ČlánkyCreepypasty

Save The Creepypasta Fandom

Save The CreepyPasta

Creepypasta. Ne všichni si pamatují, co to doopravdy je.

Je možné, že patříte do té části komunity, která Creepypastu objevila až po jakémsi úpadku aktivity projektu #STCPF (Save The CreepyPasta Fandom), jistě jste o něm nemohli tolik slyšet – beztak to budou už dva roky. Přesto si ale myslím, že jde o projekt docela důležitý a že by se jeho myšlenka stále měla šířit, protože to, proti čemu bojuje, se nám tu znovu začalo objevovat.

Smysl projektu

Už je to nějakou dobu zpátky, co si spousta Creepypasterů, našich kolegů a přátel, povšimla, že Creepypasta už není to, co kdysi byla a co vždy měla být. Že už jen hrstka lidí doopravdy respektuje pravou Creepypastu a ne tu hromadu sraček, která se z toho vinou spousty fanoušků stala.

Představte si, co má Creepypasta skutečně znázorňovat. Fandom strachu; děsivé příběhy, které ve vás vyvolají obavy, paranoiu a nejistotu nad tím, zda je okolo vás bezpečno. Creepypasta má za úkol vyděsit a přesvědčit. V těchto hororových příbězích se skrývá ale také jistá krása, jistá radost se bát.

Jenže tahle podstata Creepypasta fandomu je velmi silně ohrožena, a to hned několika faktory.

  1. OC Creepypasty.
  2. Shipping.
  3. Fangirling.
  4. Nerespekt podstaty Creepypast.
  5. Fanfikce
  6. Nebezpečné chování
  7. Krádeže

1. OC Creepypasty

„Co je s nimi špatně? Dělá je přeci každý! A moje Míša the Killer je originální!“

Jistěže. Každý internetový cancer se totiž dokáže šířit strašně rychle a mnozí si sotva uvědomí, že s tím není něco v pořádku. Spousta lidí znala Jeffa, BENa, Eyeless Jacka a od nich odvíjející se hromadu dalších postav, a díky tomu si řekli, že když všichni okolo napsali svou vlastní Creepypastu se svou vlastní postavou a stali se populárními, mohou to přeci zkusit taky.

Anebo nejde o popularitu, ale čistě zábavu. Tvoření vlastních postav založených na určitých fandomech je sice zábavná věc, ale beztak bychom si při tom všichni měli dát pozor. Obzvlášť v Creepypastě to totiž ničí fandom. Jak, ptáte se? Nu, jednoduše. Zaprvé, protože většina je nekvalitní slátanina. A zadruhé, protože to už ani zdaleka není stará, dobrá, skutečná Creepypasta.

(Abych vám trochu vysvětlila rozdíly mezi normálními fandomy a Creepypastou: Ostatní fandomy mají např. něco oficiálního, ať už je to film, seriál, série knih, hra, komiks apod., a OCčka se zde vyskytují z toho důvodu, aby se jejich autoři bavili, mohli psát fanfikce atd., ale nikdy jejich postava nebude brána ani v něčím podvědomí jako oficiální. V Creepypastě tomu je jinak. Tady prakticky nemáme nic ryze „oficiálního“, Creepypasta je fandom tvořený přispěvateli a každý si dokáže napsat vlastní Creepypastu a s trochou štěstí se proslavit na oficiálních stránkách (Creepypasta Wiki).

A je to pěkné, že si můžeme utvořit vlastní Creepypastu a stát se s ní populární, avšak na neoficiálních platformách, kde se tyto příběhy šíří, jako je hlavně Deviantart, se často rozjíždí trendy, které se s Creepypastou jako takovou už rozchází a už to nejsou jen děsivé příběhy, ale naprosté klišé a neděsivé krváky a… a… však o tom ještě budu mluvit.)

Díky tomu spousta fanoušků má zkreslené představy o tom, co je to skutečná Creepypasta, a mnoho z vás aktuálně věří tomu, že Creepypasty vážně jsou jen o postavičkách, o Slender Family a o vytváření vlastních, neděsivých postav.

Proč Creepypasta OC povětšinou nepatří mezi Creepypastu?

Creepypasta je fandom o děsivých příbězích, o hororech, o tom příjemném pocitu strachu a nejistoty.
Máme bohatý výběr všemožných druhů Creepypast, ať už jde o počítačové a herní, o vrahy, o urban legendy či teorie. Ale díky tomu tu máme i velkou spoustu klišé.

Spoustu věcí, které člověka nevyděsí, protože toho je už přehlcený internet. A Creepypasta OC je tím nejhlavnějším klišé. Důvodem je hlavně to, že jde stále dokola o to stejné. Prakticky se při psaní OC Creepypasty nějakému klišé nevyhnete.

A nemyslete si, že klišé znamená pouze to, že postavě rozříznete pusu/vypíchnete oči a začnete jí říkat „The Killer/Eyeless“.

Je toho mnohem, mnohem víc,

a ne všechno zní tak očividně, jako příklady, která jsem vám teď uvedla.

Stačí se podívat na jakoukoliv OC a už vám může být jasné, zda příběh bude nekvalitní. Tvůrci si totiž nejvíce dávají záležet na vzhledu a podle toho sestavují příběh, namísto toho, aby sestavili příběh a podle toho vytvořili postavu. Za to ale může společnost. Creepypasteři znají Creepypastu jako hromadu dobře vypadajících, originálních, zajímavých postav se spoustou fanartů, kdy si jejich vzhled fakt s nikým jiným nezaměníte. A tak chtějí mít i svou vlastní a už automaticky u nich vznikají takovéhle myšlenky. Kolikrát jde spíš o postavu, než o příběh samotný. Jen málokdy tu spatříme nějaké skutečné umění psát, vytvářet a sestavovat poutavý děj, který člověka umí vyděsit; místo toho tu máme designery postav, z nichž jsou mnozí skutečně skvělí a originální, ale… nesedí to sem. Nesedí to do fandomu.

Strach nebo šok?

To je další důležitý faktor. Mnoho z vás si může myslet, že vytvořit z postavy šíleného maniaka, který zabíjí, aniž by si úplně uvědomoval co dělá, protože mu ruplo v bedně, a pravidelně se sprchuje krví svých obětí, žere vnitřnosti a sebepoškozuje se, je skutečně děsivé a že se mají čtenáři bát už jenom toho designu a zároveň také toho, co byla postava schopná napáchat. Spoléhají na to, že se čtenář bojí násilí a krve, a pokud jim to přijde málo, přidají ještě trochu více násilí a krve. Spoléhají na to, že se budou bát, že se jednoho dne objeví před jejich domem. Aniž. By. Jim. K. Tomu. Dali. Nějaký. Smysluplný. Důvod. Ale tohle není strach. To je šok, znechucení. V člověku to nezanechá ten pocit strachu a nejistoty, jako z jiných Creepypast. Na člověka to emotivně nezapůsobí. A víte proč?

Protože tohle váš čtenář čte furt.

Pryč s iluzemi: jsme v Creepypasta komunitě a takových věcí je tu plno. Proto je napsat skutečně dobrý příběh čím dál těžší. Na lidi to už nezapůsobí. Už nebudou reagovat na hektolitry krve prolité jedním supersilným psychopatickým maniakem, kterej dovede přeprat celou armádu malíčkem. Prostě ne. Nejde tu o příběhy přecpané násilím, nejde tu o nějakou kreativně vymyšlenou vraždu; prakticky postava rozhodně nemusí být vrah, aby dala příběhu tu správnou děsivost.

Pro tyto účely jsem dokonce přeložila z Creepypasta Wiki několik článků týkajících se psaní Creepypast, které by vám mohly pomoci – ať už jde o tipy při samotných pravých Creepypastách, OCčkách, anebo jsem našla i vypsané seznamy všemožných klišé v jednotlivých kategoriích Creepypasty. Těch článků bude docela dost a časem třeba připíšu i něco já sama, takže doufám, že vám pomohou. Vycházet začnou brzy; máte se na co těšit.

