ČlánkyCreepypastyExtrémní

Cheerliee’s Garden | pt. 7/14 | MLP Creepypasta

Cheerilee’s garden

Silver Spoon se vzbudila někde bůhvíkde, netušíc, co se děje nebo kde se nachází. Přitom pořád ještě cítila únavu, očividně z toho, co bylo v čaji. Měla stále ještě rozmazaný pohled, ale když se rozhlédla, viděla jasně, že je ve slušně osvětlené kruhové místnosti plné kovových předmětů, které někam odrážely každý paprsek světla.

Chtěla zvednout hlavu, jenže najednou si všimla, že toho není schopná.

Náhlý příval paniky jí pročistil smysly a když si všimla, že nemůže pohnout skoro ani jednou nohou, kromě levé přední, ucítila, jak v ní panika narůstala. Navíc, něco drželo její oči otevřené.

V puse ucítila železnou pachuť, a najednou zjistila, že má ústa otevřená, kvůli jakémusi kovovému válci nebo trychtýři, uvnitř nějž měla jazyk. Mohla s ním pohybovat, a tak mohla alespoň trochu prozkoumat, co že to má v tý puse. Byl to takový trychtýř, očividně s rámem, ale nemohla ho zmáčknout kousnutím ani vyplivnout, bez ohledu na to, jak se snažila. Kvůli okovům na kopytech nebyla schopná se hnout, ani se nahrbit, protože ji něco táhlo… nahoru.

Přemýšlela, jaká je šance se z téhle šlamastiky sama dostat, a tak se rozhlížela po místnosti, jak jen dokázala. První věc, které si všimla, byl jeden groteskní stroj, hromada kovových rukou, kolečka, šroubky a další věci, které se daly vidět z jedné velké černé krabice.

Taky si všimla něčeho, co vypadalo jako koleje, ale jelikož nemohla zvednout hlavu, neviděla, co kde končí.

Když nedokázala určit, k čemu má stroj sloužit nebo jak má fungovat, ztratila o něj zájem.

Ale po chvíli konečně zahlédla Diamond Tiaru, několik metrů doprava od ní, jak byla uvězněná asi stejně, jako ona sama. Takže řetězy a okovy na kopytech, k tomu kožený proužek okolo hrudi, který byl řetězem připoutaný na strop. Ale stála na nohou.

A byla bez oblečení. Když to Silver Spoon došlo, zjistila, že už ani ona na sobě nemá nic z toho, co měla předtím.

Navíc, okolo Tiary bylo něco jako skleněná stěna, vypadalo to jako skleněný válec s ní uprostřed. A taky jako kdyby byla Tiara o něco výš, než zbytek skleněného válce, kde byla…

Mimo to viděla několik trubek a hadic, jak směřovaly do válce s Tiarou, ale očividně z nich nic neteklo. Prozatím.

Tiařina hlava byla zafixovaná, aby hleděla na šedou klisničku, a malé, kovové klipsy jí držely otevřené oči. Přesto to vypadalo, že ještě spí.

Navíc neměla, narozdíl od Spoon, v puse nic.

Spoon pocítila, jak jí začínají oči pomalu vysychat, ale dřív, než to začalo být nesnesitelné, do nich skápla nějaká kapalina, aby je zavlažovala. Začala přemýšlet, proč tu vlastně je a co tady má dělat.

Jednou z jejích nejpravděbodobnějších teorií byla ta, že skutečně byly otrávené a teď tu jsou u nějakého hi-tech lékařského přístroje. Moc sama sobě nevěřila, ale tahle myšlenka jí zabraňovala v křičení a volání o pomoc. Ta myšlenka a ten trychtýř v puse.

Najednou se vzbudila Diamond Tiara a nevypadala, že by zachovávala stejný klid, jako doteď Silver Spoon. Když si všimla, že je připoutaná a nemůže se hnout, vypískla a začala se cukat, dokud její oči nespadly na šedou klisničku.

❝Silver Spoon! Co se děje? Kde to jsme! Dostaň mě odsud!❞ vykřikla, a když se jí Silver pokusila odpovědět, dostala ze sebe jenom ❝Ahwduhn knuwuh! Uhkhihni he!❞, což moc nepomohlo.

