Forever With Us | Kapitola 14.
Právě čtete vícedílnou fanfikci Forever With Us, která má zaměření Five Nights at Freddy’s. V příběhu jsou uplatněny některé teorie, které ne všichni mohou podporovat, a byla bych ráda, kdybyste to respektovali.
Zajímáte-li se o hru samotnou, prosím, nechte se odkázat na štítek Five Nights at Freddy’s články.
Chcete-li si přečíst více článků o Five Nights at Freddy’s, společně s dalšími fanfikcemi, přejděte na štítek Five Nights at Freddy’s.
Pro všechny díly této fanfikce otevřete štítek Forever With Us.
« Předchozí díl || Další díl »
14. Kapitola – Forever With Us
❝May,❞ řekl Jeremy tlumeně, ❝co ty máš sakra za předvídací schopnosti?!❞
❝Já…❞ špitla May, ale následné zjevení se Bonnieho v jejich kanceláři ji bleskurychle umlčelo. Jeho vysoká postava se čněla nad ně, červeně svítící zbytky očí prořezávaly tmu a zlověstně zářily. Roztrhané tělo, ze kterého čouhal sem a tam nějaký drát, jako kdyby hrozilo, že se každou chvíli může zřítit na ně, a co hůř, může se po nich vrhnout a ukončit tak jejich život.
Netrvalo dlouho a Bonnie z jejich kanceláře zmizel. Vlastně ne z jejich kanceláře, pořád ta místnost patřila pouze Jeremymu.
Následně ze sebe rychle stáhli masku a Jeremy šel okamžitě navinout Music Box, který byl už téměř odvinutý a dával by tak Marionettovi brzy šanci vylétnout. May zkontrolovala ventilační šachty a následně chodbu, a na chodbě zase a znovu nestál nikdo jiný, než starý kamarád Foxy.
❝Jak jsi to věděla?❞ vydechl zmateně Jeremy.
❝Já nevím… měla jsem strach,❞ řekla mu na to May. ❝Něco mi říkalo, že to tu ještě pořád úplně nehraje… Teda ne tak, jak to tu (ne)hraje obvykle.❞
❝Zachránilas‘ nám život…❞ zíral Jeremy. ❝Kdyby bylo jenom na mně, mám pocit, že by už bylo po mně.❞
❝Ještě nemáme vyhráno,❞ pokusila se ho vrátit May do reality. ❝Foxy už je pryč. Kdo je další na kamerách? Kdo se k nám blíží nejvíc? Není někdo ve ventilačních šachtách?❞
Jeremy musel trochu bojovat s šokem a uvědoměním si, že nebýt této strašně otravné holky, se kterou se moc nemusí, býval by byl už mrtvý, a zaměřil se na kamery, jak mu řekla.
❝Pravá ventilační šachta prázdná. V levé je Balloon Boy, ale ještě není úplně tady. Abychom se mu vyhnuli, budeme se muset zase schovat. Dále tu máme Toy Bonnieho v místnostech, ale ještě pořád je dostatečně daleko; potom Mangle u Music Boxu, Bonnie na chodbě mezi naší chodbou a hlavní místností, Toy Chica je bůh ví proč zpátky na svém místě a… nikoho jiného nevidím. Jak je na tom teď Balloon Boy, je v šachtě?❞
May rozsvítila levou ventilační šachtu a setkala se s pohledem Balloon Boye. ❝Je tu,❞ odpověděla Jeremymu a ten rychle navinul Music Box a následně se oba dva znovu skryli pod masku.
❝Abychom se vrátili zpátky k tomu tvýmu tématu…❞ začal Jeremy.
❝Teď ne,❞ špitla May a jen poslouchala, co se v kanceláři děje. ❝Když přijde do kanceláře… Co se stane?❞
❝Pokud si nás všimne, zůstane s náma a zabrání nám používat baterku. Takže můžem doufat, že nás neuvidí… On už je tady, žejo?❞
May nasucho polkla a lehce přikývla.
❝Tak v tom případě musíme prostě počkat.❞
Několik dlouhých minut vyčkávali, zda nepostřehnou nějaký pohyb – teda spíše sázel Jeremy na Mayiné pozorovací schopnosti, protože on sám byl kvůli svému postavení v masce lehce indisponován – a po chvilce May zlehka špitla.
❝Je pryč.❞
❝Určitě?❞ zeptal se Jeremy.
❝Dokonce jsem slyšela i to, jak odchází. Měl by být pryč.❞
Jeremy přikývl a stáhl z jejich hlav masku, následně upřel svou pozornost zpět na kamery a navinul Music Box. May zkontrolovala vše okolo a pustila se do blikání na Foxyho, který je zase šmíroval z chodby. Nic jiného ona sama široko daleko neviděla.
❝Takže… už můžu mluvit?❞ pohlédl na ni Jeremy. May přikývla, aniž by spustila oči z Foxyho.
❝Jak jsem nad tím trochu popřemýšlel… nevím, čemu věřit. Viděl jsem je na vlastní oči, ale vůbec nepůsobili tak, že by se nás dnes v noci chystali zabít. Nemohl to být někdo jiný? Nemohli… být někým jiným? Působí to tak strašně nereálně, vždyť to nemohou být ty samé osoby.❞
❝Takhle hold vrazi působí,❞ řekla May ledově. ❝Naoko jsou tak přátelští a milí, že bys to o nich neřekl, ale skrývají v sobě tajemství; temné, nebezpečné, zrádné tajemství, které bys měl raději nechat být.❞
Jeremyho nejen že šokovala Mayina slova, ale také mu přivodila vzpomínku pocházející ještě stále z této noci, z konverzace mezi…
❝May, myslím, žes tu na něco kápla.❞
❝Cože?❞ May se zatvářila zmateně a led a prázdnota z jejího obličeje rychle vymizely.
❝To, cos teď řekla,❞ zadíval se na ni Jeremy a s dlaněmi obrácenými vzhůru, pažemi ohnutými v loktech, pokrčil rameny a zároveň na ni pokynul.
❝Ale já nic neřekla…❞ zamračila se May a působila ještě zmateněji.
❝Jo, teď to o vrazích!❞
❝Nic o vrazích jsem neřekla. Jeremy, nezkoušej si tu ze mě dělat srandu, teď jsme v docela vážný situaci. Prosím tě, mohl bys navinout Music Box? Já se zase postarám o Foxyho, kterej se rozhodl zase prudit.❞
Jeremy ji poslechl, ale v hlavě mu stále vrtalo, co May řekla, a proč si ona nechce přiznat, že něco takového vypustila z úst.
❝May, ale tys fakt řekla něco o vrazích,❞ začal s tím po chvíli znovu. ❝Nevím, jestli si to pamatuješ, nebo ne, ale mělas‘ úplně skelnej, ledovej výraz, bylas‘ v obličeji naprosto prázdná, a mluvilas‘ tu o vrazích a o tom, jací jsou… A připomněla jsi mi tím něco. Fakt si nepamatuješ, co jsi řekla?❞
May na něj pohlédla s překvapením v očích.
❝Takže ty si srandu neděláš?❞ zeptala se.
❝Ne, já… Sakra, sakra,❞ začal hysterčit, když se rozhlédl okolo sebe a společně s blikáním světel si všiml, jak Mangle vylézá z ventilační šachty, čehož si ani jeden doposud nevšiml. ❝Pod masku, rychle!❞