Právě čtete vícedílnou fanfikci Forever With Us, která má zaměření Five Nights at Freddy’s. V příběhu jsou uplatněny některé teorie, které ne všichni mohou podporovat, a byla bych ráda, kdybyste to respektovali.
Zajímáte-li se o hru samotnou, prosím, nechte se odkázat na štítek Five Nights at Freddy’s články.
Chcete-li si přečíst více článků o Five Nights at Freddy’s, společně s dalšími fanfikcemi, přejděte na štítek Five Nights at Freddy’s.
Pro všechny díly této fanfikce otevřete štítek Forever With Us.
« Předchozí díl || Další díl »
22. Kapitola – Forever With Us
Foxy se konečně pořádně rozohnil a napřáhl se, aby mohl Mikovi uštědřit ránu pěstí po tváři. Mike se pokusil úder vyblokovat svou rukou, ale v momentě, kdy se jejich Foxy se konečně pořádně rozohnil a napřáhl se, aby mohl Mikovi uštědřit ránu pěstí po tváři. Mike se pokusil úder vyblokovat svou rukou, ale v momentě, kdy se jejich ruce měly dotknout, nepocítil Mike kromě slabého vánku nic.
Když znovu pohlédl do Foxyho očí, spatřil v nich už pouze strach. Ale strach z čeho? Z neúspěchu? Z Mika samotného? Kdo to mohl vědět?
❝Ne!❞ křičela Chica, když viděla, jak se Foxy napřahuje k dalšímu úderu, ale její varovný hlas nebyl ničemu platný. Foxy znovu zaútočil, a jeho úder znovu Mika nijak nepoškodil. A zase. A zase. A zase.
***
❝Miku, co to mělo znamenat?❞ zeptala se ho May, když mířili do kanceláře.
❝Co přesně? Stalo se dost věcí,❞ podotkl Mike.
❝Tys… někoho zabil?❞ položila opatrně otázku. Mike mlčel.
❝Prosím… co to má znamenat?❞
Náhle se zpoza stínů ozval tichý smích Golden Freddyho, který May s jistotou rozpoznala. Ohlédla se za sebe a od místa, ze kterého vycházel, jej spatřila stát, opřeného o zeď. May se zastavila, a pomalu přešla za ním.
❝Myslíš si, že ti něco řekne?❞ zeptal se.
❝Já…❞
❝Myslím, že je čas na lekci dějepisu, May,❞ navrhl Golden Freddy. ❝Kdysi byla pizzerie úplně normální a klidná. Roboti nebyli nikterak problémoví, dalo se s nimi dobře vycházet a nebylo nutno shánět nočního hlídače, který tam ale přes to raději fungoval. Dokážeš si představit, co se muselo stát, aby to všechno skončilo? Aby se to všechno změnilo k tomu, co máme teď?❞
❝Nedokážu si představit nic… leda že by je někdo přeprogramoval…❞ zakroutila May hlavou.
❝To by se už dávno zjistilo a napravilo. Ne, nemohlo to být takhle. Na to, aby to nešlo žádným lidem známým způsobem zvrátit, byla potřebná paranormální aktivita.❞
❝Paranormální…?❞ May sice začínala chápat, ale beztak byla krapet zmatená.
❝Přišel sem člověk, který se rozhodl zabít několik děcek. Sériový vrah. Byl to tehdejší noční hlídač, který následně, po všech svých vraždách, dal výpověď. Duše dětí se spojily s animatroniky a v dobu, kdy se jim stalo veškeré to neštěstí, v tu samou dobu, kdy se mohli setkat s tím, kdo je zabil, a pomstít se.
Takhle to zůstalo i nadále. Zanedlouho se noční hlídač vrátil zpět na svou pozici, když zjistil, že jeho následovník zemřel – on sám vše přežil a po jeho práci se pizzerie začala rekonstruovat.
Tím vrahem byl Mike Schmidt,❞ dopověděl a odmlčel se.
