Držitel středu
V jakémkoliv městě, v jakékoliv zemi, jděte do jakéhokoliv ústavu pro duševně choré či domu na půl cesty, do kterého se dokážete dostat. Až přijdete na recepci, zeptejte se, zda můžete navštívit někoho, kdo si říká „Držitel středu“. Recepční se vám náhle podívá do očí a zavře ty své. Ukáže vám prstem na náhodné místo.
Postupujte podle jeho pokynů a vaše duše bude oddělena od vašeho těla a nepředstavitelní démoni si s obojím potom budou moct dělat co chtějí. Místo toho musíte jít stále rovně opačným směrem. Ať už tam předtím byly nebo ne, narazíte na nevýrazné kovové dveře. Vejděte a ocitnete se v kruhové místnosti, jejíž stěny budou poseté dveřmi. Až na jedny budou všechny stejné. Dveře k vám budou volat, žádat vás abyste je otevřeli, ale vy musíte otevřít pouze ty jedny unikátní, nechcete-li ovšem obětovat svoje mentální zdraví.
Až otevřete ty unikátní dveře, ocitnete se v perfektně kulaté místnosti, jejíž průměr je asi 100 stop (30,5 metru). Povrch okolo vás bude pevný, ale bude ze zdát, že se hýbe, jako kdyby byl z rtuti. Nebojte se, že byste spadli potom co projdete dveřmi, jelikož gravitace vás udrží na zemi. Jděte stále rovně.
Prozatím se můžete dívat okolo sebe,
ale neuhýbejte z vaší trasy, jinak povrch pod vašima nohama zkapalní. Neztuhne do doby, dokud nebudete plně ponořeni a vaše plíce nebudou plná až po okraj. Tam kde jste zůstanete už na věky, nikdy neumírajíc, navždy se dusíc tím prokletým kovem. Pokračujte rovně dokud neuděláte kolečko a nevrátíte se ke dveřím.
Postavte se na dveře a podívejte se přímo nad sebe. To co uvidíte ve středu místnosti, ve stejné vzdálenosti od všech bodů jejího povrchu, se zdá být člověk, ale zároveň se to zdá jím nebýt. Bude to beztvaré a bezrozměrné, přesto však nějak rozeznatelné, i když to nemá ani předek, ani zadek, vršek nebo spodek, levou nebo pravou stranu.
Nesnažte se pochopit co vidíte, jinak se vaše mysl doslova vznítí na místě. Dívejte se na to pět minut bez přerušení a ono se to otočí dolů čelem k vám. Pochopíte to až se to stane. Uhněte pohledem předtím než se to stane a pohltí vás to dříve než zjistíte, co se stalo a dokud to neskončí ucítíte nepředstavitelnou bolest. Až to bude čelem k vám, musíte se zeptat na jedinou otázku, jelikož na žádnou jinou neodpoví: „Kde se spojí?“
Ta entita odpoví hlasy všech,
kteří kdy žili, najednou. Bude hovořit o všech, kteří je hledali před vámi a poví vám do posledního barvitého detailu jak naplnili své osudy. Během toho, co to bude mluvit, začne povrch místnosti pomalu zářit, měnit se do barvy krve a přetvářet se do pestré škály tváří těch, o kterých ta entita hovoří.
Až bude odpověď předána ucítíte, jak vaše pravá dlaň hoří plameny tisíce sluncí. Nedívejte se na ni, jelikož vás právě označkovali. Podíváte-li se na tu značku teď, stane se z ní díra, skrze kterou vykrvácíte mimo realitu samotnou, každá vaše molekula rozprostřena napříč nicotou plnou hrůz, pro které nebude mít žádný smrtelník, ať už vymyšlený či skutečný, slova.
Vše co se dá o tomto místě říct je, že i duše zatracených v těch nejmučivějších propastech pekla by vás litovaly. Udrželi-li jste očí kontakt s tou entitou po celou dobu, smrskne se do svého středu a až z ní skoro nic nezbude, všechno potemní. Až se vám vrátí zrak, budete v uličce za nemocnicí. Nyní už je bezpečné podívat se na vši ruku.
Ta značka je Předmět 47. z 538 a je místem, kde se všechny spojí.
Zdroj: Creepypasta wiki
Další Creepypasta: Pohyblivá panenka
