CreepypastyČlánkyExtrémní

Cheerliee’s Garden | pt. 12/14 | MLP Creepypasta

Cheerilee’s garden

Apple Bloom, v poloprobuzeném stavu, najednou pocítila u svých rtů chladné sklo. Instinktivně otevřela ústa a pila, rychle polykala doušek za douškem. Po několika usrknutích jí došlo, že to, co si právě popíjela, nebyla voda.

Mělo to takovou tu kovovou pachuť, a navíc v tom bylo několik větších kusů čehosi…

Najednou byla úplně vzhůru a pokoušela se vyplivat všechno, co teď v puse měla. Byla teď připoutaná k jakémusi dřevěnému stolu pomocí kožených řemínků. Viděla, jak vedle ní stojí Cheerilee, držící lahev s červenou tekutinou a usmívající se na ni. „Mmmm, myslela jsem, že ti to bude chutnat. Scootaloo to udělala sama… Celá se ti do toho nalila, abych pravdu řekla.“

Klisna se maniacky rozesmála, když se po kobylčiné tváři rozehnala vlna děsu. „Scootaloo… Ah… Vy jste ji…“

„Zabila ji? Oh, ano, neměj obavy. Byla první z vás všech, a ty… ty jsi poslední,“ řekla klisna, která se najednou cítila nezvykle upovídaně.

Kobylka zbledla. „Vy jste je… zabila úplně všechny?“

„Oh bože, samozřejmě že ne!“ odpověděla, usmívající se nad tím, jak po tváři Apple Bloom přebehla alespoň nějaká úleva. „Nezabila jsem Snailse, to ty… Když na něj spadl ten reflektor, nebo jak jsi sama řekla, slunce, bylo to… úžasné.“

V očích Apple Bloom se shromáždily slzy, když pochopila, že všichni její přátelé byli pryč, a její osud se nebude nijak extra lišit. „P…proč?“ pokusila se říct, když najednou vzala Cheerilee nůž a podržela ho ve světle.

„Proč? Protože si to zasloužíte. Každý z vás je jen temným stínem na zemi, jen plevelem v mé zahradě. Je čas to celé utnout,“ odpověděla ledovým hlasem Cheerilee a postavila se ke stolu, k nožkám kobylky. „Můžem?“

Cheer pomalu a opatrně zajela s nožem Apple Bloom nad kopyto a řezala pomaličku, okolo nohy.

Apple Bloom se pokoušela o vykroucení se ze sevření stolu, jenže ji řemínky držely na něco takového až moc pevně a spíš se jí zarývaly do kůže. Cheerilee zabodla nůž do její kůže a opatrně ji oddělovala od jejího masa. Bolest to byla ohromná, ale Apple Bloom zaťala zuby a odmítala dát Cheerilee to potěšení slyšet její křik. Byla stejně tvrdohlavá, jako její sestra.

Cheerilee přišlo, že by řez pro začátek stačil, a tak chytila kus kůže zuby a zatáhla.

Tím kus kůže zvětšovala, protože ho servávala z její nohy a vlastně ji stahovala z kůže zaživa. I když se Apple Bloom snažila to všechno vydržet, bylo toho na ni už moc, a vykřikla. Její výkřik se rozléhal místností, avšak to nikdo neslyšel, kromě Cheer, která vytvořila další řez. Postupně jí takhle hezky odervávala kusy kůže a nechávala její holé maso, aby spatřilo světlo místnosti. Krev začala všude téct.

Ale fialová klisna se očividně nechystala jen tak brzo skončit. Očividně ještě stále neměla dost.

A to už byla kobylčina noha holá, jen taková hromada masa. Cheerilee si sadisticky povzdechla a nechala Apple Bloom, ať si křičí, jak chce. Najednou se v jejích očích objevila jiskra, a tak sklonila hlavu, vytáhla jazyk, a posouvala ho po mase na Bloominých nohou. Zdálo se, že z křiku ohluchne, než zatáhne jazyk zpátky. Naštěstí se jí nic takového nestalo a Cheer zvedla hlavu a zamlaskala.

„Mmm… jsi docela dobrá. Chceš se ochutnat?“ zamlaskala jí u ucha.

„A-ale…e v-v-vy…“ pokoušela se Apple Bloom koktat. Cheerilee se nad její vzdorovitou povahou zlověstně zasmála, něco takového by mělo být potrestáno!

Cheerilee se znovu do její nohy zařízla a tentokrát, místo aby kůži táhla nahoru, ji stahovala dookola. To bylo moc i na Apple Bloom. I když se snažila odporovat, bolest byla až tak silná, že už začínalo znít slabé fňukání, její dech začal být přerývavý a její kůže bledla, jak jí krev stékala na podlahu.

Cheerileeiné pohyby začaly být rychlejší, a přešla výš k jejím stehnům a pak ještě výš, kde udělala dva rovnoběžné řezy a pak dva další, protínající je. To samé se stalo s druhou stranou jejího těla.

Cheer vytrhla ony kusy kůže a zvedla je, zamávajíc s nimi před Apple Bloominým obličejem. „Vidíš to? To jsou místa, kde měly být tvé Cutie Marky… kdyby nějaké byly.