❝Vida vida, konečně jste vzhůru, jak tak koukám,❞ ozval se klidný hlas doprovázený kroky, jak Cheerilee vešla do místnosti. Diamond Tiara se hnedka začala dožadovat pomoci, avšak ta byla Cheerilee tak nějak jedno. Víc ji zajímala Silver a ten stroj uprostřed místnosti.

❝Tak bychom mohly začít, ne?❞

došla přímo mezi dvě klisničky, k tomu stroji, a stlačila páku na jeho pravé straně dolů.

Najednou se to probralo k životu a začala na tom svítit světýlka, potom se pár kovových ruček přemístil na své místo.

Cheerilee přešla k šedé klisničce, která byla viditelně vystrašená, a zašeptala jí do ucha ❝Nemáš ani ponětí, kolikrát jsem tě kvůli tomu musela přeměřovat a celkově kolik práce mi to dalo. Ale sama uvidíš, že to je skvělé.❞

❝Cfo fim myhlif?“ zeptala se zmateně kobylka, ale Cheerilee jen zakroutila hlavou a ustoupila o několik kroků dál.

❝Jo, a ještě bys mohla vědět, že až toho budeš mít dost, tak tou volnou nohou si můžeš nahmatat tlačítko a zmáčknout ho. Ale varuju tě, tvý kamarádce se to líbit nebude…“ zasmála se Cheerilee na konci věty.

Spoon se snažila svou učitelku následovat pohledem, vyděšená a nejistá zároveň, jenže Cheerilee zanedlouho vycouvala z jejího zorného pole.

Její pozornost si teda vzala ta velká podivnost uprostřed místnosti, která se k ní začala přibližovat. Chvíli na to jen nejistě zírala, dokud si nevšimla, že jedna robotická ruka drží jehlu ve výši jejího oka.

Kdyby její oční víčka nebyla roztažena, jak jen to šlo, určitě by oči rozšířila ještě víc a bylo by vidět, jak moc ji vyděsilo, když jí došlo, co se tu asi bude dít. „Gheee! Hohle hee! Hohtan he ohuh!“ žadonila, zatímco ze sebe vypouštěla stále nesmyslnější a nesmyslnější slova.

Sledovala, jak se jehla přibližuje k jejímu oku, zatímco zápolila se svými okovy. Jenže se dostala ke stejnému závěru, jako předtím – z tohohle se tak lehce nedostane ani omylem. Připravila se tak na bolest, dokud si nevybavila Cheerileenina slova.

Rychle se začala kopytem ohánět okolo sebe, dokud si v podlaze nevšimla nějakého výstupku. Tlačítko! Bez váhání ho zmáčkla a jehla se zastavila asi pět centimetrů od její tváře. S úlevou vydechla, očekávala to horší. Možná to byla zkouška, a tak ji Cheerilee teď…

Nestihla si v hlavě ani dokončit myšlenku, když se najednou od Diamond Tiarry ozval uši trhající řev.

Silver Spoon se pokusila zaměřit svůj pohled na nádobu, kde byla Tiara uzavřená.

Viděla, jak se z hadic a trubek do její nádrže vypouští průhledná kapalina a rozprskává se na dno. Jak byla Tiara výš, než dno, byla ještě v pohodě. Jenže… jak by se mohlo rovnat to, že bude Tiara trochu mokrá s tím, že Spoon přijde o oko? Diamond to tu chvíli vydrží, ne?

Bílorůžová kobylka očividně nehodlala souhlasit a vyděšeně zakřičela „Spoon! Pomoc! Dostaň mě odsud!“

Spoon protočila dle jejích aktuálních možností oči. Co má dělat?

Hladina té „vody“ se dostala už tak vysoko, aby se mohla dotknout Tiařřiných nohou, a v tu chvíli si Spoon uvědomila, co udělala za chybu. Naprosto strnule sledovala, jak její kamarádka bolestivě vykřikla, když jí z nohou vytekla krev a pomalu se jí začala odlupovat kůže s masem, která se ve „vodě“ rozpouštěla.

Ale tohle určitě voda nebyla. Tohleto byla kyselina, která neváhala v rozežírání maličké Diamond Tiary.

Tekutina se stále přilévala do nádrže a sžírala ještě víc kusů masa z Tiařiných nohou a už tam jasně zářila její bílá kost, když začala Tiara žalostně prosit Spoon, Cheerilee, nebo kohokoliv jiného o pomoc.

„Líbí se ti to? Tuhle věc používám na očištění mršin, abych získala pro výuku nějakou tu krásnou kostru,“ ozval se za Spoon Cheerileein hlas.

