The Amnesia.EXE

The Amnesia.EXE Creepypasta

❝How is it going bros?❞

Jo, vsadím se, že ho všichni známe. Jeden z nejznámějších hráčů na Youtube, díky němuž by si každý další hráč přál mít takovou slávu, jakou má on. Získat si slávu hraním těch milovaných videoher. Jsem také hráč, ale můžete mi říkat jenom James.

Aktuálně žiju sám v USA, je mi 19 let a jelikož mě už docela nudil ten život malého dítěte, prožívaný pod jednou střechou s rodiči, přišlo mi, že by byla docela zábava, kdybych žil v domě sám. Měl jsem možnost dělat si, co jsem chtěl, a.. no, pokud není očividné, že nemám přítelkyni, tak to říkám na rovinu.

Jediné, co vlastně v tomhle ohledu mám, je pár starých dobrých přátel ze sousedství, kteří byli vskutku fajn, byli skvělí. Jo. Jenže jsem začal na své přátele pomalu zapomínat, nestaral jsem se o ně, jediné, kam jsem mířil, bylo to, že jsem chtěl být ❝někdo❞, ne jen obyčejný fanboy, který stále dokola a dokola jen a pouze sledoval videa ostatních hráčů.

Všechno, co jsem chtěl a po čem jsem toužil

Byla popularita a nádherná holka, která by rozuměla videohrám tak, jako já, a která by mi pomáhala plnit mi můj sen. Pravdou je, že mi zabíralo hodně čas shánění peněz na dobrý mikrofon a herní myš, protože profesionální hráč používá profesionální herní náčiní. I tak mi to naštěstí ale zabralo jenom pár měsíců.

Věděl jsem, že bych se už konečně mohl ukázat. Byl jsem připraven, ale… Nebyl jsem schopný si vybrat, jakou hru si mám na začátek zahrát. Bylo tolik her, které populární hráči hráli, třeba hlavně hororovky. Nějakou takovou jsem měl v plánu si zahrát, ale sakra jsem nevěděl, kterou.

Avšak nejvíce jsem se přikláněl k jediné možnosti – ke hře, která mě vždycky vyděsila, a která je známá a oblíbená. Možná by mi pomohlo si ji najít u jiných youtuberů.

❝Amnesia – The dark descent❞

Docela známá hra s děsivými jumpscary, no nemám pravdu? Otevřel jsem si Google Chrome, abych ji mohl vyhledat na internetu. Nezbývaly mi totiž skoro žádné peníze na legální verzi a moc dobře jsem věděl, že by stahování z netu mohlo přinést nějaké chyby a viry, kdybych si hru hledal na nějakých neznámých stránkách, proto jsem se vždy snažil stáhnout hry z ověřených stránek.

Začínalo mě unavovat hledání nějaké hratelné hry, protože všechno, co jsem si stáhl, nešlo otevřít. Zatracené viry. Chystal jsem se už vzdát nějaké to hledání a obejít se bez toho. Ale pak. Pak jsem našel další soubor, ❝Amnesia.EXE❞. Moc dobře jsem věděl, že to ❝exe❞ značilo, že ta hra fakt fungovat nebude.

A že bych si mohl do počítače omylem natáhnout hromadu virů. Ale byl jsem prostě zvědavý, co se stane, tak jsem si soubor stáhl. Vzalo mi to jen pár chvil, než se hra přetáhla do mého počítače, a tak jsem začal instalovat.

FUNGOVALO TO!

Oh můj bože, ono to fakt fungovalo! Asi bych tam za počítačem umřel štěstím, že se mi to po tak dlouhý době povedlo. Byl jsem připravený na svůj nový život youtubera. Rychle jsem klikl na nainstalovanou ikonu na ploše počítače. Hra se načítala.. a načítala.. a načítala.. zabralo jí to docela dlouho, což mě brzy přestávalo bavit.

Dalo se čekat, že se mi brzy bude chtít jít spát, takže, zatímco jsem plně věřil, že bude hra fungovat i další den, jsem přešel do kuchyně, vzal si sendvič a coca colu a došel k televizi. Chtělo se mi spát, tak proto jsem si bral colu a sedal si na gauč k telce. Vím, že to smysl tolik nedává, ale tak už to mám zažité.

Cítil jsem se dneska fakt dost unavený, potřeboval jsem klid a odpočinek. Nějakou chvíli jsem si povídal sám se sebou, dokud jsem pomalu, ale jistě neupadl do hlubokého spánku. Další ráno jsem se vzbudil, sendvič v ruce, celý rozbolavělý ze spánku na gauči. Jen jsem nahlédl do svého pokoje, abych zjistil, jak se na tom má načítání hry. Ale…

Obrazovka byla zcela černá

Kliknul jsem na ❝ON❞ na svém počítači, jenže nereagoval. Vůbec. Mohl bych říct, že mě to vážně naštvalo. Proč se divný věci dějou vždycky zrovna mě? Pokoušel jsem se nestresovat, všechno by mohlo být dneska přeci jenom normální. Tak jsem vzal svůj laptop a donesl jsem ho za svým kamarádem, který byl na takovéhle problémy expert.

Prošel jsem jen několik málo ulicí, zabralo mi to skutečně jen pár minut. Došel jsem před jeho barák a jako obvykle jsem mu zaklepal na okno, jelikož klepání dveří většinou vůbec neslyšel, nebo to ignoroval. Ignoroval to hlavně proto, že si myslel, že všichni, kdo mu klepou na dveře, jsou nějací neznámí lidé dělající reklamy na různé produkty.