Mám pocit, že tvůj čas jako Cutie Mark Crusader je u konce.“

Pro kobylku to byla příšerná bolest, jak fyzická, tak i psychická. Ztratila všechny stopy po odporu, začala brečet, mlátit sebou, pokoušela se dostat se pryč, i když věděla, že to nejde. Cheerilee zatím s nožem dělala něco na její hrudi, dokud neměla přes celé břicho a hrudník vyryté slovo „Weed“. Plevel.

V tuhle chvíli už ztratila kobylka až moc krve a energie, její reakce nebyly nějak rozeznatelné, jako co to má znamenat, což Cheerileeinu zábavu krapet ničilo. Zabodávala jí nůž na tlaková a citlivá místa na jejím těle, ale nestalo se nic moc z toho, co očekávala. Asi by to chtělo trochu urychlit.

Rozepnula skoro bezbranné Apple Bloom řemeny a zpoza stolu vytáhla takovou káď… stejnou, jako byla ta, do které vymačkala Scootaloo… a Scootaloo tam pořád byla.

Cheer nechtěla čekat, dokud kobylka nevykrvácí, chytla ji za rudou hřívu a hodila ji rovnou mezi krev a kusy Scootaloo.

Krev a zbytky po onom nechutném násilí obklopily Apple Bloomino maso, nutíc kobylku bolestně zasyčet.

Apple Bloom přičichla ke kapalině, a když pak viděla volně plavající oko, pochopila, do čeho byla hozena. To jí dodalo alespoň trochu síly a pokoušela se o vzdor, pokoušela se utéct. Cheerilee ale chtěla něco jiného, a tak ji tak nějak bez zájmu přimáčkla hlavu do kapaliny, nedávajíc jí možnost se nadechnout.

Apple Bloom zakřičela, zároveň polykajíc kusy Scootaloo. Máchala nohama a vycákávala tak obsah kádě do okolí. V krvi bublal vzduch, a Cheerilee si užívala ten pohled na pomaličku umírající Apple Bloom, poslední z jejích studentů. A jak kobylčiné plíce dychtily ještě víc po vzduchu, pokoušela se Apple Bloom nadechnout, ale akorát do svého těla dostávala krev a kusy masa.

Po posledním trhnutí jedné nohy zůstala Apple Bloom nehybná. Cheer počkala ještě pár dalších sekund, než kopyto, držící její hlavu, zvedla. Její tělo se už ani nepohnulo, jenom ležela v kaluži krve a masa, která dřív byla Scootaloo.

Cheerilee věděla, že tohle všechno už skončilo. Jediné, co zbývalo, byl úklid.

Posadila se na zem a rozbrečela se. S šíleným smíchem, který se ozýval podzemním prostorem, jí po tváři tekly slzy štěstí. Všechno se vrátí do normálu, další rok dostane k učení skvělé kobylky a hřebečky, a ne monstra, která učila doposud.

Pocítila pýchu, že pomohla Equestrii vytvořit lepší místo pro život. Že zabránila šíření ošklivé nechutné neposlušnosti a otravnosti. Mohlo by to jinak mít dost zlé následky.

Broukala si klidnou melodii a umyla se, vzápětí došla k místu, kde měla připravené nějaké hořlaviny.

Sice to zabralo nějaký ten čas, ale konečně bylo všechno hotové.

Cítila se, jako kdyby kráčela po mracích, co jí to teď může překazit?

————————–

Seznam dílů:

1. díl
2. díl
3. díl
4. díl
5. díl
6. díl
7. díl
8. díl
9. díl
10. díl
11. díl
12. díl
13. díl
14. díl

Následující: Scarlet Harvest

Scarlet Harvest: Part Two

Chcete-li překlad jakkoliv využít, je vaší povinností nejprve se dohodnout s překladatelem.

Překladatel: Nautileen

Autor: Unahim

Originál: Cheerilee’s Garden

Zatím bez hodnocení.

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Nauti

Možná ode mě neuslyšíte hru na píšťalku, kterou byste snad od DarkTownského krysaře mohli čekat, ale místo toho vám povím spoustu příběhů a prohledám spoustu faktů, abych prokázala některé teorie. V Creepypasta komunitě se uvádím jako NautiFears, ale říkám si Nautileen. Lidi mi obvykle říkají Nauti ^^ Mohli jste mě však znát i jako Stiak nebo Akkaris. Překládání Creepypast se věnuji od roku 2015 a psaní samotnému od svého dětství, a obojím se zde hodlám prezentovat, akorát výhradně s děsivým kontextem. Kromě překladů Creepypast, zvrácených dětských pohádek a vlastních psaných příběhů tu však najdete i mé researche a myšlenkové pochody, například ve vyhledávání zajímavostí o Slender Manovi či satanismu anebo sepsání článku Save the Creepypasta Fandom. Aby toho nebylo málo, vypomáhám s instagramem DarkTownu a uspořádávám art soutěže, do kterých se můžete zapojit i vy. Také velmi aktivně spolupracuji s Migdosem, pyromanem DarkTownu, který předčítá Creepypasty na Youtube. Snad se v našem městě budete cítit příjemně... a případně mi promiňte nějakou tu krysu, která mi uteče...

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close