Albert Fish – Brooklynský upír
Albert Fish se po jeho zatčení přiznal ke stovkám zločinů, jeden horší jak druhý.
V listopadu roku 1934 poslal muž jménem Albert Fish dopis ženě, se kterou si dopisoval před šesti lety.
,,Drahá paní Buddová,
3. června, 1928, jsem na vás zavolal na 406. W. 15 St. a přinesl vám tvaroh s jahodami. Dali jsme si oběd. Grace se mi posadila do klína a políbila mne. Rozhodl jsem se, že ji sním.“
Tento podivný nesouvislý text, který paní Delia Flanagan Buddová obdržela v ten chladný listopadový večer, započal příběhem o čínském námořníkovi, který měl zálibu v pojídání lidského masa. Skončil hrůzným a detailním popisem vraždy její dcery.
Albert Fish, šedý muž, byl zrozen.
Hamilton Howard ,,Albert“ Fish měl mnoho jmén: Brooklynský upír, vlkodlak Wysterie, šedý muž.
Malý, tichý a nenáročný. Měl tvář, která splynula s davem a osobní život, který by vyděsil i ty nejhorší kriminálníky.
Jako dítě Fish trpěl duševní nemocí – stejně jako velká část jeho rodiny.
Jeho bratr byl v ústavu pro duševně nemocné, strýc byl diagnostikován mánií a matka pravidelně prožívala halucinace.
Když se Fish narodil, jeho otec měl sedmdesát pět let a zemřel nedlouho po jeho příchodu na tento svět – čímž Alberta ponechal napospas nestabilnímu rodinnému životu a, když se o něj nemohli už dále starat, státnímu sirotčinci.
Tam poprvé objevil svou vášeň pro bolest.
Pečovatelé v sirotčinci pravidelně děti mlátili a příležitostně je nabádali, aby si navzájem ubližovali. Ale zatímco ostatní děti žily ve strachu z bolestivých trestů, Fish v nich nacházel radost.
Užíval si bolest, asocioval ji s potěšením a časem i se sexuálním uspokojením. Když jej jeho matka, která se mezitím postavila na vlastní nohy a byla finančně soběstačná, dostala pryč ze sirotčince, aby žil s ní, Fish se i nadále oddával bití jeho vlastní rukou.
V roce 1882 započal jeho vztah s ,,telegrafním chlapcem“, který mu představil sexuální praktiky urolagnie (močení je součástí sexuálních aktivit) a coprofágie, neboli pojídání lidských výkalů.
Postupem času ho jeho sadomasochistické tendence dovedly k obsesi sexuálním sebemrzačením. Pravidelně si bodal jehle do jeho slabin i břicha a sám se mlátil pádlem pobitým hřebíky.
Nebezpečí pro ostatní
Albert Fish se nevyhnutelně stal zvídavým také ohledně bolesti ostatních.
V roce 1910, zatímco pracoval jako malíř domovních interiérů v Delawaru, potkal Thomase Keddena. Fish a Kedden si vybudovali sadomasochistický vztah, není ovšem známo, s čím vším Kedden souhlasil.
V pozdějších popisech této aféry Fish naznačil, že byl Kedden možná duševně postižen – i když bylo obtížné v jeho příbězích třídit fakta od fikce.
Deset dní po jejich první schůzce Fish vylákal Keddena na opuštěný statek pod záminkou úkolu. Ale když Kedden dorazil, zjistil, že je uvnitř domu zamčený.
Fish ho mučil celé dva týdny. Nastávající vrah jeho tělo znetvořil a uřezal mu polovinu penisu. Poté zase Fish zmizel tak rychle, jako se objevil, a nechal mu deset dolarů za to, co mu způsobil.
Kolem roku 1917 měl Fish problém se skrýváním těžké duševní nemoci. Jeho manželka – žena, kterou mu představila jeho matka – jej opustila.
Začal trpět sluchovými halucinacemi. Při jednom výslechu si vzpomněl, že se na příkaz apoštola Johna zabalil do koberce.