A pamatujte na to, že mnohdy jde prostě o trénink. Jen malinký zlomek lidí dokáže přijít do fandomu, obzvlášť do takovéhohle fandomu, a obzvlášť do takhle poškozeného fandomu, a napsat z fleku dobrou Creepypastu. Chce to vážně spoustu pozorování, čtení, nezdařilých pokusů, zdařilých pokusů, poučování se ze svých chyb. Ale pokud už teďka píšete nebo plánujete psát, jděte do toho, zkuste to. Třeba to nebude úspěšné, ale dá vám to šanci se zlepšovat a růst.

Pokud se tedy chcete zlepšovat a růst. Pokud si myslíte, že na první pokus napíšete perfektní Creepypastu a už to nebudete potřebovat měnit, už to ani nebudete chtít měnit (A to může mít mnoho důvodů. Třeba odmítáte smýšlet tak, že by čtenáři akceptovali změnu příběhu, že to pro čtenáře nechcete měnit. Nebo to nechcete měnit kvůli sobě a svému sebevědomí. Nebo z lenosti.), tak v tom případě už vám asi pomoci nemohu. Ale upozorňuji vás, že updaty jsou naprosto v pořádku a lidé to akceptují. Kolik lidí na Wattpadu přepisuje své příběhy, aby byly kvalitnější, kolik spisovatelů měnilo své knihy milionkrát, než došlo k samotnému publikování, a s radami lidí v komentářích to jde mnohem lépe a víte, čemu se do budoucna vyhnout.

2. Shipping

„Ale když oni jsou spolu tak kawaii!!“

Pro neznalce, shipping je fanouškovské spojování postav do (povětšinou) neoficiálních vztahů. Abych to uvedla na příkladu, někteří lidé „shippují“ Harryho Pottera s Hermionou, přestože jejich vztah nikdy nebyl uskutečněn.

A třeba na takováto témata píšou někteří lidé fanfikce (pozor, ne všechny fanfikce jsou o shipech, jasné?), kde dávají dohromady postavy daného fandomu, vymýšlí alternativní dějovou linku, aby to tam sedělo, a často si skutečně dávají záležet. (Více v odstavci o fanfikcích.)

Samozřejmě není ship vždy neoficiální. V mnohých fandomech je něco takového v pořádku a normální a já to nikomu nemám za zlé, ale… všeho s mírou. Je důležité při shippingu brát ohledy na skutečné charaktery postav, a to se v Creepypastě totálně nedodržuje.

Spousta lidí totiž ignoruje velmi důležité fakty

Spojují dohromady postavy, které by nikdy spolu nemohly být. Mluvila jsem o alternativní dějové lince, že? Avšak v případě Creepypasty by se děj musel změnit už od samotných začátků příběhů jednotlivých postav a to je prostě fakt. Lidé jednoduše nerespektují spousty skutečností o Creepypasta postavách, jejich příběhy a události v nich, a tudíž se shipy stávají maximálně nereálné.

Jenže hádejte co? Tohle spousta lidí nevnímá a baví se shipy dál. A nejedná se jen o heterosexuální shipy (muž x žena), Creepypasta se stala obětí i yaoi (muž x muž) a yuri (žena x žena). Osobně vůči LGBT+ komunitě nic nemám a sama do ní jakožto bisexuálka patřím, ale do Creepypasty tohle prostě nepatří.

Představím vám některé ze shipů, které válcují internet, a poté vám vypíšu seznam faktů, proč jsou nereálné. Pokud vám to přijde málo a stále k tomu máte co říct, určitě napište do komentáře nějakou vaši poznámku, nějaký vás poznatek.

  • Jeff the Killer x Jane the Killer
  • BEN drowned x Sally Williams
  • Jeff the Killer x Nina the Killer
  • Jeff the Killer x Homicidal Liu
  • Masky x Hooded Figure
  • Ticci Toby x Clockwork
  • Judge Angels x Bloody Painter
  • The Puppeteer x Zero
  • Masky x The Nurse Ann
  • KageKao x Suicide Sadie
  • Nina the Killer x Eyeless Jack
  • Laughing Jack x Laughing Jill
  • Eyeless Jack x Jeff the Killer
  • The Skroll x Lulu
  • Jeff the Killer x BEN Drowned
  • Jeff the Killer x <prakticky jakákoliv Creepypasta OC>
…více už jsem skutečně nechtěla vyhledávat, jelikož jsem tím byla dost znechucená.

A teď vám vypíšu pár obecných bodů, proč toto nemůže být reálné.

  • Jsou to převážně vrazi, zabijáci.

Psychopati. Nebývají schopni cítit emoce.

  • Při shipech a dalších fanartech už se nevykreslují jako děsivé Creepypasty,

ale pubertální kluci a holky. Vám tohle přijde jako Creepypasta? Mně ne. A víte proč? Protože to Creepypasta není. Creepypasty nejsou rozkošní kamarádíčci, ale špinaví, vyčerpaní, zubožení týpci, kteří běhají po světě a vybírají si své oběti.

  • Pedofilie. Mnohé shipy, obzvláště ty, které zahrnují Sally nebo BENa, jsou pedofilní:

BEN zemřel jako mladý kluk, okolo třinácti let starý, a jako duch ve hře asi moc nezestárne. Lost Silver zrovna tak. (Ehm, a Lost Silver vlastně není jméno postavy, tahle postava jméno nemá, a pokud nevěříte, prosím, přečtěte si Creepypastu Pokémon Lost Silver.). Sally zemřela v ještě mladším věku. A shippovat tyto postavy s mnohem staršími bytostmi je prostě odporné.

  • Nenávist. Navzdory smrtelné nenávisti některých bytostí

(Jeff the Killer versus Jane the Killer, Jeff the Killer versus Homicidal Liu, Masky versus Hoodie (A Hoodie je mimo jiné mrtvý, ale to taky všichni ignorují :‘) )) někteří lidé tyto postavy shippují, jako kdyby se nechumelilo. Ale co takhle mít nějaký propracovaný důvod, proč je z nepřátel na život a na smrt najednou dokonalý pár? Vidíte v tom někdo ten nesmysl tak, jako já? Kdyby vám někdo vyvraždil rodinu, kterou milujete, a zcela vás znetvořil, asi byste mu nepadli do náruče a nezačali ho láskyplně líbat. Sakra.

  • Incest.

Stejně jako pedofilie další protizákonný obsah shipů, ale přesto se tu tento fakt stále vyskytuje. Povětšinou se týká Jeffa a Liua, kteří se mimo jiné nenávidí, ale i přes tyto dva faktory je lidé dávají dohromady. What the hell?

  • Rozdílná universa

Sice mnozí jsou ve stejném universu, ale mnohdy jde o velmi podstatné odlišnosti. (Řekla bych mimo to i fakt, že Jeff pravděpodobně žije v universu, kde nevykrvácí, když si rozřízne ksicht, anebo mu nevyschnou oči, když si vypálí oční víčka, anebo že mu zbělá kůže, když se podpálí, ale myslím si, že takovýhle univers je prostě… nah.)

3. Fangirling

„Jeffi-desu je tak strašně kawaii omgg~~ chci s ním mít děti!“

Doprčic.

Nejdříve, než ale odsoudíme všechny lidi, kteří se slovem „fangirl“ označují, bychom si nejdřív měli něco ujasnit.

Není fangirl jako fangirl.

