Držitel samoty
V jakémkoliv městě, v jakékoliv zemi, jděte do jakéhokoliv ústavu pro duševně choré, či domu na půl cesty, do kterého se dokážete dostat. Až se budete blížit k recepci, dívejte se na zem. Pokud se budete dívat jinam, tak už jste selhali. U recepčního stolu neuhýbejte pohledem dokud recepční neudělá zvuk, kterým uzná vaši existenci. Bez toho, abyste zvedli oči, se zeptejte na stvoření známé jako „Držitel samoty“. Potom, co tato slova opustí vaše rty, se rozezní velký gong, který zachvěje zemí pod vámi. Až zvuk gongu utichne, můžete se konečně rozhlédnout okolo sebe.
Ocitnete se pod zvláštním nebem na rozlehlé a morbidní pustině se studenou kamennou cestou vedoucí k obzoru. V momentě kdy si uvědomíte, kde jste, se musíte začít hýbat, jelikož vědí, že tam jste. Nemají rádi cizince.
Pokud se na nebi nad cestou začnou sbíhat mraky a padne tma během toho, co po té cestě půjdete, zavřete oči a poklekněte. Žádný smrtelník ještě neuzřel obyvatele tohoto světa. Jakmile si kleknete, musíte prohlásit: „Neznám vás, ani si to nepřeji. Ale moje cesta je zde a já po ní musím jít.“ Až tato slova řeknete, čekejte na jejich rozsudek. Rozhodnou-li se svolit k vaší přítomnosti, ucítíte, jak se stahují. Rozhodnou-li se však jinak, pak toto nebylo vaším osudem. Doufejte, že vaši existenci ukončí rychle.
Na konci vaší cesty čeká obsidiánový pilíř.
Na jeho vrchu sedí obsidiánový chrlič, pozorující vás přicházet. Ten chrlič se pohne pouze po zvuku jedné otázky: „Kdo zahyne?“ Až budou tato slova vyslovena, ten chrlič se snese k vám a jeho křídla vás zahalí do temnoty. Tam vám ukáže životy všech lidských bytostí jako hvězdy v temnotě a jako hvězdy je všechny uvidíte blikat a umírat. Věky budete sledovat smrti těch, kteří přišli před vámi, a těch, kteří teprve přijdou. Během toho, co je budete sledovat umírat, zažijete i jejich samotu, cítíc jak oddělení od sebe byli.
Tohle bude pokračovat do doby dokud se vaše duševní zdraví neroztříští, nebo dokud nebude zbývat pouze jedno světlo. Na to chrlič řekne: „Tvůj konec ti neodhalím a není tím, co hledáš.“ Tato slova se vám budou ozývat v hlavě až do dne, kdy dokončíte svůj úkol. Znovu musíte zavřít oči, abyste svůj pohled nezdržovali na tom posledním zbývajícím světle, a chrlič vás sežere. Až zavřete oči, budete se cítit jako byste byli vrhnuti skrze dimenze, neustále se točíc až do doby kdy se pevná zem stane jen nejasnou vzpomínkou. V tom momentě budete hozeni na kamennou podlahu a budete se cítit jako znovuzrození. Jako kdybyste se vrátili do světla po věčnosti v temnotě.
Až otevřete oči, uvidíte okolo sebe obrovskou, chátrající plesovou místnost, její popraskaná mramorová podlaha bude pokrytá mrtvým listím. Na druhé straně místnosti uvidíte světlo, které k vám bude volat. Během toho, co se k němu budete přibližovat, si všimnete něčeho pověšeného na stěně: tmavý dračí štít dekorovaný děsivými symboly, které se budou zdát živé a pulzující. Abyste si ho mohli nárokovat, stačí ho sundat ze zdi.
V momentě, kdy ten štít sundáte ze zdi, se objevíte zpět na recepci, kde na vás bude recepční upřeně koukat. Ví co jste začali a nesnáší vás za to.
Ten štít ve vašich rukou je Předmět 41. z 538. Modlete se aby vás ochránil před tím, co přijde.
Zdroj: Creepypasta wiki
Další Creepypasta: Amnézie
