromě poblíž rušné silnice v úterní noc. Tělo tam viselo až do druhého dne a bylo viděno spoustou nevděčných diváků, než si někdo všiml, že se nejedná o dekoraci a konečně přivolal policii. Opět je to nedostatek stížností od kolemjdoucích, co nás tak ohromí. I kdyby visící tělo nebylo skutečné, jednalo by se o něco tak ohavného, že by se to dalo považovat za odpornou halloweenskou dekoraci (před sebevraždou se oblékla do kostýmu šílené čarodějnice).
V těchto dnech bychom mohli očekávat 30 redakcí během pouhých deseti minut, co by si toho někdo všiml. Nemůžeme si pomoci od lámání si mysli nad tím, že osobě, která nakonec zavolala policii, nepřipadalo divné, v jaké době tam tělo viselo? Stalo se to pět dní před Halloweenem. Přidejte k rovnici rozkladu těla ještě dalších pět dní a máte něco daleko děsivějšího. Plánovala to ta žena? Věděla, který čas roku to byl, a záměrně se oběsila na veřejném místě. Chtěla, aby se její mrtvola hodila k monstrům z povlečení a vycpaným čarodějnicím v sousedství? Pokud ano, zdá se, že to byla fascinující osobnost.
Halloweenské ohromení se pokazí posledním možným a očekávaným způsobem
Legenda:
Teenagerovi se povedlo poskytnout halloweenskou show s ultimátním zakončením, předstíral oběšení před publikem, což ho pravdu stálo život.
Pravda:
Už jsme se bavili o občanech města Frederica, kteří byli, co se týče příjmu informací ze svého okolí, trochu opoždění. Osoby podílející se na této legendě s oběšením jsou v nemilé roli těch, kteří měli tu čest a přihlíželi. Hlavně proto, že se to nestalo jen jednou. Ano, lidé se již několikrát zkoušeli vytasit s napodobením oběšení na halloweenském představení a zapomínali, co znamená slovo ,,imitace“. Šli do toho doslovně rovnou po hlavě a nešťastnou náhodou se zabili. Ano, skoro všichni to byli dospívající mládenci.
V jednom z případů bylo celé popraviště pro ,,oběť“ postaveno s „bezpečně“ zajištěnými popruhy tak, že si dokážete domyslet, jak to skončilo. Nyní nad tím můžeme přemýšlet nahlas, ale kdybychom stáli na popravišti, ať už falešném nebo ne, s provazem kolem krku bychom chtěli několik opatření, ne? Například nepoužít lano, které je svázáno do pravé oprátky, a neomotat si je kolem krku způsobem, který by nás mohl opravdu zabít.
Snad nejsmutnější věc na celém příběhu je, jak zbytečné to všechno bylo.
Zde je typ pro každého, kdo bude chtít v budoucnu na Halloween nadchnout děti: „Nepotřebujete se oběsit. Prostě jen rozdejte čokoládové tyčinky. Můžeme zaručit, že ti malí uličníci budou ještě dlouho mluvit o domě, který rozdal velké snickers tyčinky, než o nějakém představení, kde se opravdu riskoval život.“
Pohřben zaživa
Legenda:
Nějaký ubožák byl uložen k jeho nebo jejímu věčnému místu odpočinku i přesto, že ve skutečnosti ještě nebyli schopni přijmout, že jdou navěky spát. Škrábance a další známky zoufalých pokusů o útěk jsou na víku rakve stále k dispozici.
Pravda:
Tohle je nejen pravdivé, ale v jeden stejný den se to stalo s alarmující opakovaností. V pozdních letech 19. století se William Tebb pokusil sestavit všechny případy předčasných pohřbů z lékařských zdrojů během jednoho dne. Povedlo se mu shromáždit 219 případů předčasných pohřbů, co se udály v jeden samý den, 149 skutečných případů předčasného pohřbu a tucet dalších případů, kdy pitva nebo mumifikace proběhla na ne tak úplně mrtvém těle.
Teď se to může zdát směšné, ale mějte na paměti, že to byla doba, kdy lékaři ještě neměli schopnost řešit jakoukoli nemoc do 42 minut. Pokud byste šli v dnešní době s chřipkou k lékaři, pravděpodobně by vás jen vyšetřil a dal by vám nějaký heroin, co potlačuje kašel. Ale jejich jediná metoda určování, zda je člověk stále na živu, bylo naklonit se nad jejich tvář a opakovaně křičet „PROBUĎ SE!!“.
Pokud jste nereagovali, pohřbili vás.
Znepokojení nad představou pohřbení zaživa bylo tenkrát tak skutečné, že pojišťující věc pro bohaté a paranoidní lidi byla ,,bezpečnostní rakev“, která dovolovala tělu uvnitř signalizovat okolní svět v případě, že byste se probudili 6 stop pod zemí a ještě nebyli na onom světě (obvykle to byl zvoneček nebo nějaký jiný druh upozornění). Bohužel dnes už nejsou bezpečnostní rakve v módě, takže pokud jste na hřbitově a uslyšíte tlumený hlas říkající ,,Ok, kluci, tohle už není legrace, konec vtipu. Pusťte mě ven!“, zdá se jako dobrý nápad rychle kontaktovat někoho s lopatou.
Samozřejmě, že poslední věta byla jen vtip, není možné, jak by se něco takového mohlo dít i dnes. Ovšem pro tento příběh je výjimkou člověk z Venezuely, který se probudil během jeho pitvy. Na druhou stranu možná budete chtít zvážit přidání několika řádků do vaší poslední vůle, která uvádí, že budete pohřben s plynovým pohonem v rakvi, když už budete muset jít.
Přeloženo z: The 5 Creepiest Urban Legends (That Happen to be True) (Cracked.com)
Další Creepypasta: Držitel života