Abychom začali hned u terminologie, fangirl je pojem označující fanynku/příslušnici nejakého fandomu. Fan – jako fanoušek, a girl – jako rozlišení pohlaví. Samozřejmě tu máme i fanboye, na ně je také nutno brát ohled. Každopádně díky tomuto neoznačují slova fangirl a fanboy nic špatného a neměli bychom při jejich vyslovení znechucením krabatit tváře. Protože fangirl může být i nenápadná dívenka začtená do knížky, které dokáže vytknout několik chyb, ale i přes to tu knížku čte ráda. Fanboy může být kluk poslouchající svou oblíbenou kapelu. A i naopak. Všichni jsme jednoduše něčeho fanoušci; všichni jsme fangirls a fanboys.

A není to nic špatného. Jsme tak šťastní. Naplňuje nás to, máme díky tomu zábavu! Máme svůj oblíbený fandom/své oblíbené fandomy a díky nim můžeme poznávat spoustu nových lidí se společnými zájmy. Být součástí fandomu; být fangirl/fanboy je přeci fajn!

Říkám to hlavně proto, že spousta lidí z Creepypasta fandomu odvraceli oči od čehokoliv, co jen zavánělo slovem „fangirl“, a házeli špínu čistě na tohle slovo. Nechci, aby to bylo viděno zbytečně špatně. Není na tom nic špatného. Jsme prostě fanoušci.

Ale asi jsme si všichni vědomi toho, že všeho moc škodí.

Možná si říkáte, proč tento bod vůbec rozepisuji, když jsem se tu zmínila o tom, že je to normální a v pořádku. No jo, ale ne vždycky vypadájí fangirls/fanboys jako tiší čtenáři nebo posluchači určitých hudebních kapel. V mnoha případech se to může přetočit do trochu nechtěných rozměrů. Třeba jako v Creepypasta fandomu.

Fangirling/Fanboying hodně souvisí s bodem šestým, s nebezpečným chováním, a závěrem bodu čtvrtého, TCC.

Pravděpodobně si zvlášť rozebereme rozdíly, jak dalece se od sebe v tomto ohledu fangirling a fanboying odlišují a co je už přehnané a twisted.

Fanboy

Přestože se o nich tolik nemluví, neznamená to, že tu nejsou věci, kteří by si oni měli uvědomit. Jistě, fanboyové většinou neshippují svá OCčka či sebe s ostatními Creepypastami, ale u nich docela často můžeme vidět ztotožňování se. Rozhodně ale nemluvím o všech. Ne všichni jsou takoví. Co se ztotožňování se týče, mnozí v sobě samotném poté vidí svůj idol, například Jeffa, a snaží se chovat jako on.

A to je prostě nebezpečné chování a na tom není nic hezkého. Protože představte si, že takový člověk někomu něco udělá, nebo nedejbože závažně ublíží sám sobě – zaprvé to je prostě špatná věc, a zadruhé to vrhá příšerné světlo na komunitu. Prosím mnohé z vás, aby tak přestali žít v tom, jak je psychopatie, vraždy a podobné nemoci a problémy krásné věci. Přečtěte si bod číslo 6. Díky. 

Fangirl

Znovu upozorňuji, že fangirl je jen označení příslušnice fandomu a není na tom označení nic špatného. Ale některé fangirls zachází až do krajních mezí a představují si, že by za nimi v noci vlezl Jeff do pokoje a místo toho, aby je zabil, což by ve skutečnosti udělal, by si s nimi v posteli užil nějaký ten milostný románek. Proto mnohé píšou fanfikce, kde shippují sebe, nebo jiné postavy, s Creepypastami, snad aby ukojily své úchylné choutky. Povětšinou se tohle projevuje u dívek ve věku dvanácti až patnácti let, ale ne vždycky tomu tak napevno je. Skutečně hodně záleží na člověku.

Taky vám doporučuji přečíst si bod číslo 6. Díky. 

4. Nerespekt Creepypasty a jejích pevných pravidel

„Eyeless Jack jen vyvalil oči a Jeff the Killer zmateně zamrkal.“

Mám tu v tomto bodu dva podstatné subbody a o nich bych vám tu teď ráda povyprávěla. Protože tento nadpis můžeme brát z více ohledů, můžeme ho pochopit různými způsoby.

  • Reálie zadané samotnými autory.

K tomu se vztahuje úryvek v citaci. I já jsem kdysi ve fanfikci použila to, že Eyeless Jack vyvalil oči, protože mi to prostě nedošlo a nezkontrolovala jsem si to po sobě. Nutno taky říci, že tehdy jsem si na fanfikcích a příbězích nedávala tolik záležet, jako nyní.

Každopádně, možná si někdo z vás pořádně nemusel všimnout, co je na té větě špatně. Je totiž naplněná krásnou ironií.

Eyeless Jack vyvalil oči. A kde ty oči jako vzal? Vylezly mu z kapes? Oční důlky má přeci prázdné.

Jeff the Killer zmateně zamrkal. A vypálení očních víček ještě pořád dokáže umožnit člověku zamrkat, že? Nemluvě o tom, že samotné vypálení očních víček je ksakru nereálné, protože oční víčka zvlhčují povrch oka a brání ke vysychání. Ale tento fakt tu rozebírat tentokrát nechci.

Každopádně takových chyb, kterých se mnozí můžeme dopustit, se tu vždycky objeví požehnaně. A z vlastní zkušenosti vím, že sám autor si toho nemusí být vědom, protože se zaměřuje na miliardy věcí okolo například příběhu, který píše. Proto je vždy dobré po sobě text po nějaké době přečíst či si sehnat rovnou beta readera. A když už takovouhle chybu uvidíte vy sami, čtenáři, určitě by bylo pozitivní a konstruktivní o tom autora mírně přesvědčit a ne se mu za chybu vysmívat.

Co se těchto chyb týče, nemusí jít jenom o problémy s fyzickým vzhledem, ale i o charaktery postav. Z Jeffa romantika jen tak neuděláte, Jack se rázem nepromění ve vegetariána. Ne.

Autor vám může říct, že „v tomto příběhu to chtěl mít takto“. Obzvlášť pokud jde o nějakou radikální změnu. Ale tím přeci nic nevysvětluje ostatním. Pokud by to bylo jako upozornění, jako alternativní univers a tudíž vlastně i parodie, tak budiž, ale v jiných případech nevidím smysl, proč tohle takto dělat. Když už fanfikce, tak ať je pořádná, ne? (Jistě, drobné změny vadit nemusí a já sama umisťuji některé Creepypasty do míst, kde asi původně na začátku příběhu nebyli (mluvíme tu o geografii a pohybu po USA :D), a pokud změna zásadně nehýbe se skutečnou postavou, tak asi ani není problém.)

  • Podstata samotné Creepypasty od jejího začátku

Lidé na to tak nějak začínají zapomínat. Creepypasta totiž od začátku byla prostě o děsivých příbězích. O strachu. O nepříjemných pocitech z přečtení textu.

Bohužel, ne všichni to takhle vnímají, převážně kvůli nevědomosti. Mnozí na to prostě jednoduše zapomněli. Ale někteří to ani vnímat nechtějí. Někteří už zapomněli na časy, kdy se u Creepypasty báli.

Lidé si přestávají uvědomovat, co to skutečná Creepypasta je. Tohle není fandom složený z anime fanartů roztomilých vrahů. Tohle měl být fandom hororu a děsivých postav, roztomilé fanarty si ponechte pro MLP, některá anime, a prostě převážně tam, kde to sedí.

Prosím vás.

Protože nejen že do Creepypasty tohleto rozhodně nesedí, ale taky je docela šíleně twisted, že někteří z našich řad skutečně kromě toho všeho romantizují vrahy. Jelikož já na toto článek nemám a ani o tom psát asi nebudu, odkážu vás na článek z blogu Eyeless Jackie TCC (True Crime Community). Je skvěle napsaný a vcelku vystihuje, na co bych já chtěla upozornit vás. Takže prosím, přečíst, díky.

