Nahrávka od přítele / The Recording from a Friend
Starý korpulentní muž sedí v elegantním křesle uprostřed místnosti a jeho tenké bílé vlasy jsou uhlazeny dozadu tak, aby zakryly plešaté místo na jeho hlavě. Na svém bledém, kulatém a vrásčitém obličeji má výraznou jizvu.
Má na sobě oblečený elegantní hnědočervený župan a bílou košili, která je natažena přes jeho velké břicho. V jeho klíně se nachází kazeta, kterou svírá ve svých dlaních. Hubená noha překřížena s druhou, jeho hnědé kalhoty na nich volně visí. Na chodidlech pár luxusních kožených bot.
Obklopuje ho velká dřevěná půlkruhová knihovna, na jejíchž poličkách je spousta knih. Velké celokovové dveře, které vypadají, jako by tam nepatřily, stojí na konci místnosti. Starý muž sedí naproti nim.
Přemýšlí nad tím, kdy přijdou.
Vedle onoho muže stojí na malé stoličce starý, ale velmi dobře opečovávaný kazetový přehrávač. Zvedne ho a dá kazetu dovnitř. Následně zmáčkne tlačítko play a položí ho zpět na stoličku. Zakloní se na své židli a kazeta začne hrát. Zprvu slyší pouze otáčení stránek a hluboké dýchání. Najednou v celé místnosti zazní chraplavý hlas.
„Oba víme, že tohle budeš poslouchat až tehdy, když si pro tebe půjdou,“ zaznělo, „aspoň doufám v to, že to tak uděláš.“ Hlas se uchechtl, což vedlo k velmi dlouhému kašlání. Po tom, co konečně dokašlal, pokračoval v tom, co chtěl říct.
„Asi bych to všechno měl říct celkem rychle. Už po mě jdou celé týdny a já se musím schovávat ve starých dolech. Mým plicím to velmi neprospívá, jak můžeš slyšet.“ Starý muž, který kazetu poslouchá, se zastaví a vzpomíná na momenty, které zažil se svým drahým a již dlouho zesnulým přítelem.
„Bohužel mě vystopovali.“
Muž z nahrávky pokračoval v nahrávání tichým tónem hlasu. „Až se k tobě dostane Theodore, tak už budu dávno mrtvý. Jen doufám, že mě přežiješ o velmi, velmi mnoho let.“ A ten starý muž to vážně dokázal. Teď, když věděl, že se jeho čas blíží, si konečně našel čas na to, aby si vyslechl vše, co mu chtěl jeho přítel říct.
„Už je slyším přicházet…“
řekl muž z nahrávky a jeho tichý tón hlasu se změnil v hlas plný strachu. Najednou z nahrávky zazněl lehce tlumený výkřik a z mumlání, které následovalo, šla rozpoznat pouze jakási modlitba k bohům. Bohužel nebylo rozumět skoro ničemu, co jeho přítel říkal. Náhle se ozvala velká rána a křik, podobný tomu, který starý muž slyšel před pár sekundami. Avšak tento byl daleko hlasitější a čistší.
„Toto je mé poslední sbohem, Henry!
Uvidíme se na břehu řek…“ Henryho přitel z nahrávky začal křičet. Byl přerušen velkou hlasitou ránou. Poté bylo v místnosti znepokojivé ticho. Henry zvednul kazetový přehrávač. Chvíli na něj koukal, ale pak ho hodil přes celou místnost, což zapříčinilo rozbití jak přehrávače, tak kazety. Opět se zaklonil na své židli.
Následně uslyšel z chodby to samé tlumené skučení, které znal z nahrávky.
Zdroj (EN): The Recording from a Friend
Další Creepypasta: A Mask / Maska