Silver se podívala na tu jehlu ve vzduchu před jejím okem a zhluboka se nadechla.

Posbírala veškerou svou odvahu, a poté sundala nohu z onoho tlačítka.

Stroj se znovu dal do pohybu a k Diamond přestala kyselina téct. Ta bolestně zakřičela, a výkřik pomalinku utichal do fňukání, jak se jejího masa dotýkala kyselina. Teď měla odhalené dva centimetry kosti, a z masa stékala krev, která se v kapalině rychle rozpouštěla.

Silveriné rty se třásly, když se jehla přiblížila ještě víc k jejímu oku a zaplňovala víc a víc jejího zorného pole.

Po tom, co se zdálo jako věčnost, dosáhla jehla konečně místa, kam měla zamířeno. Kobylka na chvíli ucítila na svém oku tlak, dokud se neozvalo tiché prasknutí, jehla nezajela do oka a Silver Spoon neokusila novou, šílenou bolest.

Srdceryvně vykřikla, když její mozek začaly bombardovat signály receptorů bolesti, o kterých ani nevěděla, že má, a informovaly ji o tom, že je něco špatně, hodně špatně, i když Spoon věděla, že s tím není schopná něco udělat. Její zorné pole jednoho oka zrudlo a následně zčernalo, a Spoon věděla, že na tohle oko už nikdy neuvidí.

Na chvíli zapomenula na bolest, když jí došlo, jak moc je pro ni zrak důležitý. No… byl. Skoro.

Ale aby toho nebylo málo, přišla další vlna agónie. Mimo jehly se k oku blížily ještě takové dva malé háčky, které se najednou zabořily do oka a spolu s jehlou se začaly točit. Spoon cítila, jak se její oko otáčí, jak se dostává do šílených pozic. Její šílený výkřik bolesti rezonoval místností, jenže nemohla si přivolat jakoukoliv pomoc, teď a tady ne. Její oko se točilo rychleji a rychleji, její oční nerv se agonicky překrucoval a utahoval.

Senzory bolesti se ozývaly víc a víc, malá klisnička to nedokázala unést. A už jí bylo jedno, zda udrží močový měchýř plný, nebo ne.

Najednou se jehla zvedla, berouc si oko s sebou. Jakýkoliv výkřik byl zbytečný, a když krev spolu s obsahem oka rychle tekla na její tvář, její žaludek zaprotestoval až příliš moc. Chtěla si přiložit kopyto na díru místo svého oka, ale zesláblá nemohla ani nohu zvednout, jen se snažit nevyhodit ze sebe obsah svého žaludku.

Bolestně a ztěžka vzdychla do kovového trychtýře a zbylým okem sledovala, jak stroj drží její druhé, vytržené oko jako nějakou trofej. Pak si najednou všimla koutkem oka Diamond Tiarry, jak na ni koukala, a vypadalo to, že ona bude asi zvracet víc, než Spoon sama. Ale taky viděla v očích růžové kobylky něco jiného: naději a vděčnost.

Ano. Její utrpení zachraňovalo její kamarádku. A možná Cheerilee nechá obě jít, když to vydrží.

Teď se k ní blížila mechanická ruka, která místo jehly držela ostrou břitvu, jichž tam bylo několik.

Tahle nebezpečná pomůcka se začala rychle točit, doprovázel ji nízký bzučivý zvuk. Silver Spoon netrvalo dlouho, než jí došlo, že tentokrát to nemíří na její oko, ale s jedným jediným okem bylo těžké určit, kam se to chce zabodnout.

Polkla, jak nejvíc dokázala, a najednou jí bylo jasné, co má ten trychtýř co v puse dělat.

Na chvíli zaváhala. Dřív, než jí rotující zašpičatělá břitva přešla do pusy, stiskla tlačítko.

Hnedka, jak zmáčkla, uslyšela hrůzný výkřik její kamarádky, když k ní spadly další decilitry kapaliny a zvyšovaly její hladinu k jejímu čerstvému, měkkému masu. Růžová kobylka zase cítila tu šíleně šílenou bolest.

„SILVER SPOON! SILVER SPOON!“ křičela, jako kdyby ta bolest už nemohla být horší.

Silver Spoon tekly slzy; z díry po jejím oku byly smíšené s krví. „Ha mehuhu, ha mehuhu,“ opakovala a třásla se nad svou zbabělostí.