Protože jestli vám přijde normální, že z bytostí, které, byť jen ve fikci, zabíjejí ostatní lidi a nelitují toho, si dívky či chlapci dělají své idoly, tak… se běžte léčit. Já už nevím, co na tohle říct. Jděte se léčit, prosím.

5. Fanfikce

„…a tak se Sabrina the Killer nastěhovala do Slender Mansionu a žila v klidu a míru se všemi Creepypastami.“

Nebudeme si lhát. Na každý fandom lidé píší fanfikce a vždycky se tam najde nějaký ten odpad. Ve skutečnosti jde spíš o schopnosti autora, které přibývají postupem času a se zkušenostmi – protože to špatné většinou píší ti mladší, kteří si doposud neuvědomují některá fakta, která pro fanfikci důležitá jsou.

Takže pokud vy sami plánujete psát fanfikce, přináším vám sem několik rad, abyste vaše psaní Creepypasta fanfikcí zlepšili.

  • Vnímání toho, jaká pravidla Creepypasta má a jaká jsou skutečná fakta, která autoři před vámi už vymysleli.

A těmi autory myslím autory samotných Creepypast. Slender Man vydává radiační záření a způsobuje Slender Sickness. Není jediná šance, že by žil v domečku s Creepypastami a vařil jim tam wafle – brzy by všichni poumírali jeho zapříčiněním a zároveň tím, že to jsou vrazi, zabijáci a nemají slitování a city. Nedokázali by žít pod jednou střechou a neublížit si. 😀

  • Skutečná fakta, realita našeho světa.

Hrozně důležité je v Creepypastě psát realisticky, a tím nemyslíme jen samotné Creepypasty, ale i fanfikce. A mám tu spoustu příkladů, na kterých vám to mohu dokázat. Třeba pokud píšete o vrahovi, který chodí po lesích a zabíjí své vyhlídnuté oběti, měli byste brát v potaz i to, že podle toho bude vypadat. Obzvlášť pokud jde o vraha hledaného policií s význačnými modifikacemi těla. Takový člověk sotva půjde nakoupit nebo přespí v hotelu. To by nefungovalo. Místo toho bude zjizvený, vyhladovělý (povězte mi, kolikrát jste cestou lesem potkali něco, co byste mohli sníst?

Nepůjde to tak snadno.

Nenechte postavu, o které píšete, aby měla snadný svůj příběh, a zaujmete tím čtenáře více), poškrábaný od větví či případných napadeních od někoho jiného, do některých ran se mu může dostat infekce a zánět, může být nachlazený či dokonce mít horečky, potřebuje s sebou nosit nějakou základní výbavu (deku, pokud nemá dostatečně teplé oblečení; kapesní nožík či přímo nůž pro každý případ, zapalovač… život v lese bez domova není jen tak), bude páchnout (kde v lese seženete každý den šampon? :’D).

Jeho vlasy budou spíše připomínat cezené nudle od toho, jak budou mastné, než skutečné vlasy, může mít vši a hromady klíšťat, poďobanou tvář od komárů a podobné havěti, špinavé oblečení od ležení na hlíně či případnému spaní po dešti (jo, a déšť takhle v lese je skvělý tip na získání nachlazení a horeček), může ho třeba napadnout bachyně či jiná nebezpečná lesní zvěř. Může si nacházet útočiště v opuštěných domech v lesích či za městy a vesnicemi, ale taková budova se na každém rohu také nenajde. Prostě… věřte mi. Realističnost v příběhu je důležitá a může vaši práci dost podstatně vylepšit

  • Nepřehánění to s CPOC.

Creepypasta OCčka jsou strašně populární a už jsem to tu zmiňovala. Ale taky strašně klišé. Protože, jak už jste se dočetli, prostě kolikrát jde pořád dokola jen o to samé a scénář je prakticky stejný; a jediná originalita pak může být na zvláštních a výjimečných okolnostech. Akorát originální příběh netvoří originální okolnosti, ale originální děj. Ale takhle to není jen u příběhů OCček, mluvím tu i o těch fanfikcích. Co se děje povětšinou s OCčky ve fanfikcích? Buďto se do ní zamiluje nějaká Creepypasta a stane se z toho klišé romantika, která je furt stejná nejen v Creepypasta fanfikcích, nebo se nová postava nastěhuje do Slender Mansionu, domečku Creepypast. A kolikrát to ani nemá nějaký děj, nějakou zápletku.

Dobrá, teďka tady mluvím jen o těch nejobyčejnějších případech, kterých jsou miliony, ale bývají tu i jiné situace. O „škole s Creepypastami“ najdete na Wattpadu hromadu příběhů, a o shipfikcích a lemon fanfikcích raději mluvit ani nebudu. Zkuste se zaměřit na větší originalitu vaší práce a nekopírujte nápady druhých. A taky… se zkuste zaměřit i na dobrý a správně stavěný děj.

Příběhy s dobrou stavbou děje čtenáře nadchnou ještě víc. Psaní příběhu není jen o nějakém popisu klasického života se špetkami zajímavých nedůležitých událostí. Potřebujete úvod, zápletku, vyvrcholení zápletky, do toho přimíchat nějaký zvrat a následně závěr. Není to tak snadné, jako to psaní bez ducha a děje, ale výsledek stojí za to mnohem více.

  • Klišé.

Jde jak o to, že příběh je stále o tom samém, tak i o to, že postavy jsou stále o tom samém. Mnohdy chybí originalita a já chápu, že autor by „taky chtěl napsat podobný příběh“, už jen pro uspokojení svých pisatelských potřeb, ale poté může klesnout v očích čtenářů a čtenáři od spisovatele nemusí mnohdy čekat nic lepšího. Rozhodně je dobré do toho zapojit nějakou vyšší snahu a originalitu, protože to se na příběhu obrovsky cení. Pravdou je, že nejde udělat něco stoprocentně originálního, a to je prostě sakra jasná věc, ale prosím vás, zkuste si na tom alespoň trochu víc nechat záležet. Zkuste nad tím strávit trochu víc času.

Já sama, jen pro to, aby má fanfikce nebyla Creepypasta klišé, pracuju na jednom příběhu přes dva roky a teprve teď jej doopravdy píšu. Docela hustý, ne? Ale stojí to za to, pokud za sebou skutečně chcete nechat nějakou pořádnou práci.

  • Shipping.

Romantizace zabijáků z Creepypasty je pro tenhle fandom zlo a už jsem to zmínila o něco výše. Mnozí lidé dokonce píší… psané porno o tom, jak je Jeff the Killer romantik a má něžný sex s hlavní hrdinkou.

Kdo v tom také vidíte tu nerealističnost? Že nejsem jediná?

Nejen že tohle většinou píšou mladé dívky, které s tímhle mají prakticky nulovou zkušenost a podle toho text vypadá, ale mnohem podstatnější fakt je ten, že to prostě naprosto nerespektuje fandom a jeho hlavní myšlenku. Horor a romantika je naprostý opak a nepamatuji si, že by z kombinací těchto dvou žánrů někdy vzešlo něco kvalitního a smysluplného.

Nemluvím tu o všech případech shipů a jejich negativní působení je strašně individuální, v některých případech to okay být může (hah, třeba Offenderman… xD), ale…

Dobře. V žádném fandomu se shipům nevyhneme. Ale bylo by pěkné, kdyby si tu alespoň někteří uvědomili, kdy je to přehnané… ^^

  • Zaměření na hlavní postavu

Všimli jste si, že snad všechny fanfikce v Creepypastě, které představují novou/existující postavu, nějaký charakter, ať už jde čistě o OC, nebo o existující postavu v nějakém novém příběhu, je o prakticky tom samém? Nevím přesně, jak to dobře popsat, ale vždycky z toho cítíte takové to… „To už tu bylo“ pocit. Víte ale, v čem je problém?

