ČlánkyCreepypastyExtrémní

Scarlet Harvest | pt. 2/16 | MLP Creepypasta

Twist pomalu odložila noviny na stůl před sebou, dívajíc se bezcílně do dálky. I když se to stalo už před dvěma týdny, bylo pro ni nemožné na to přestat myslet. Na požár a na to, že se její přátelé už nevrátí. Obrázky Apple Bloom ji strašily jak při vědomí, tak ve snech. Nebyly ve stejné třídě a stejně se Apple Bloom motala víc okolo Sweetie Belle a Scootaloo, to je pravda… Ale uvnitř v sobě se nemůže zbavit pocitu, že to byla její nejlepší kamarádka.

A teď byla navždy pryč.

Ostatní hříbata vcházela do třídy na první hodinu dne, a jejich veselé hlasy vytahávaly Twist z melancholie a osamělých myšlenek. Dvě klisničky –Noon Harp a Raindancer, v současné době její nejlepší kamarádky– mířily přímo k ní a nahlédly do oněch novin.

„Hm, pořád o tom mluvěj?“ zeptala se Raindancer. „Vím, že se občas stane něco velkýho, ale tohle už je přes dva týdny!“

Noon Harp na ni vrhla rozhořčený pohled Twist za zády. „Jak můžeš být tak necitlivá, Rain? Copak nevidíš, že je z toho Twist stále na dně?“

Raindanceriny modré tváře zrudly do odstínu fialové. „Oh, euh… promiň mi to, Twist,“ řekla poněkud rozpačitě. „Ale hey, usměj se! Máme se na co těšit, čeká nás nový učitel!“

Twist se na ně dneska poprvé podívala a zvedla jedno obočí. „Nový učitel? Co tím myflíš?“

„Ah, tys to neslyšela?“ zeptala se Raindancer. „Manžel paní Bluebottom měl tenhle víkend v Trottinghamu nehodu a ona, hned, co se o tom dozvěděla, odjela za ním. Nebo alespoň tak to říkali.“

„Huh,“ hekla Twist. „A kdo náf bude učit teď?“

„Oh, fajn, už jsme o tom dost uvažovaly,“ řekla Noon Harp. „Nejpravděpodobnějším kandidátem je-“

„Prosím, posaďte se, děti,“ rozezněl se místností podivně známý hlas.

Jak dvě klisničky vyrazily ke svým lavicím, otočila Twist pomalu hlavu ke katedře, po jejím těle se prohnal nevysvětlitelný pocit hrůzy. A jak očekávala, poník, stojící před nimi, nebyl nikdo jiný, než Cheerilee, která se očividně vrátila po dvou týdnech klidu a relaxace. Twist polkla. Přece…

„Jak už asi většina z vás víte, paní Bluebottom nás musela urgentně opustit z důvodů, které vyžadovaly její přítomnost,“ řekla Cheerilee svým obvyklým, příjemným hlasem. „To je důvod, proč jsem byla optána, jestli bych vás v době její nepřítomnosti nemohla učit já. Ano, některé z vás znám z předchozích let, ale někoho zase vidím poprvé. Tak, v našich silách bude, abychom spolu vyšli, ne?“

Cheerilee vystřelila svůj přátelský úsměv po celé místnosti, a když se Twist rozhlédla, uvědomila si, že se v Cheerilee zvyšovalo nadšení, jak se jí usměvavé tváře vracely. Jen ona se cítila poníženě.

Učitelka, jakožto jediný pony, co vyvázl živý…

Věta z novinového článku ji udeřila jako meteor, rozesílající po jejím těle vlny paniky. Nebyly proti ní žádné důkazy, a nikdo, kromě poníků, jako je Hooves, nebral na tu událost nějaké hluboké ohledy. A zatím tu byla jen malá šance, že vrah její nejlepší kamarádky stál přímo v předu třídy.

„Twist, je všechno v pořádku?“ zeptala se Cheerilee s upřeným pohledem na malou klisničku.

Až teď Twist došlo, že tlačí kopýtkama lavici dolů a málem ji převrhává, a její oči jako kdyby chtěly vyskočit z důlků. Zvedla hlavu ke své „nové“ učitelce a nasadila ten největší úsměv, jaký dokázala. „Oh, erm, ano! Všechno je v pořádku, žádný problém, eheheheh heh!“

Cheerilee nevěřícně zvedla obočí. „Dobrá, ale pokud se ti začne motat hlava nebo něco, řekni mi o tom, ano? Zavoláme sestřičku, aby se na tebe podívala.“

Twist polkla a pomalu kývla.

Zbytek rána proběhl nějak v pohodě a bez probému. Teda pro většinu třídy, Twist to brala jako naprostou noční můru. Pouhá Cheerileeina přítomnost jí připomínala ztrátu jejích přátel a vyvolávalo to v ní představu kdákající Cheerilee se zapálenou pochodní v zubech, jak běhá tam a sem. Těžko se zmohla na jakékoliv slovo i o přestávce, kdy rozdávala jen kradmé pohledy.