Nyní byl jediným rodičem
a měl být zodpovědný za výchovu svých šesti dětí. I když jeho potomci tvrdí, že jim nikdy neublížil, během jejich života opakovaně zneužíval ostatní děti, především chlapce.
Ale jeho děti si všimly jeho podivného chování. Několik her, které je naučil, obsahovaly podivné sadomasochistické prvky.
Fish si také začínal budovat kanibalistickou obsesi. Předchůdcem jeho kanibalistických sklonů byl návyk konzumace syrového masa – často k jeho pochutinám přizval i své děti.
Albert Fish spáchal vraždu
Kolem roku 1919 ho jeho obsese mučením a kanibalismem donutila rozjímat nad vraždou. Začínal se ohlížet po zranitelných dětech, jako byli například duševně postižení sirotci nebo děti bez domova – New York o nich neměl záznamy.
Později během jeho soudního procesu tvrdil, že k němu promlouval Bůh a přikazoval mu mučení a konzumaci malých dětí.
Pročesával inzeráty v místních lokálních novinách a hledal rodiny, které sháněly někoho, kdo by jim pomohl s domácími pracemi, a podobné nabídky.
Skrze jednu z těchto nabídek se dozvěděl o mladé Grace Buddové.
Grace nebyla vždy Fishovým úmyslným cílem;
byl to právě její starší bratr, kdo ho zaujal.
Její bratr, Edward Budd, sháněl práci někde na farmě nebo na venkově – to byl také důvod, proč podal inzerát, který Fish našel. Fish měl v úmyslu si Edwarda ,,najmout“ do jeho domu na venkově, aby ho mohl mučit.
Fish pod falešným jménem Frank Howard zavolal rodině Buddových a zavítal do jejich domu v Manhattanu.
Tvrdil, že by se mu hodila pomoc s nějakou tou farmářskou prací a také s prací okolo domu. Měl Edward zájem?
Inklinoval k přijetí práce od neomylného muže s šedivou tváří.
Ale náhle se Albertova pozornost přesunula jinam. Zatímco Edward přemítal nad jeho žádostí, Fish si všiml, že za jeho rodiči stojí malé děvčátko: desetiletá Grace.
Měl nový plán a nepromarnil ani sekundu.
Během diskuze o jeho fiktivní farmě a imaginární práci, kterou měl Edward vykonat, jen tak mimochodem zmínil, že je ve městě na návštěvě jeho neteře, která pořádá narozeninovou oslavu.
Chtěla by se k němu malá Grace připojit?
Albert Fish, jakožto nenápadně vypadající neznámý člověk, přesvědčil Deliu a Alberta Buddovi, aby mu dovolili vzít jejich dceru na narozeninovou párty jeho neteře.
Znovu už ji nikdy nespatřili.
Co se stalo s Grace Buddovou?
Fish vzal Grace, oblečenou v jejích svátečních šatech, do toho samého domu, který měl původně sloužit jako mučírna pro jejího bratra.
Podle dopisu, který poslal Delii Buddové, a jeho výpovědi se skryl nahý v ložnici v horní části domu, aby si nezašpinil oblečení od krve – zatímco Grace sbírala květiny v zahradě.
Poté ji zavolal dovnitř.
Když při pohledu na něj zakřičela, chytil ji dříve, než mohla utéct.
Jak jeho ohavný dopis popisuje: ,,Prvně jsem ji svlékl do naha. Jak ta kopala, kousala a škrábala… Uškrtil jsem ji, poté ji rozřezal na malé kousky, abych mohl vzít maso do mých pokojů, uvařit je a sníst… Zabralo mi devět dní, než jsem snědl celé její tělo.“
Dopis, který měl zajisté způsobit paniku v rodině Buddových, prokázal spád Alberta Fishe.
Papír, na který byl dopis napsán, byl náhodou kusem z papírnictví Benevolentní asociace soukromého šoféra z New Yorku. Policie spolupracovala se společností a zjistila, že noviny byly ponechány správcem v pokojovém domě, ve kterém zůstával.