❝Mike… Mike vás všechny zabil?❞ divila se May.
❝Měli byste si na něj dát pozor,❞ poznamenal Golden Freddy, ❝řekněme, že jistě bude krapet nevyzpytatelný.❞
❝Počkej počkej počkej počkej. Chápu, že když vás zabil, rozhodli jste se po nočním hlídači jít a snažit se mu pomstít. Tudíž jste přes noc zabijácké bestie alergické na pohled na uniformu nočního hlídače. A zároveň přes den umíte být zlatíčka, která by neublížila ani mouše. Ale co je tohle mezi tím? Co má tohle znamenat?❞
Z tváře Golden Freddyho zmizel veškerý ten jeho úšklebek, místo toho sklopil oči a když se na May podíval znovu, byly plné vzpomínek a melancholie. ❝V době mezi zavíračkou pizzerie a začátkem šichty nočního hlídače jsme byli jen zajatí, vystrašení… a hledali jsme bezpečí mezi ostatními roboty. Zkus si na mě sáhnout,❞ vybídl ji.
May opatrně natáhla ruku, netušíc, co by se mohlo stát. Už jen Toy Freddy ze začátku zamítal, aby se ji Toy Bonnie dotkl, a kdo ví, čím to mohlo být. Proč ji k tomu Golden Freddy nyní vybízel?
May napřáhla dlaň a pomalu spouštěla a natahovala ruku směrem k němu. Už se ho téměř dotkla, když…
Nic.
Její ruka projela jeho rukou jako nahřátý nůž máslem. May nepocítila vůbec nic.
❝Takže to, co jsem viděla, když Foxy zaútočil na Mika…❞
❝Jsou z nás jen duše. Duše, přetvořené dlouhým časem stráveným v robotech. Časem jsme si stvořili vlastní vzhled a působením starých robotů jsme vyrostli, náš věk se prakticky vyrovnal s jejich. Jsme jen duše, které máte šanci vidět. Jen zbytky našich těl, jen projekce toho, kým jsme byli a mohli být.
Snažili jsme se to před vámi zakrýt, neukazovat se vám tak, abyste neměli strach, ale teď už není moc platné se schovávat; ne po tom všem s tím vrahem, který se sem dostal. A kromě tohohle ti povím ještě o něčem – pamatuješ na ten okamžik, o kterém ti Jeremy vyprávěl, žes vyprávěla něco, co sis nemohla vybavit?
Nebylas to ty. Stejně jako ten divný pocit, když přicházel Bonnie, a stejně jako další podivné věci, které sis nemohla vysvětlit. Víš, jsem tak trochu jiný robot, než všichni osta…❞ hleděl Golden Freddy usměvavě na své ruce a následně náhle zmizel, jako kdyby se rozplynul. May chvíli jen zírala do prázdna.
❝Haló?❞ Vyloženě toužila po tom, aby se dozvěděla něco víc, ale její volání zůstalo bez odpovědi. Víc už Golden Freddy neřekl. Ale na chodbě se začaly ozývat kroky.
***
Čelit útokům dnes bylo těžší, než si kdy Jeremy pamatoval. A jenom May znala skutečný důvod.
❝Myslím… že byste měli všichni něco vědět,❞ oznámila jim. ❝Miku… hádám, že ty nic prozrazovat nebudeš. Ale dozvěděla jsem se, že…❞
Sammy, která Mika celou dobu podezíravě sledovala – už od té doby, co se ❝porval❞ s Foxym – teď málem zaječela hrůzou, když spatřila, že v Mikově ruce objevil nůž, namířený směrem k May.
❝Ale ty taky nebudeš prozrazovat nic,❞ řekl rázně ve snaze ji umlčet a ruku s nožem lehce pozvedl. May se už k němu otáčela, ale bylo pozdě na to, aby stihla zjistit, co se děje, a včas zareagovat. Nemohla být vůbec připravená.
Dej si pozor na toho, kdo přijde jako další.
« Předchozí díl || Další díl »