Odpoledne Twist tušila, že už nebude schopná to o něco déle zvládat. Změnila by se v prostý uzlíček nervů, kdyby si tímhle musela procházet každý den do konce roku, nebo ještě hůř – několik let. Ale hluboko v sobě cítila, jak hloupé to je. Cheerilee k ní byla vždycky milá a laskavá, nic tedy nedokazovalo tomu, že by měla s požárem co dočinění. Všechno to vznikalo jen ve Twistiné hlavě. Ale bylo tu ještě něco, z čeho měla Twist ještě větší obavy. Přesto chtěla porozumět tomu, co se přesně stalo.

Škola skončila a všichni pomalu opouštěli třídu, přitom si vesele povídali. Až na Twist, která stála u katedry naproti Cheerilee, která ještě domývala tabuli.

„Ummm… Flečno Cheerilee?“ řekla roztřeseně.

Cheerilee odložila houbu na tabuli a otočila se na ni, s přívětivým úsměvem na tváři. „Ano, Twist? Je tu něco, s čím bych ti mohla pomoct?“

Twist se zakoktala. Věděla, že není, čeho se bát, ale i přesto se její kolena otřásla, jako kdyby se chystala vkročit do lví jeskyně. „No, proftě… Chtěla bych vědět, jeftli… jeftli byfte mi neřekla něco o tom, jak… jak Apple Bloom… zemřela.“

„Oh, Twist,“ řekla Cheerilee soucitně. „Měla jsem pocit, že tohle bylo to, co tě celý den trápilo. Není třeba lhát, bych mohla říct. Vím, že to pro tebe musí být těžké… Pro mě také. Ale pravda je, že ti nic říct nemůžu. Moje vzpomínky na ten den jsou krapet zpřeházené a kouř zahalil mou mysl, pak tam byla povodeň a já… si prostě nedovedu vzpomenout.“

Twist zklamáním svěsila hlavu „Chcete říct, že jfte nebyla tam, kde-“

„Kde zemřeli? Ne. Byla jsem v jiné části divadla. Nechej to být, Twist. Nechej zraněním čas se zahojit.“

„Ale já-“

„Žádná ale, mladá dámo. Co bylo, to bylo.“

„Já jfem jen chtěla-“

Cheerilee se prudce otočila zpátky k tabuli a přerušila tak Twistinu myšlenku.

„Nech to být,“ řekla ledově.

Náhlá změna tónu malou klisničku zaskočila, a proto udělala krůček dozadu. Očekávala trochu víc soucitu, měla obavy ze vzteku, ale vůbec se nepřipravila na takovýhle kompletní nedostatek emocí v posledních třech slovech. Tohle nebyla část Cheerilee, kterou kdy viděla, nebo očekávala, že uvidí.

Cheerilee zase zvedla houbu na tabuli a Twist váhavě kráčela zpátky ke dveřím, než odtamtud vysprintovala pryč. Nebyla si jistá z toho, co si z rozhovoru měla vzít. Jestli to mělo být dobré nebo špatné znamení. Jediné, co věděla, bylo, že ten zatracený pocit stále ještě neopustil její žaludek, a že se Cheerilee chovala v pozdější části rozhovoru úplně jinak.

Četla, že nebyl nalezen žádný důkaz o zlých úmyslech Cheerileeina jednání, ale to neznamená, že žádné nejsou, ne? Přinejmenším, to, co viděla na vlastní oči, ji… neuklidnilo, ale umírnilo zvědavost. Pak by už mohla zanechat tohle bláznovství za sebou a být víceméně v pohodě.

A krom toho něco skutečně objevila. Jenže to se stát nemohlo… Za několik hodin už nebude muset mít žádné obavy o nic na světě.

————————–

Předchozí: Cheerilee’s Garden

Seznam dílů:

1. díl
2. díl
3. díl
4. díl
5. díl
6. díl
7. díl
8. díl
9. díl
10. díl
11. díl
12. díl
13. díl
14. díl
15. díl
16. díl

Následující: Scarlet Harvest: Part Two

Chcete-li překlad jakkoliv využít, je vaší povinností nejprve se dohodnout s překladatelem.

Překladatel: Nautileen

Autor: Unahim

Originál: Scarlet Harvest

Zatím bez hodnocení.

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Nauti

Možná ode mě neuslyšíte hru na píšťalku, kterou byste snad od DarkTownského krysaře mohli čekat, ale místo toho vám povím spoustu příběhů a prohledám spoustu faktů, abych prokázala některé teorie. V Creepypasta komunitě se uvádím jako NautiFears, ale říkám si Nautileen. Lidi mi obvykle říkají Nauti ^^ Mohli jste mě však znát i jako Stiak nebo Akkaris. Překládání Creepypast se věnuji od roku 2015 a psaní samotnému od svého dětství, a obojím se zde hodlám prezentovat, akorát výhradně s děsivým kontextem. Kromě překladů Creepypast, zvrácených dětských pohádek a vlastních psaných příběhů tu však najdete i mé researche a myšlenkové pochody, například ve vyhledávání zajímavostí o Slender Manovi či satanismu anebo sepsání článku Save the Creepypasta Fandom. Aby toho nebylo málo, vypomáhám s instagramem DarkTownu a uspořádávám art soutěže, do kterých se můžete zapojit i vy. Také velmi aktivně spolupracuji s Migdosem, pyromanem DarkTownu, který předčítá Creepypasty na Youtube. Snad se v našem městě budete cítit příjemně... a případně mi promiňte nějakou tu krysu, která mi uteče...

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close