Držitel katastrofy
V jakémkoliv městě, v jakékoliv zemi, jděte do jakéhokoliv opuštěného zábavního parku, do kterého se dokážete dostat. Najděte tu největší horskou dráhu v celém parku nedbaje jejího stavu. Sedněte si na levou stranu úplně prvního vozíku, zavřete oči a zašeptejte: „Přeji si vidět Držitele katastrofy.“
Pocítíte jak se vozík začne pohybovat. Nesmíte otevřít oči, jinak se ocitnete na nekonečné jízdě nicotou, ze které není úniku. Následně vozík začne stoupat a vám bude připadat, že to trvá celou věčnost. Náhle uslyšíte hlasy, které k vám budou šeptat a prosit vás, abyste je vysvobodili. Nesmíte jim za žádnou cenu jakkoliv odpovědět, jinak vás odvedou do nicoty, ze které samy pochází.
Hlasy k vám časem přestanou hovořit a vy dorazíte na vrchol. S vašima očima stále zavřenýma se musíte chytit zábradlí vozíku a držet se jak nejlépe dovedete, jinak tam zůstanete na věky. Až to uděláte, tak se začnete řítit přímo dolů až zdánlivě nereálnou rychlostí. Silný vítr bude pouze zhoršovat ten fakt, že vzduch kolem vás chladne. Vozík pojede stále dál, i když bude teplota tak nízká, že ucítíte jak mrznete až na kost. Až se pod vámi vozík vypaří, tak se nesmíte přestat držet zábradlí, jelikož je to jediná věc, která vás spojuje s realitou.
Náhle zastavíte.
Pusťte zábradlí a v klidu seďte s očima zavřenýma do doby kdy v dáli uslyšíte karnevalovou hudbu. Až potom můžete otevřít oči. Pár metrů před sebou uvidíte velký pruhovaný cirkusový stan obklopený loukami a veselými lidmi všeho věku. Jděte směrem k tomu stanu a u toho se dívejte na malý vstup zahalený do temnoty. Během toho, co se k němu budete přibližovat, se věci kolem vás začnou měnit.
Pomalu, ale jistě, zmizí louka a karnevalová hudba se začne zpomalovat a měnit tón až do bodu, ve kterém bude jen těžko připomínat skladbu složenou člověkem. Lidé se rozpadnou na místě. Budou křičet v agónii a žádat vás o pomoc, ale vy se ně nemůžete podívat. Uděláte-li to, tak vás potká to samé co tyto iluze.
Musíte pokračovat vpřed až do doby kdy se dostanete k temnému vchodu. Jděte dál a nechte temnotu aby vás pohltila. Nezastavujte a neohlížejte se, protože pokud jedno z toho uděláte, tak už nikdy neodejdete. Pokračujte dál nicotou dokud v dáli neuvidíte slabé světlo a neuslyšíte vzlykajícího muže. Následujte tato dvě znamení a pláč onoho muže bude čím dál tím víc sílit. Zjistíte, že to světlo vychází ze dveří uprostřed temnoty.
Až projdete těmi dveřmi,
tak se objevíte v chladné cementové cele. V nejzazším levém rohu uvidíte plačícího muže oblečeného jako klauna, který schovává svůj obličej za deník. Pomalu se k němu přibližte, abyste ho nenaštvali, a zastavte se až ho budete mít přímo u nohou. Sedněte si vedle něj a zeptejte se: „Co můžeme ztratit?“
Klaun vám skrze své naříkání přečte výňatek z deníku. Text, který vám bude přečten, bude popisovat zkázu milionů nevinných a síly, které krutě a chladně tento akt vykonají. Během toho co bude číst se okolo vás objeví iluze a v koutcích svých očí uvidíte smrt každé osoby v příběhu. Hodně z nich bylo zavražděno. Jiní zase zemřeli na nemoc. Přes to všechno se musíte neustále dívat na toho klauna, protože pokud se podíváte jinam, tak v té iluzi uvíznete taky a sami se stanete součástí příběhu.
Až dočte, přestane brečet.
Následně si dá deník pryč z obličeje, což odhalí, že ho potkal stejný osud jako ty iluze, které jste viděli předtím. Podá vám onen deník a vy ho musíte přijmout. Varuje vás před tím, aby jste onen deník četli, jelikož byste z něj zešíleli.
Pošeptá vám: „Když jde o hodně, tak je nejlepší hrát klauna,“ během čehož zbytek jeho těla začne také mizet. Místnost kolem vás se rozpadne. Opět musíte zavřít oči, pevně držet ten deník a odpočítat přesně dvanáct sekund než je znovu otevřete. Až to uděláte, tak se ocitnete opět na tom samém sedadle ve vozíku, ve kterém to všechno začalo.
Ten deník je Předmět 12. z 538. Ty události se nesmí už nikdy znovu stát.
Zdroj: Creepypasta wiki
Další Článek: TOP 5 Městských legend