V zaměření fanfikce. Pakliže člověk až moc orientuje svůj příběh na určitý charakter, na určitou postavu, namísto toho, aby se věnoval ději a hlavní zápletce, nemůže z toho vyjít dobrý příběh, který lidi skutečně nadchne a má kvalitu. Věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti, protože těchto nezdařilých pokusů mám i mimo Creepypasta fandom několik, dosti jsem také pozorovala a časem zjistila, kde je ukrytá ta finta. A právě tu jsem vám teď odhalila a moc doufám, že vám to v budoucím psaní pomůže, protože já jsem díky tomu začala psát příběh s mnohem větší kvalitou.

Jde vůbec napsat dobrou fanfikci?

Osobně si myslím, že stoprocentně ano. Já sama mám aktuálně rozepsanou sérii Creepypasta fanfikcí a vyhnula jsem se v ní všem možným problémům s těmito věcmi. A děj to má, děj je dobrý a respektuje Creepypastu, a strašně moc mě baví a naplňuje na tom pracovat.

A to není jediný případ; Michtoranus z DarkTownu píše na Wattpadu fanfikci na Creepypastu a ta je taky rozhodně moc dobrá. Má originální nápad, má děj a když jsem ji objevila, byla jsem strašně nadšená a hltala jsem slovo za slovem. Jde to napsat. Jde to, být zcela originální a odvést dobrou práci. Ale vyžaduje to úsilí, spoustu snahy a vůli se zlepšovat a hledat problémy, které můžete vyřešit. A to může znamenat, že klidně vyhodíte deset kapitol, abyste napsali nové a lepší (Což už se mi stalo. Dvakrát. V jedné fanfikci.).

Ale víte vy co?

Ve finále to stojí za to. 

Můžete klidně svým čtenářům nakonec ukázat, co všechno jste museli obětovat, abyste příběh dokončili; kolik kapitol jste museli smazat a kolik nápadů jste zahodili. Nevyhazujte to všechno úplně! Zálohujte si to. Zaprvé uvidíte pokrok sami v sobě, a zadruhé můžete díky tomu přijít na další, nové nápady, které by vás třeba normálně nemusely napadnout.

(Eh, Nauti, odkdy tu vedeš spisovatelskou poradnu? xD)

6. Nebezpečné chování

„A nezapomeňte… jsem cute but psycho a nemám strach vás zabít :)“

Původně, při založení projektu, jsem ani netušila, že tento bod budu zmiňovat. Nikdy jsem nad tím ani pořádně neuvažovala a neřešila tohle téma. Ale uběhl nějaký ten čas a já viděla už spoustu věcí. A dospěla jsem k závěru, že tohle je stejně akutní a důležité, jako ostatní body.

Jde totiž o to, že se mnozí z našich řad chovají vcelku nebezpečně – a to jak pro své okolí, tak pro sebe. Nepatří sem pouze fyzická napadení či sebepoškozování, jak se můžete mnozí zprvu domnívat, ale byla jsem svědkem spoustě dalších problémů, které by vás třeba ani nemusely hned napadnout.

Patří sem internetové vyhrožování zabitím a celkově kyberšikana,

nerespekt a zavádění nesvobody názoru a myšlení ve fandomu, vyvolávání Creepypasta postav a rituální sebepoškozování se nebo navádění k sebepoškozování. Všechno tohle a spousta dalších věcí se stává dost závažným problémem hlavně z toho důvodu, že to Creepypasta fandomu ubližuje zvenčí.

Protože vraždy, vyhrožování, nabádání k sebepoškozování či sebevraždě a spousta dalších doposud nevyjmenovaných věcí spadá mezi protizákonné věci a pokud někteří členi fandomu někoho pobodají, donutí ho k sebevraždě nebo cokoliv jiného, začnou z toho strašné problémy a ještě větší netolerance k našemu fandomu.

Spousta Creepypasterů, převážně těch mladších, pohybujících se mezi jedenácti až patnácti lety, se nazývá „psycho“ a dělá ze sebe strašně overrated psychopaty. Už jenom tohle vážně dost ošpiňuje dobré jméno Creepypasty, protože si děti vymýšlí psychické poruchy a dělají ze sebe šílence a sadisty a vymýšlí vraždy, které by uskutečnili; ohrožují své okolí a vyhrožují ostatním tím, že jim ublíží. A, aby toho nebylo málo, takové lidi bývají poté posíláni za psychologem a kolikrát to je vážně jen kvůli tomu, že si něco vsugerovali. Fakt neříkám, že tomu tak je vždycky; spousta z nás si za psychologem musela zajít z důležitého a závažného důvodu a mezi tyto lidi patřím i já, ale ve svých mladších dobách jsem se tam dostala skutečně jen z důvodu toho, že jsem si nemoci vymýšlela a dostalo se to k rodičům.

Přijde vám to normální?

Mně teda ne.

  • Kyberšikana
  • Vyhrožování (ublížením na zdraví, smrtí apod.)
  • Vraždy, popř. plánování vraždy
  • Snaha vyvolávat Creepypasty, Slender Mana, Zalga/Stát se jejich sluhou
  • Sebepoškozování
  • Navádění k sebepoškozování
  • Vyvolávání psychických poruch či vymýšlení si jich
  • Nerespekt vůči ostatním členům komunity
  • Odmítání svobody názoru a činnosti a bránění v tom.
  • Hate namísto konstruktivní kritiky.
  • Předstírání depresí
  • Romantizace vrahů (Již zmiňované TCC ve 4. bodě)

Některé z těchto bodů se dají vyřešit tím, že si to daný člověk prostě uvědomí. Ať už takovýmhle článkem, nebo postupem času a vývojem lidské psychiky.

Ale pokud skutečně nejste v pořádku

a máte pocit, že byste mohli někomu či sobě ublížit, nebo že máte deprese, nebo že si chcete ublížit či se přímo zabít, nebo že máte problémy s komunikací s lidmi, při kterých se chováte agresivně, anebo pokud máte doopravdy nějaké psychické problémy… Pokud si o tom budete pouze stěžovat na internetu a budete tak doufat, že se stanete nějak zajímavými, akorát vás to bude stahovat. (Mnohokrát si ani člověk neuvědomí, že se prostě snaží být zajímavý, mnohokrát si to sám člověk nedokáže přiznat.)

S tím se váže již ve 4. bodě zmiňovaný tag „TCC“. Romantizace vrahů, přestože jsou jen fiktivní, kteří nelitují svých činů a hodlají zabíjet nadále, je skutečným problémem. Naprosto chápu zájem o jejich psychologii a záměry jejich jednání, obzvlášť pokud jde o oblast kriminalistiky a zájem o tento obor, ale jestliže jediným důvodem tohoto zájmu je to, že dané osobě přijdou roztomilí, jestliže dané osobě přijdou jako chudáčci, oběti, tak je tady vážně něco špatně, protože uváděná „daná osoba“ si asi fakt neuvědomuje závažnost takovýchto situací. Jistěže, Jeff the Killer je obětí šikany, ale to neomlouvá jeho činy, které poté způsobil. To neomlouvá všechny vraždy, které napáchal.

Je to sice obsese pouze fikcionálními charaktery (tedy ne vždy tomu tak je, ale… berme to obecněji), ale tím se to neomlouvá. Člověk s takovou psychikou, že dokáže bez pocitu viny až tak ujíždět na nebezpečných zabijácích, se buď musí rozpomenout a uvědomit si, že to není tak úplně okay, anebo je zralý na léčení.

A kromě toho všeho…

Místo toho, abyste si stěžovali na internetu – ať už na psychické problémy, vymyšlené psychické problémy, anebo cokoliv jiného, co není úplně v pořádku -, raději rovnou sjednejte schůzku s psychologem. Například já jsem analyzovala problém, kvůli kterému jsem měla sto chutí při několika momentech skočit pod auto, a nedlouho poté, se začátkem školy, jsem si sjednala schůzku se školní psycholožkou a rozhodla se daný problém řešit co nejdříve.