A právě tento dům si pronajímal muž jménem Albert Fish. Po zjištění, že Fish nesl silnou podobnost na popis Franka Howarda, únosce Grace Buddové, policie zahájila výslech.
K jejich velkému údivu se Fish okamžitě přiznal. Prakticky si sám podkopl nohy, jen aby odhalil podrobnosti o tom, co udělal s Grace Buddovou – stejně jako s desítkami dalších dětí.
Nakonec však byly jeho oběťmi konkrétně prokázány jen tři děti (včetně Grace).
Další ohavné zločiny
Vražda Grace Buddové byla jeho nejvíce nechvalně známým zločinem. Ale další dvě vraždy s ním byly spojeny až po jeho zadržení. Není překvapivé, že jsou stejně strašlivé jako ta předešlá.
Podle Muzea zločinu je Albert Fish zodpovědný za vraždu čtyřletého chlapce jménem Billy Gaffney. Billy zmizel 11. února roku 1927, mezitímco si hrál s jeho kamarádem ze sousedství v Brooklynu, který později řekl policii, že Billyho odnesl ,,boogey man“.
Tříletý chlapec popsal onoho ,,boogey mana“ jako štíhlého starého muže s šedými vlasy a šedým knírem. Zprvu vyšetřovatelé nebrali malé dítě vážně.
Ale když prohledali celé sousedství a nenašli jedinou stopu, uvědomili si, že byl opravdu obětí únosu.
Už nikdy jej nikdo nespatřil.
Po Fishově zatčení se objevil motorista z trolejbusové trati Brooklynu a vypověděl, že v den Billyho zmizení viděl někoho, koho popsal jej jako ,,nervózního starého muže“.
Muž se zřejmě snažil uklidnit malého chlapce, který seděl, plakal a volal jeho matku vedle něj na vozíku. Muž jej poté vytáhl z vozíku ven.
Fish se k únosu a vraždě malého Billyho přiznal až v odporných detailech:
Používal jsem nástroje, starou dobrou devítiocasou kočku. Doma vyrobenou. Krátká rukojeť. Přeřízl jsem v půli jeden z mých opasků a tyhle poloviny nařezal na proužky asi 8 palců dlouhé. Mlátil jsem ho přes jeho holé hýždě, dokud mu krev nestékala až po nohách. Uřezal jsem mu uši – nos – prořezal mu ústa od ucha k uchu. Vydloubal mu oči. Už byl mrtvý. Vrazil jsem mu nůž do břicha a pil krev z jeho rány.
I když nikdo nikdy nenašel Billyho ostatky,
lidé byli schopni lokalizovat tělo Albertovy třetí oběti relativně rychle.
V roce 1924 zmizel malý chlapec jménem Francis McDonnell, když si hrál s jeho bratrem a skupinou přátel ve Staten Islandu. Jeho tělo bylo nalezeno v lese krátce poté. Byl uškrcen jeho vlastními podvazky.
Krátce předtím, než byl Albert Fish odsouzen k smrti, se přiznal, že to byl on, kdo vylákal Francise do lesa a později jej přepadl a uškrtil.
Přiznal, že byl připraven chlapce rozřezat – ale uslyšel, že se někdo blíží, a zmizel z místa činu.
Albert Fish je konečně popraven
Jeho soudní proces jasně demonstroval, že byl šílený – ale soudce prý cítil, že by měl být Fish i tak poslán na smrt, a tudíž byl shledán příčetným i vinným.
Osudem se mu stalo elektrické křeslo.
V lednu roku 1936, krátce před jeho popravou, mu bylo dovoleno napsat sérii zápisků o jeho zločinech, které měl předal novinářům pracujících na onom případu.
Jeho právník se podíval na zápisky jen jednou a odmítal je číst dál.
,,Nikdy to nikomu neukážu,“
řekl. ,,Byl to ten nejohavnější řetězec obscénností, jaký jsem kdy četl.“
Originál: https://allthatsinteresting.com/albert-fish
Autor originálního článku: Katie Serena
Další článek: Dying Happy