ČlánkyExtrémní

Junko Furuta

Junko Furuta – 44 Days Of Horror

I přes veškeré pochyby rodičů chlapce jménem Shinji Minato, Junko Furuta byla přítelkyní jejich syna. Krásná mladá dívka pobývala s jejich synem tak často, že se téměř zdálo, jako by spolu žili.

I když začali mít podezření, že byla něco víc a její věčná přítomnost nebyla vždy z její strany dobrovolná, podvolili se klamu, že je vše v pořádku. Pravděpodobně ve strachu z násilnosti jejich syna a spojitosti jeho kamaráda s klanem Yakuza.

Pokud jde o Shinjiho Minata, Jo Oguru a Yasushiho Watanabe, Junko Furuta byla jejich zajatcem, sexuálním otrokem a boxovacím pytlem.

Ještě v listopadu roku 1988 byla Junko Furuta normální středoškolskou dívkou. Byla krásná, chytrá, a v její škole (střední škola v Yashio – Minami v Misato, Japonsko) měla velmi dobrý prospěch. I navzdory její reputaci ,,hodného děvčátka“ – na rozdíl od jejích spolužáků nekouřila, nepila a nebrala drogy – byla v její škole docela populární a zdálo se, že má před sebou skvělou budoucnost.

Poté potkala chlapce jménem Hiroshi Miyano.

Miyano byl dobře známý jako tyran školy, často machroval, že byl zapleten s klanem Yakuza – organizovaný japonský zločinecký syndikát. Podle jeho spolužáků se Miyano do Furuty zamiloval a velmi jej rozhněvalo, když jej odmítla (v té době nevyhledávala vztah). Koneckonců si nikdo nikdy nedovolil jej odmítnout, zvláště poté, co jim řekl o jeho ,,Yakuza přátelích“.

Pár dnů po jeho odmítnutí se Miyano a Minato poflakovali po lokálním parku ve městě Misato a vyhlíželi si jejich oběti v podobě mladých nevinných žen. Byli známí a zkušení násilníci, experti ve vyhlížení snadných terčů.

Okolo 8:30 večer si chlapci všimli Furuty na jejím kole, byla na cestě domů z práce. Minato ji skopl z kola a zmizel, čímž vytvořil odklon, aby se do věci mohl vložit Miyano v roli nevinného a ustaraného kolemjdoucího. Poté, co jí pomohl vstát, jí nabídl doprovod domů, což děvče nemoudře přijalo.

Domů se nikdy nevrátila.

Místo domů ji Miyano odvedl do starého skladiště, kde jí řekl o jeho známostech s organizací Yakuza a znásilnil ji. Vyhrožoval jí její vlastní smrtí i smrtí její rodiny, pokud by jen cekla. Poté ji vzal do parku, kde čekal Minato, Ogura a Watanabe. Tam ji chlapci znásilnili podruhé a propašovali ji do domu Minatových rodičů.

I když rodiče ubohé dívky volali policii a nahlásili její zmizení, chlapci se ujistili, že po ní nebudou pátrat. Donutili ji, aby zavolala rodičům a sdělila, že utekla z domova a zůstává u svého kamaráda. Kdykoliv byli Minatovi rodiče kolem, byla Furuta nucena chovat se jako jeho přítelkyně. Nakonec ale stejně začali tušit, odkud vítr vane.

Naneštěstí k jejich umlčení stačila výhrůžka, že se zapletou do problému se členy Yakuza, a celých 44 dní žili Minatovi rodiče až v alarmující ignoranci vůči hrůzám, které se odehrávaly v jejich vlastním domě.

Udává se, že během těchto 44 dnů byla Junko Furuta Minatem a jeho přáteli znásilněna více než 500 krát, do celé věci byli také zapleteni další chlapci, kteří byli přizváni, aby jí ublížili. Vsunovali jí do genitálií železné tyče, nůžky, špízy, tyče na opékání, ohňostrojové rakety a dokonce i rozžhavené žárovky. To mělo za následek úplné zničení její vnitřní anatomie, což jí znemožnilo pořádně močit a vyměšovat.

