Držitel posmrtného života
Tato cesta není pro slabé, ani pro zlé. Já řídím životy všech lidí a těch, kteří jsou… nelidští… Přejete-li si mě hledat, buďte si vědomi, že tuto cestu nemůžete uskutečnit vícekrát než jednou.
Půjdete do jakékoliv márnice v jakémkoliv městě, státu či zemi. Zeptejte se jakéhokoliv funebráka, zda můžete navštívit současného „zákazníka“. Bude-li se na vás dívat znechuceně a nevěřícně, poděkujte mu za jeho čas, ukloňte se, otočte a jděte. Neutíkejte, prostě odtamtud v klidu odejděte. Já vím kdy nastane váš čas, stejně jako vím kdy nastane čas ostatních. Ten váš ještě nenastal.
Podívá-li se na vás pohledem plným pochopení, odejde z místnosti a vrátí se s velkým francouzským šéfkuchařským nožem, dvěma chirurgickými jehlami s nití a zlatou cihlou. Přiveze také čerstvé tělo a lékařskou knihu.
Položte jehly na vozík,
zabodněte nůž nad hlavu toho těla a postavte se čelem k vrchu toho těla s cihlou v ruce (s knihou si dělejte co chcete, je úplně obyčejná). Musíte počkat než funebrák odejde (což bude trvat docela dlouho). Něž odejde, řekne vám věděcké jméno jedné části těla. Poté odejde.
Stůjte v klidu dokud funebrák neopustí místnost a nic nedělejte dokud tak neučiní. Až odejde, podívejte se do knihy na jméno té části těla a použijte jeho nůž k jejímu otevření. Vložte do ní tu zlatou cihlu a zašijte ji. Pouze jedna z jehel kompletně odstraní jizvu, takže vybírejte moudře. Tohle všechno udělejte s klidem na tváři. Až dokončíte svůj úkol, v místnosti padne tma a vy musíte zřetelně zakřičet: „Vidíte? Připravil jsem vám dar, tak si vezměte co je vaše.“ Objevím se v celé své nadpřirozené kráse a posoudím to.
Pokud jste jakkoliv zareagovali od odchodu funebráka do doby než zhasla světla nebo zbude nějaká jizva, vaše duše bude má stejně jako ten dar a odnesu si vás s sebou do mého doupěte. Pokud vaše tvář zůstala klidná po celou tu dobu a jizva je zahojená, otevřu si svůj dar mojí vekou kosou, hledajíc tu cihlu. Stále si držte klidný výraz nebo vás popravím, což není tak špatný konec v porovnání s jinými na této cestě.
Až to najdu, usměji se a až se usměji,
problikne jasné světlo a místnost se znovu objeví šokujícím způsobem jiná. Popíšu ji, abych vás připravil.
Ta místnost bude postavena z mrtvých dětí a nemluvňat bez očí s krví kapající z jejich úst. Budou spojeny dohromady černou hmotou, která je bude pomalu zahalovat. Budou se svíjet, brečet a volat maminku a tatínka, místo slz jim poteče krev. Nemůžete zavřít oči nebo ukázat emoce, jinak o vás usoudím, že nejste hodni a odvedu vás do Tartaru1.
Před vámi bude ležet mimino, mrtvé, normální, se skalpelem v hlavě, možná ho poznáváte…
Po půl minutě této hrůzy, pokud jste stále při smyslech, bude čas na třetí zkoušku.
Objeví se temná, zvrácená verze tohoto světa, obývaná zatracenými. Tam kde se objevíme my bude zvláštní, hladké, kamenné pole jedním tři stopy2 vysokým pilířem v jeho středu.
Znovu se objevím a hodím vám zlý,
tmavý nůž s vyřezanými symboly. Musíte se s ním bodnout do špičky ukazováčku. Ucítíte v něm nesnesitelnou bolest. Buďte rádi, že jsem pro vás tu bolest zmírnil, jelikož ta bolest, kterou jste měli cítit, by zničila celé vaše tělo. Každopádně tu bolest musíte vydržet. Na prstu se vám ani nevytvoří strup, ale ani nevykrvácíte, jelikož nyní jste v mé říši.
Následně mi musíte namalovat pentagram, šest stop3 v obvodu, se špičkou ukazující na mě. Ujistěte se, že je dobrý, jsem nemilosrdný porotce (můžete plánovat a vyměřovat).
Až skončíte, podívám se na něj. Stane se jedna ze dvou věcí.
Buď: Se otočím a zavřu své oči zhnusením. Pokud se stane tohle, pentagram se vznítí. Stejně jako bude hořet vaše krev na zemi, tak bude hořet i ta zbývající ve vašem těle. Vaše žíly budou plát již na věky ve středu pentagramu a ta bolest nikdy nezmizí.
Nebo: Se mi bude líbit vaše umění.
Otočím se na vás a usměji se. Moje oči zčernají, temné stínové úponky vyjdou z mých úst a vytvoří ďábelský úsměv. Uvědomíte si, že to samé se děje i vám a že jsem vás právě nakazil svou Nemocí.
Už bude noc až z vás ta temnota přestane vycházet. Dívejte se pouze na ten pentagram. Sleduje vás démonické publikum a to má ve zvyku rozervat lidi na kusy, když se na něj podívají, takže váš pohled neodvracejte od pentagramu. Budou okolo vás tančit ďábelskou rychlostí, dráždíc vás, dělajíc si z vás legraci, plivajíc na vás a podobně. Pokud zůstanete v klidu, odejdou. Až odejdou, temnota se vrátí a zapálí náhodné množství svíček okolo pentagramu. Spočítejte je a zapamatujte si jejich množství, na Konci vám to dobře poslouží.
Světlo se vrátí a vy se probudíte venku před márnicí okolo poledne. To říznutí na všem prstu bude uzdravené a počet svíček určí kolik dní přesně uběhlo. Všimnete si černého slizu na zemi před vámi a lepícího se na vše oblečení. Temnota vás sledovala. Nyní máte schopnost přivolat Temnotu ve vás kdy chcete, úplně stejně jako jste to viděli u mě při třetí zkoušce. Ti co se podívají na váš obličej, když se objeví, budou pomalu pohlceni Temnotou, tou Nemocí. Pokaždé když přivoláte Temnotu ucítíte bolest, kterou jste cítili ve vašem prstu, po celém vašem těle, ale desetkrát horší. Neomdlíte, ale ta bolest bude nesnesitelná.
Tato nemoc je Předmět 50. z 538. Můžete s ní Začernit každého, dokonce i nesmrtelné…
1 Hluboká propast z řecké mytologie, která je užívána jako vězení plné utrpení pro hříšné lidi a jako vězení pro titány.
2 91,5 cm
3 182 cm
Zdroj: Creepypasta wiki
Další Creepypasta: Druhý břeh
