Forever With Us | Kapitola 19.
Právě čtete vícedílnou fanfikci Forever With Us, která má zaměření Five Nights at Freddy’s. V příběhu jsou uplatněny některé teorie, které ne všichni mohou podporovat, a byla bych ráda, kdybyste to respektovali.
Zajímáte-li se o hru samotnou, prosím, nechte se odkázat na štítek Five Nights at Freddy’s články.
Chcete-li si přečíst více článků o Five Nights at Freddy’s, společně s dalšími fanfikcemi, přejděte na štítek Five Nights at Freddy’s.
Pro všechny díly této fanfikce otevřete štítek Forever With Us.
« Předchozí díl || Další díl »
19. Kapitola – Forever With Us
❝Odpočatý?❞ zeptala se Sammy Jeremyho, když vytahoval klíče z kapsy.
❝Mohlo být i hůř,❞ zabručel a následně si protáhl záda. ❝Co jiného mi zbývá, než se alespoň nějak připravit.❞
❝Alespoň něco,❞ přikývla Sammy a May jen protočila panenky. Alespoň nebude muset Jeremyho kecy vnímat – Sammy se na ně stoprocentně zaměří a bude si jich všímat.
❝A kde máme Mika Schmidta?❞ zeptala se May.
❝Napsal jsem mu. Zítra by se tu měl objevit,❞ odpověděl Jeremy.
❝Jakože o půlnoci, nebo zítra touhle dobou?❞ chtěla se ujistit May.
❝Nerej,❞ zamručel Jeremy. ❝Zítra touhle dobou.❞
❝Fajn, buď si protivnej, ty si ničíš nervy,❞ zašeptala May tak potichu, jak jen dovedla, a přitom doufala, že ji alespoň zlehka uslyší. Nijak ale nezareagoval. ❝Tak fajn,❞ řekla pro změnu dostatečně nahlas, ❝Sammy, fakt doufám, že víš, do čeho jdeš, a že nás, ani nikoho jinýho, nebudeš mít za blázny.❞
❝V pohodě,❞ odkývala jí to Sammy.
❝Okay,❞ vydechl Jeremy. ❝Vzhůru dovnitř.❞
***
Mangle seděl v kroužku svých přátel, kde probírali všemožná témata – jak minulou noc a vše, co se tehdy odehrálo, tak noc současnou a co se teprve bude dít, a kromě toho ještě debatovali o tom, koho to vlastně viděli v pizzerii po boku Jeremyho.
❝Myslíte si, že je to jeho přítelkyně?❞ zeptala se Chica.
❝Já bych neřek’, odpověděl Foxy. ❝Nikdy o ní nemluvil, a kdyby měl přítelkyni, tak už jenom kvůli ní nechodí do práce, jako je tahle.❞
❝Ale co když ji má teprve odteď?❞ vnesl otázku Toy Bonnie.
❝Takže myslíš, že dá výpověď?❞ napadlo Balloon Boye.
❝Já si myslel, že je s May,❞ poznamenal Bonnie a někteří začali souhlasně přikyvovat.
❝S May?! Ti dva se pomalu nemůžou vystát,❞ připomenul jim Foxy.
Mangleho uši náhle zaznamenaly tichý zvuk, a zatímco si všichni v kroužku nadále hlasitě povídali, on se zvedl a vydal se za ním.
❝Nevšiml si někdo, jak se ta holka vůbec jmenuje?❞ zaslechl ještě, jak se otázal Bonnie. Avšak Mangle uslyšel odpověď na otázku z jiné strany pizzerie.
***
❝Sammy, pojď.❞
Mayina sestra váhavě překročila práh a vydala se za May a Jeremym do potemnělé pizzerie.
❝Takže… co mám teďka čekat?❞ zeptala se, když za nimi došla, avšak odpověď se nabízela přímo před nimi. May a Jeremy už byli takřka v klidu, přestože sebou Jeremy lehce trhl, ale Sammy se lekla stoprocentně – div nevypískla.
Před nimi stála, v tichosti a bez hnutí, lidská podoba Mangle, a zírala na ně.
❝Zrovna jsme si o vás povídali,❞ přiznal a Sammy sebou trhla ještě jednou, když zaslechla ten dutý hlas. ❝Řešilo se, kdo je Sammy. Kdo to je, odkud pochází?❞
❝Mangle,❞ řekla May nahlas, ❝seznam se s mou sestrou Sammy. Sammy, tohle je Mangle, lidská podoba toho robota z pizzerie.❞
❝Těší mě…❞ řekla Sammy rozvážně.
❝Asi bude stejně zmatená, jako vy dva,❞ odhadl Mangle. ❝Vysvětlili jste jí alespoň, jak to tu má vlastně fungovat?❞
❝Plus mínus,❞ odpověděla May.
❝Mohli bychom jít tím pádem dál,❞ navrhl Mangle. ❝Za ostatními. Není tu třeba se ničeho bát, neměj obavy.❞ A s těmito kroky vyšel na cestu za přáteli a očekával, že jej budou ostatní následovat. Což se také po chvilce, kdy na sebe jen jeden na druhého zmateně koukali, tedy spíše Sammy koukala na ostatní, stalo.
***
❝May? Jeremy?❞ ozvalo se tichou chodbou hlasem Sammy, která se zastavila uprostřed chůze a hleděla do temnoty. Oba dva si hned všimli, že Sammy zůstala stát, ale nikdo si nevšiml toho, na co se dívá.
❝Co vidíš, Sam?❞ zeptala se May.
❝Támhle… je ještě někdo,❞ ukázala prstem do tmy.
❝Nikoho nevidím,❞ přiznala se May, když přišla přímo k ní. Ale Sammy ho viděla. Podobal se Freddymu, akorát jeho vlasy i ve tmě skvěly zlatavou barvou, stejně tak i uši a podobně sladěné oblečení. Jeho oči byly čistě černé, skelné, s bílou tečkou uprostřed, která prorážela temnotu a hledala si cestu k Sammyiné tváři. A i přes to, že zde byla tma, jej Sammy viděla, a divila se, proč ostatní nemohou.
❝Sammy,❞ řekl tiše a s úsměvem. Sammy pohlédla na May, ale ta působila, jako kdyby nic neslyšela. ❝Sammy… dej si pozor na toho, kdo přijde jako další…❞
A s těmito slovy zmizel a Sammy jej už nespatřila.
❝Neslyšelas to?❞ zeptala se své sestry. ❝Hej? Tys ho neslyšela?❞
❝O čem to mluvíš?❞ zamračila se May nad podivností situace.
❝On tam stál… a mluvil na mě… Vypadal jako Freddy, ale ve zlatých barvách, a říkal, že si mám dát pozor na toho, kdo přijde jako první… Vážně jste nikdo nic neslyšel…?❞ Sammy se téměř rozeběhla, aby udržela krok s May a Jeremym, ale cestou zírala do prázdna.
Na hruď si tiskla další masku Freddyho Fazbeara, kterou si potřebovali vzít s sebou, jelikož v kanceláři nočního hlídače žádná nová nebyla a do jedné se tři nacpat nemohli – proto svou nesla i May – ale v myšlenkách byla Sammy zcela jinde, ne v pizzerii Freddy Fazbear’s, ve které měla každou chvíli odbít půlnoc.