Jen jeho přátelé a rodina klepali na okno jeho pokoje. Můj kamarád pomalu otevřel dveře a široce se na mě usmál.

❝Oh, čau kámo, he-❞ než jsem stihl dokončit větu o tom, že mám problém s počítačem, přerušil mě.
❝Jo, chápu, já to vím, opravím ti komp, ale mimochodem, večer mám doma párty, tak doufám, že přijdeš.❞
❝Jak.. hej, jak jsi to věděl?❞ Byl jsem překvapený, že hnedka uhodl důvod mé návštěvy.
❝Pssh, ale prosímtě, nemysli si, že tě neznám. Vždycky, když ke mě jdeš a máš v rukou počítač, zaručeně s ním něco máš,❞ zasmál se a vzal si ode mě laptop.
❝Oh, yeaah, vidíš, a jo! Správně, no, ale díky. Nech mě hádat, párty začíná o půlnoci, žejo?❞
❝Hahaha, yup, jako obvykle. Uvidíme se večer, bro!❞
❝Hehehe, tak čau, bro!❞

Zabouchl dveře přímo před mýma očima, což u něj bylo obvyklé. Zvykl jsem si na to, že se choval takhle. Došel jsem zpátky domů, zase trochu ospalý. Potřeboval jsem se znovu trochu, ne pořádně, prospat.

Otevřel jsem oči. Byla tma.

Došlo mi, že jsem asi spal hodně, hodně dlouho, protože když jsem se podíval na hodiny, byla už skoro půnoc. V mžiku jsem opustil svůj dům, míříc na kamarádovu párty. Dveře byly otevřené, tak vešel jsem dovnitř. To byla pro moje oči docela rána. Tolik párty osvětlení, možná to bylo trochu moc.

A byli tady všichni. No, kromě rodičů, samozřejmě. Všichni mě tam šťastně uvítali, měl jsem radost. Dávali jsme si tam pár energy drinků, a různé jídlo, jenže i tak, bylo, alespoň na mě, docela dost pozdě. Jo. Usnul jsem tam na gauči. Probudil jsem se v… ugh… pokoji? Rudém, nekonečném pokoji.

Stoupl jsem si, procházejíc nekonečnou cestou, vůbec jsem si nebyl jistý, kde jsem to sakra byl. Každý krok mě bolel a z dálky jsem slyšel lehké chichotání se.. a v té dálce, jakoby byl dlouhý, tmavý stín.. Který se zvětšoval, viděl jsem lidské rysy. Rozeběhl jsem se k tomu, doufajíc, že se toho čehosi budu moct zeptat na pomoc, protože tohleto byla kromě mě jediná věc, která se v tomhle prázdném místě nacházela. Pak jsem se najednou zastavil.

Nebyl jsem schopný pohybu, moje tělo zmrzlo

Stín se přibližoval blíž a blíž, začínal jsem se bát, v panice jsem zavřel oči.. Uviděl jsem světlo. Světlo z pokoje mého kamaráda. Byl to sen? Jo. Sen to byl. Poškrábal jsem se na hlavě a vstal jsem, procházel jsem místnost za místností. Všichni… byli pryč? Hmm? Párty skončila..?

V domě byla ještě jedna místnost, na konci chodby. Čím víc kroků jsem ušel, tím mi přišlo, že tam byla větší a větší tma. Ze dveří do oné místnosti vycházelo slabé světlo. Otevřel jsem je. Červené? Všechno.. bylo červené. Veprostřed veškeré té červené byl můj přítel. Přesně ten, co mi slíbil, že opraví můj počítač.

Třásl se. Plakal…? Měl v ruce kapesní nůž…? Brečel hlasitěji a hlasitěji, každým krokem, který jsem udělal. Padl jsem vedle něj na kolena a objal ho. Všechno, co mi řekl, bylo jen tohle. ❝J-j-já se omlouvám… Já… Ono… tohleto za to všechno může…❞ ukázal prstem na obrazovku mého počítače.

Postavil jsem se. Široce jsem otevřel oči

Já nebyl jenom v červené místnosti. Byl jsem v příšerném místě, plném krve. Krev, smrt. Všichni mí ostatní přátelé byli mrtví, s podřínutými hrdly, jejich těla ležela nehybně na zemi. Připadal jsem si, jako kdybych znovu upadával do hlubokého spánku. Všechno, co jsem udělal, bylo to, že jsem otočil k obrazovce počítače hlavu..

Stejně stínově tvarovaná osoba se na mě dívala, s červeno-žlutýma zářícíma očima. Široce se to na mě usmívalo.. V mých očích najednou bylo všechno rozmazané. Jediné, co jsem viděl, byla dívka… s úšklebkem… Věděl jsem.. Jediné…

Nebyla to jeho chyba… Nikdo nám nevěřil.. Nikdo by nám nevěřil… a nejspíš nikdo nebude… Chyba, glitch… Chyba v Amnesii… Chyba ve hře Amnesia – The Dark Descent.. Je to chyba, která… nás zhypnotizovala, aby… Nemůžu říct, co by se stalo… Ale všichni víme, že se všichni brzy setkáme s tou stejnou smrtí..

Překladatel: Nautileen
Video: Migdos

Autor: GhostfaceNikol
Originál (EN): The Amnesia.EXE

Další Creepypasta: Sound.MP3 Creepypasta

Prohlášení o autorských právech na překlady