Když ji zrovna neznásilňovali, tak ji nutili dělat ohavné věci – jíst živé šváby, masturbovat před nimi nebo pít její vlastní moč. Její tělo, které bylo ještě stále docela plné života, bylo pověšeno na strop a mláceno golfovými holemi a bambusovými nebo železnými tyčemi. Její oční víčka a genitálie byly páleny nedopalky od cigaret, zapalovači a žhavým voskem.

Její rány se časem zanítily a ošklivě hnisaly, celé její tělo bylo poseto tržnými ranami a podlitinami.

Policie byla dvakrát upozorněna na její stav a dvakrát v zásahu selhala.

Poprvé, když byl přizván na místo chlapec, který se poté, co viděl její stav a byl téměř nucen ji znásilnit, se vším svěřil svému bratrovi. Ten o tom pověděl rodičům a kontaktovali policii. Policie se sice na místě ukázala, ale Minatova rodina je přesvědčovala, že v jejich domě žádná mučená dívka není. Jejich odpověď a to, že se na místě ukázali, jim dostačovalo k tomu, aby se do domu již nikdy nevrátili. Kdyby tehdy tak fatálně nezanedbali svou povinnost, mohlo její utrpení trvat jen čtrnáct dní a mohla být zachráněna…

Podruhé to byla sama Furuta, kdo volal, ale než byla schopná cokoliv říci, byla chycena. Když policie volala zpět, Miyano je ujistil, že to byl omyl.

Jako trest za pokus o přivolání pomoci jí polili nohy tekutinou do zapalovačů a škrtli zápalkou…

Její smrt si ji našla až 4. ledna roku 1989.

Poté, co chlapci prohráli hru mahjongu, si usmyslili, že si na ní vybijí zlost. Mučení bylo ukončeno, když ji podruhé podpálili, načež děvče zemřelo v důsledku šoku.

Ve strachu z obvinění z vraždy hodili její tělo do padesáti pěti galonové nádrže na beton a zalili jej, poté jej odvezli pryč.

Dva týdny po její smrti byli Miyano s Ogurou zadrženi policií za znásilnění. Během výslechu Miyana policie zmínila otevřené vyšetřování vraždy. Miyano myslel, že mluví o vraždě Furuty a že se Ogura zjevně přiznal, a tak zpanikařil a vyzradil, kde najdou její tělo.

Vražda, o které padla řeč, neměla s Furutou žádnou spojitost, Miyano se nevědomky sám udal. Během pár dnů skončili všichni čtyři ve vazbě.

I navzdory nevyslovitelným mukám, která musela Junko Furuta podstoupit, než si ji smrt našla, obdrželi chlapci tak lehký trest, že je to až šokující.

Hiroshi Miyano byl odsouzen na dvacet let ve vězení, Shinji Minato na pět až devět let, Jo Ogura na osm a Yasushi Watanabe na pět až sedm let.

I když byl jako důvod k tomuto rozsudku uveden fakt, že nebyli chlapci plnoletí, mnoho lidí věří, že s tím měla co do činění Yakuza. Kdyby se to stalo kdekoliv jinde nebo byli chlapci o jeden, dva roky starší, dostali by plný trest.

Říká se, že o zajetí Junko Furuty vědělo kolem stovky lidí.

Její matka se poté, co se dozvěděla, čím si její dcera prošla, psychicky zhroutila.

Odpočívej v pokoji, děvče.

Originál: https://allthatsinteresting.com/junko-furuta
Autor originálu: Katie Serena
Další Článek: Bazén

Unnamed

Jsem malý nenápadný človíček se zatraceně nízkým sebevědomím, co miluje literaturu, anime a umění, věčně nevylézám ze svého pokoje a jen málokdy projevím nějaký zájem. Nesmím zapomenout na zmínku o až chorobné lenosti~ Překládání se věnuji kolem dvou až tří let, pokud píšu něco ze své hlavy, většinou to (podle mě) dopadá katastrofálně, proto se mnohem raději plně věnuji překladům.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podívej se
Close
Back to top button
Don`t copy text!