A to je rozhodně to nejlepší, co můžete udělat, a může vám to pomoct. Nestojí to za to, nebýt v pořádku. Není to cool. Není to drsný. Je to špatný. Hodně špatný. Nechte si pomoct.

7. Krádeže – Aneb plagiátorství a copyright

„Cože? To nemůže být doslova stejný, jako na tamtom blogu. Já to fakt překládala!“

„Vždyť to jsou jenom příběhy na internetu. Tady se nic krást nemůže, tady to fakt nemůže být tak horký.“

A o co, že může. Jde tu totiž o porušování autorských práv a krádeže cizí práce, což je případ, který ve skutečnosti porušuje zákon.

Neznalost zákona neomlouvá. To znamená, že to, že jste si to nezjistili, neznamená, že se tím váš přestupek promíjí. Ani omylem. To, že jste si nezjistili, jak to funguje, je jen vaše chyba a trestáni za to můžete být tak jako tak. Tím, že nevíte, že takový zákon existuje, jste si akorát vy sami zadělali na průšvih.

Jak se tento problém projevuje?

Nejprve vám udám příklad z vlastní zkušenosti.

Našla jsem Pokémon Creepypastu Jessica od autora vystupujícího pod přezdívkou Regiinator, který už je po smrti kvůli nehodě. Zaprvé, dost mě vzala událost s autorem, a zadruhé, překlad mi zabral několik dlouhých večerů, které si ještě doposud vybavuji. 

Dokonce jsem kontaktovala manželku zesnulého autora, zda budu moci příběh přeložit spolu s odkázáním na autora. Dočkala jsem se kladné odpovědi. A tak jsem příběh přeložila a vydala. A měla jsem z toho radost – hřálo mě u srdce, že jsem mohla přeložit něco takového, a že jsem kromě toho mohla manželce Regiinatora poskytnout nějaká příjemná slova a prokázat jí a jejímu manželi pokoru a úctu za tento příběh, jelikož se oba dva často potýkají s plagiátory kradoucí tento příběh a vydávající jej za svůj.

Pak ale přišla jistá osoba na můj blog, řekla si, že je Jessica pěkný překlad, zkopírovala překlad, vložila jej na svůj Wattpad a s otrávenými emoji připsala

„Dvě hodiny překládání“. 

Nedivte se mi, že jsem byla velmi podrážděná, když jsem tuto věc našla. Rozhodla jsem se ozvat; řekla jsem autorce, že mi ukradla překlad a že je to má práce a že si nepřeji, aby jej zde držela, protože na to nemá právo. Skutečně totiž jde o porušování autorských práv.

A víte, co jsem se následně dozvěděla? Že je to její překlad, že neumím tak dobře anglicky, když mi to trvalo déle, než dvě hodiny, a že si u ní jen dělám reklamu.

A takových případů tu je a bylo vážně mraky

Mnohokrát jsem to řešila, stále dokola a dokola. Mnohé příběhy na můj popud Wattpad smazal, mnohé překlady byly smazány i odjinud; z blogů, z Facebook skupin a stránek… z mnoha míst. Jistě byste mi tu mohli předložit spoustu argumentů na toto téma. A já vám je tu s radostí vyvrátím.

Creepypasta se má kopírovat a vložit

To je pravda a uznávám tento fakt, ale pořád nesmíme zapomenout na autorská práva. A to jak u originálu, tak i u překladu. Já u každého svého překladu odkazuji na originál a autora, pokud je autor dohledatelný, protože nejsem autor původního nápadu a původního znění, ale pouze jeho překladatel. Avšak i přesto autorská práva na text mám.

Creepypasta má už v názvu, že by se měla kopírovat a vkládat, že by se měla šířit dál. Ale existují autorská práva, na která bychom neměli zapomenout, protože by nám to mohlo nadělat jisté problémy. Autor či překladatel by měl být rozhodně informován o tom, co se s jeho prací děje, a rozhodně byste jej měli zmínit jako autora či překladatele

Pokud si autor či překladatel nepřeje, abyste jeho práci využívali pod svým jménem, nepomůže vám ani to, že na něj dáte odkaz nebo ho zmíníte jako autora či překladatele. Nemáte žádné právo nakládat s příběhem, který vám nepatří. A stejně tomu tak je i s obrázky a fanarty; mnozí stahujete obrázky z netu či podle nich obkreslujete, ale ani vás nenapadne dodat odkaz na původního autora. Může za to povětšinou vaše nevědomost, ale věřte mi, že nedávat credit autorům skutečně není správné a jsou z toho problémy s autorskými právy.

Jde i o Youtube scénu.

Kolikrát Youtubeři vezmou cizí překlad, přečtou ho na svém youtubu a tečka. Jenže… co překladatel? Nikde nezmíněn či dokonce zapírána jeho práva!

Problém je to skutečně i na Youtubu. Protože stále manipulujete s textem, mnohdy dokonce bez dovolení jeho autora, a porušujete tak autorská práva. A za to vás naštvaný překladatel může nahlásit, na což má plné právo, a budete z toho mít akorát trable. Stojí vám to za to?

Dodat zdroj, autora překladu a autora originálu, popř. i zdroj originálu. Fakt je to tak těžký pochopit?

Pokud to prostě nejste schopní pochopit, respektovat a dodržovat to, tak se jednoduše neserte do Creepypasta komunity, anebo si ty příběhy překládejte sami. Easy as fuck.

______________________

Co se bude dít, pokud se tohle všechno nebude řešit?

Nepříjemnosti. Spousta lidí opustí fandom kvůli jeho stavu. Spousta dobrých lidí s mozkem se od toho vzdálí, protože takové ohrožení jak života vlastního, tak jejich postavení ve společnosti, nebudou chtít riskovat. Z Creepypasty už nebude seriozní a dobrý fandom. Lidem se nebude chtít překládat, když zjistí, že fanbase, pro kterou píšou, je složená z vlhkých fangirls a dětských psychopatů, hejterských magorů, zlodějů překladů.

Chtělo by se vám dělat tolik práce pro fandom, kde vidíte jenom mokrý třináctky, který tenhle fandom neberou seriozně, které vaši práci berou na lehkou váhu? Chtělo by se vám stále překládat a psát, když víte, že váš překlad nebo příběh brzo někdo zkopíruje a vydá za svůj? Chtěli byste nadále mluvit nahlas s vědomím, že vaše slova někdo přeinterpretuje po svém a pochopí z toho, že má vyhlásit kyberšikanovou válku? Chtělo by se vám stále vyhledávat a popularizovat ty dobré, děsivé, skutečné Creepypasty, i když byste věděli, že lidé začínají vyhledávat jen klišé příběhy, které už do Creepypasty nepatří? Chtělo by se vám nadále pracovat pro fandom, který už nikdo nebere tak, jaký kdysi byl?

Vtip je taky v tom, že všechny tyto faktory, které jsem sem vypsala, se umí šířit jako virus. Jedna uživatelka něco takového provozuje, vidí to někdo další a myslí si, že je to v pořádku, a tak začne dělat to samé. A nikomu to nepřijde blbý. (A tím se fakt zahrnuje všechno. OCčka, fanfikce, fangirling, kyberšikana, vymýšlení psychických chorob, kopírování překladů, shipping i nerespekt. Totálně všechno.)

Nikoho z vás nehodlám odsuzovat za to,

že jste se někdy chovali tak, jak to fandomu neprospívá – sama jsem byla jednou z těch, která psala fanfikce o Slender Family; sama jsem byla jednou z těch, která kopírovala překlady a vydávala je za své; sama jsem byla jednou z těch, kteří se úmyslně a naprosto zbytečně chovali „jako psychopati a sadisti“. Vyrostla jsem a uvědomila si své chyby, a to čeká i každého z nás. Jednou to dojde i těm, které můžete nyní považovat za beznadějné případy. Chce to čas a tento příspěvek je tu od toho, aby si to někteří lidé případně uvědomili o něco dřív.


Důležité informace na závěr:

  • Použité citace jsou sarkastické vsuvky

a názorné příklady toho, co jsem tu viděla a co jsem tu zažila. Nepoukazují na konkrétní události a konkrétní lidi, jde o obecný příklad toho, co se tu děje. Podobnost s událostmi a lidmi je čistě náhodná.

  • Nepřeji si, abyste po dočtení článku vyšli na Wattpad/Facebook

a začali nadávat každému, který něco z toho porušil. To se stalo před dvěma roky a povím vám, že to vypadalo fakt katastrofálně, protože se pod příspěvky objevovaly spousty komentářů typu „zabij se“, „skoč z okna píčo“, „smaž to“ a podobné spamy, které skutečně nejsou konstruktivní kritika, ale vyloženě hate. A právě tohle spadá do bodu 6., který jsem do tohoto projektu přidala. Namísto toho, zkuste je třeba odkázat na tento článek nebo jim vysvětlit, co se tu děje špatně a co Creepypastě hrozí. Zkuste to vzít mírumilovnou formou a neničte fandom a komunitu ještě víc.

  • Nestyďte se za sebe

a pokud jste jeden z bodů porušovali, prostě to přijměte jako vaši část, jako část vaší minulosti/současnosti. I já jsem psala fanfikce, kde všechny Creepypasty žili v jednom domečku, i já jsem tvořila klišé OCčka a shippovala Lost Silvera a Strangled Reda. I já jsem lidem nadávala, i já se zapojovala do spamů, i já jsem kopírovala překlady. I mně se povedlo napsat, že Eyeless Jack přimhouřil oči. A víte co? Jsem s tím v klidu. V pohodě. Nějak jsem přijala, že se to tak stalo a že mě to formovalo do budoucna. Že jsem se ze svých chyb poučila. Protože každý se nějak učíme.


Článek nekopírujte. Raději ostatním posílejte odkaz na něj.

Na psaný text mám jako obvykle plná práva já, Nautileen. Tento projekt jsem před dvěma roky založila rovněž já a stále si za ním stojím, avšak za chování členů fandomu či podpůrců projektu neberu zodpovědnost. 

Chcete-li k projektu napsat něco svého; podělit se o své zážitky nebo říct svůj názor, komentářová sekce je vám otevřená a já ráda rozvedu diskuzi a vyslechnu si názory ostatních, ať už se od těch mých liší sebevíce. Pokud vám je komentářová sekce malá, jistě můžete napsat článek na své platformě, ať už jde o Wattpad, blog či cokoliv jiného. Ale rozhodně budu ráda, pokud mi na něj poskytnete odkaz, ať si jej mohu přečíst zrovna tak ^^

A prosím, přestaňte prohlašovat, že „Creepypasta jde furt do sraček“ nebo že je „Creepypasta mrtvá“. Totálně tím totiž znevažujete práci všech blogerů a přispěvatelů, kteří pro tento fandom něco konstruktivního dělají. My se snažíme na tomto fandomu pracovat a rozvíjet to, tak si to, prosím, uvědomte.

Jsem si vědoma toho, že celý fandom zachránit nejde. Že každý fandom je prolezlý špatnými věcmi; to už je prostě internet. Ale pokud mohu šířit mezi ostatní své vědomosti a případně někomu dalšímu otevřít oči, nevidím sebemenší důvod to neudělat. 

Chcete-li článek jakkoliv využít, vaší povinností je nejprve se dohodnout s autorkou.
Autorka článku: Nautileen

Nauti

Možná ode mě neuslyšíte hru na píšťalku, kterou byste snad od DarkTownského krysaře mohli čekat, ale místo toho vám povím spoustu příběhů a prohledám spoustu faktů, abych prokázala některé teorie. V Creepypasta komunitě se uvádím jako NautiFears, ale říkám si Nautileen. Lidi mi obvykle říkají Nauti ^^ Mohli jste mě však znát i jako Stiak nebo Akkaris. Překládání Creepypast se věnuji od roku 2015 a psaní samotnému od svého dětství, a obojím se zde hodlám prezentovat, akorát výhradně s děsivým kontextem. Kromě překladů Creepypast, zvrácených dětských pohádek a vlastních psaných příběhů tu však najdete i mé researche a myšlenkové pochody, například ve vyhledávání zajímavostí o Slender Manovi či satanismu anebo sepsání článku Save the Creepypasta Fandom. Aby toho nebylo málo, vypomáhám s instagramem DarkTownu a uspořádávám art soutěže, do kterých se můžete zapojit i vy. Také velmi aktivně spolupracuji s Migdosem, pyromanem DarkTownu, který předčítá Creepypasty na Youtube. Snad se v našem městě budete cítit příjemně... a případně mi promiňte nějakou tu krysu, která mi uteče...

Související články

9 Comments

  1. Oh, připomělo mi tu jednu situaci na wattpadu – tenkrát jsem čirou náhodou narazila na jednu fanfikci -opravdu nechutnou fanfikci)- takže se v komentářích ihned objevil hate (taky jsem tam napsala nějaký ten nenávistný komentář, bohužel) takhle to tam jelo asi 3 dny a nakonec pod všechny komentáře autorka napsala že ve skutečnosti není fangirl, jen chtěla vidět naší reakci… Potom nám napsala že tohle naše chování pravdu ničemu nepomůže a všichni jsme jí dali za pravdu, od té doby se už snažím jen o konstruktivní kritiku. Každopádně teď místo toho abych těm fangirls psala dlouhé komentáře jim rovnou můžu poslat odkaz na tenhle článek (za což ti děkuji, tohle mi ušetří spousty času), bohužel to asi vyjde na stejno a ani si to nepřečtou, ale za snahu to stojí 🙂

    1. Nepamatuju si, jestli se mi podobná situace stala, ale taky jsem udělala kdysi jeden fake a pokusila se vyhledat nějaké ty hejty, prostě ze zajímavosti, jak lidé budou reagovat. Taky v době, kdy se mi ty hejty už přestávaly líbit. Ale nikomu jsem o tom nic neřekla a nikdo neví, že je to fake, lul. Anyways, myslím si, že je to pro tebe dobrá a přínosná zkušenost a jsem ráda, o co se očividně snažíš. Jen tak dál! Konstruktivita je dobrá věc ^^ Jinak, děkuju moc za případnou propagaci. Sice je to dlouhý jako kráva a nevím, jestli se do toho někomu dalšímu bude chtít, ale… pokud jo, tak je to paráda. 😀

  2. Wow další skvělý článek. Vždy čekám až vyjde další a sleduji FB jestli někde nemáš upozornění o nadcházejícím článku. Je fajn že píšeš hezky, umíš vysvětlit a jde to pochopit. Taky je podle mě moc fajn že veřejně přiznáš své chyby a že jsi byla stejná, neděláš ze sebe boha který hned co začal psát byl úžasný a nikdy nepsal shitky… A ještě že neškatulkuješ lidi, někdo by napsal ,,ty hlouposti píšou jen 13-ti leté holky“ ale ty napíšeš že není dávat všechny do jednoho pytle, mě samotné je 13 a už jsem se setkala s kecy typu ,,jo ty určitě neznáš jiné než základní CP a na 100% píšeš ty nechutný fanfikce“ i když to není pravda takže toto fak cením. Za mě jsi jedna z nejlepších blogerek co znám 🙂

    1. Pokud chceš dostávat nové příspěvky z DarkTownu, tak se můžeš přihlásit k odběru. Je tu newsletter, který ti bude posílat novinky přímo do emailu.

  3. Tenhle komentář bude asi působit hodně zmateně… Chtěla jsem prostě napsat všechno. xd
    Dobrý článek, jako vždycky… Nedá se říct, že se vším souhlasím (eh, hlavně proto, že toho o CP vím vlastně strašně málo), ale napsaný je pěkně.

    Oči Eyeless Jacka vylézající z kapes mě upřímně pobavily. :’DD

    …a crappy stuff jako Creepy Family občas čtu, beru to jako parodický AU, guilty pleasure, whatever. Ale vím, že to prostě není pravá creepypasta. Jenom… mám ráda parodie…

    Kombinace horroru a romantiky mi evokovala jen Doki Doki! a YanSim. A tam by se dalo pochybovat, jak moc velká romantika to je…

    …a tady končím. Víc náhodnosti bych sem asi nenacpala. 😀

  4. Ahoj,
    krásně jsi to napsala..je mi jen líto, co se děje s CreepyPastou. Řeknu ti pravdu, taky jsem hodně shippoval, nebo jsem s někým hrál rpg o cp shippech..ale doteď se cítím hrozně. Jsem CreepyPaster, CreepyPastu jsem objevil v 11 let nebo možná už v 13 let, jsem začal chápat jak Fangirls démonizují CreepyPastu. Taky jsem nad tím uvažoval, urážel jsem je pod každý jejich články nebo statusy, nebo v chatu je proklínal, někdy jsem si udělal cp účty ( doteď tam ještě jsou) a přes nich jsem jím vyhrožoval, že jestli nepřestanou dělat tyhle ty píčoviny, do druhého dne zemřou nebo se jím něco špatného stane. Vždycky když jsem viděl nějaký shipp, chtěl jsem si ublížit a brečel jsem..doslova. Jestli mě znáš, to jsem já „BenMajora666“ z Wattpadu. Ten co ti napsal na FB xd
    Chtěl jsem říct, že vlastně, když mi bylo 13 let, kvůli Jeffovi jsem začal mít první vražedné myšlenky..pak to narůstalo, dál a dál..a doteď mám z toho jen problémy, jak říkám. Kdybych nikdy neznal CreepyPastu, žil bych teď normální život..
    hodně jsem si bral jeffa jako vzro, jednoho dne v noci, jsem si začal škrabat pravý koutek v úst, hodně jsem si ho rozškrabal ale kvůli bolesti jsem nechtěl pokračovat. Kvůli tomu jsem se nemohl najíst, hodně se to začalo řešit, bál jsem se to říct mámě, aby mi nezakázala internet..
    I kvůli samotné CreepyPastě jsem zalhal celému internetu, psal jsem internetové poradně, jak bych někoho popodal, vyndal mu srdce z hrudi a nebo někomu vyrval střeva z břicha a narval mu je do očí..také jsem říkal, že mám schizofrenii atd.., ale co z toho bylo? co jsem z toho jen měl? problémy s policií.
    Byl prosinec, den co jsem měl jet s mámou do Rakouska na čerty, ráno někdo zazvonil na zvonek a tam stáli policisté, táta mě svolal k sobě..a měl jsem pocit, že jsem spolkl vlastní srdce. Na mým narozeninovým dnu zase přijela sociálka, což to s mou rodinou řešila, máma mluvila s mojí psychiatričkou a já byl ubytován na 3 týdny v Brně na psychiatrii. Bylo mi tam lépe? ne, akorát jsem věděl, že žiji bohužel v realitě a nic „dobrého“ se určitě nestane. Akorát soudy, trest, roky..určitě doporučuji dokument “ Pozor na Slendermana“, sice je to o Fangirl holkách, ale je to založeno na realitě, uvidíte to sami,
    Jako CreepyPaster, jsem chtěl CreepyPastu zachraňovat sám, protože jsem si myslel, že jsem jediný, kdo vymyslel tenhle nápad, aby jej projevil svou myšlenku. Začal jsem projektem “ Chyby v shippech“, mělo to být původně, co je vlastně špatně v tom, když někdo shippuje vraha s vrahem? nebo démona s dítětem? moc mi to tam nešlo psát, jelikož jsem ještě dobře neměl prostudované fakty, tak jsem moc psal blbosti. Ještě tento den, jsem si myslel, že Jeff byl zamilován do Jane ale Jane ho nenáviděla a toužila po jeho smrti.
    Pak mi někdo řekl, že už někdo takové parodie na ně dělá, já se podíval a byl šťastný, že nejsem jediný, komu to vadí..pak když jsem se rozhodl, víc číst o CPS, našel jsem tvé blogy a pak jsem zjistil, že taky bojuješ o to, což mě hodně nadchlo.
    Tak jsem začal hodně bojovat na tom, aby Fangirls přestaly ale co se stalo..to se stalo, začal jsem psát úplně o něčem jiným, psal jsem tam píčoviny, které jsem si vymýšlel..některé z nich byly pravdivé a to jen kvůli tomu, že jsem tajil svou identitu.
    Naštěstí jsem s lhavostí přestal, vymazal jsem všechny ty píčoviny, co jsem tam napsal, což mi bylo líto ztráty hodnocení. Kolik práce, jsem si na takové psaní dál a kolik hod mi to vzalo. Ale udělal jsem to, proto, protože jsem si nechtěl pošpínit „slávu“. Přes asi měsícem, jsem tam vložil svou pravou fotku ale s mini cenzurou mé pusy. Hlavní fakt, byl a vždycky je, že nějak nemusím, když někdo vidí mou pusu 😀 xd už jsem vyšel i s coming- outem, kdy jsem řekl, že jsem Transgender. Prvně jsem říkal, že jsem heterosexuální, což když jsem byl Transboy, byl jsem na holky..ale doteď jsem zjistil, že bych to chtěl s klukem, protože mě to víc přitahuje jako kluka.
    Byl bych rád, kdybych byl oblíbený jako CreepyPaster ale to se nikdy nestane.
    2.11.2018- v 18:14

  5. No, upřímně, taky mě štve, když někdo dělá z creepypasty shipping. A většinou pak nejde o creepypastu, ale ve finále je to o sexu a tak. Je to nechutné samo o sobě, číst detaily sexuálních hrátek mezi Jeffem the Killerem a nějakou dívkou. Samozřejmě jsou lidé, kteří se v tom vyžívají a mají z toho orgasmové doupě, ale mě se z toho zvedá žaludek. Sama na Wattpad píšu, ale o sexu jsem ještě nepsala. Píšu sice romantické knihy, miluju totiž páry z Harryho Pottera, ale detailní rozbory manželské noci mezi Harrym a Giny asi nikdo znát nechce, stejně tak zvrhlé sexuální děje mezi Harley Quinn a Jokerem. Samozřejmě tím nechci nikoho urazit, ale tohle si přece mohou psát do sešitu a onanovat se sešitem, ne s mobilem v ruce, ne?

  6. Je hezké po několika dnech přečíst tento krásný příspěvek. Přiznávám se, taky sem se považoval za psychopata, taky sem chodil po silnicích s podomácky vyrobenou motorovou pilou (samozřejmě z kartonu nebo dřeva XD) s kartonovou maskou smrti z texaského masakru motorovou pilou (neptejte se mě, kde jsem na ten film přišel, já to sám nevím XD) a se zástěrou postříkanou červenou barvou neboli krví a připadal sem si strašně cool, jinak je to velmi hezky napsané a osobně když vždycky jdu na nějakou porno stránku, tak tam vždycky najdu aspoň jedno video s jeffem killerem jak tam šuká jinou creepypastu, a fakt mi to přijde nechutný, chápu všechny, kteří sdílí můj a tvůj názor, a nechápu všechny, kteří říkají, že je to sexy, prostě je to hnus!

  7. Řeknu ti upřímně, mě je to jedno. Já poslouchám creepypasty jen občas. A jsem shipper. Jediný co neshipuju je pedofilie a incest a hetero shipy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button
Don`t copy text!