Ale jak se kapalina zakousla ještě víc do Tiařřiného masa, ukázalo se, že si Cheerilee schovává v rukávu další eso, další bolestivé triky. Ozval se zvuk, bouchavý zvuk, a z kovových trubek ústících do nádoby s Tiarrou, ze kterých ještě nic nevyšlo, se vykutálely menší, ale těžké kovové kuličky. Hladina kyseliny, která zatím vypadala klidně, se najednou rozvlnila a odhryzávala další kusy jejího masa.

Pár kapek spadlo na její záda, kde se začaly tvořit vyžrané, krvavé kruhy a krátery, jako groteskní parodii na povrch Měsíce. Když kuliček začalo být víc a víc, docákla kapalina na její Cutie Mark a začala kůži s ním zcela rozpouštět, stejně tak i maso pod ní.

Pociťovala spalující bolest na svém rameni, ale nejhorší bylo asi to, když kapalina stříkla přímo do jejího obličeje.

Hystericky vykvíkla, když kyselina propálila její pravou tvář a vytvořila tak díru do její pusy, odhalujíc zuby a vnitřek úst. Za chvíli se z roztomilého poníka proměnila v noční můru, s polovinou obličeje pryč a krvavými krátery a dírami na těle. Takhle by asi někteří poníci popsali zombie. K tomu všemu jí kyselina stále odpalovala kusy masa na nohou, takže teď měla kosti odhalené až do kolene.

Silver Spoon ten pohled nemohla nadále vystát a sundala nohu z tlačítka, řekla si, že už ho nezmáčkne, ať ji to bude stát cokoliv.

Při pohledu na to, jak se břitvy zase rozrotovaly, spolknula veškerý strach.

Měla ráda svoje jméno ve hře, Silver Tongue, a tak vlastně viděla ona sama sebe. Vždycky si myslela, že má talent na užívání dobrých slov, aby jí to vždycky něco vyneslo, a čekala, že se v budoucnu bude věnovat takovému… diplomatickému byznysu. Takže tohleto, co se k ní šinulo, musel být od Cheerilee krutý, úmyslný žert.

Nechápala, proč se učitelka najednou takhle chová, a za několik sekund už nebude mít nikdy šanci se zeptat.

Vykřikla v bolesti, když břitvy minuly její rty.

Následovala série řezů a záseků na špičce jejího jazyka, které pokračovaly až ke kořenu. Horká krev jí zaplnila ústa a stékala až dolů do jícnu, a když se šedá kobylka pokusila vykřiknout, vyšel z ní jen bublavý zvuk. Třásla se a zbývající oko protočila dozadu, zatímco nože pokračovaly ve své krvavé práci.

Pomalu se posouvaly dál a dál, a Spoon cítila, že i trochu polevují, ale stále to byla taková bolest, že ta při ztrátě oka se s ní nedala srovnat. Břitvy jí řezaly jazyk kousek po kousku, a i když se Spoon pokusila pohnout zbývajícím pahýlem, aby se ostřím břitev vyhnula, nešlo to. Byly všude.

Najednou se stroj zastavil a byl z její pusy vytažen, odnesl si s sebou i mleté kusy Silver Spooniného jazyka.

Ve své puse najednou cítila šíleně spalující bolest, tam, kde dřív býval její jazyk.

Ale i přes to všechno věděla, že se musí okamžitě nadechnout. Suchým kašlem se jí podařilo alespoň trochu krve vydávit a vzápětí se rychle nadechla.

S bodavou bolestí v díře po oku a sžírající bolestí v puse nebyla Spoon schopná normálně přemýšlet. Při pokusu něco říct z ní vyšlo jen chrčení.

Cheerilee si všimla, jak Spoon vzdala veškeré snahy odporovat. Jak smutné. Se Scootaloo byla mnohem lepší zábava! Ta bojovala mnohem víc!

Přešla ke stroji a vypnula ho, pak došla do rohu místnosti pro tašku s jakýmsi vybavením. Došla k Silver Spoon.

Vytáhla kladivo a dláto a s šíleným úsměvem pozorovala malou, ztěžka při vědomí se držící, šedou klisničku. Problém je jen v tom, že poníci nemají prsty, a tak musí držet dláto nějakým jiným způsobem, zatímco do něj bouchají kladivem. Cheerilee to měla promyšlené – boty. Kovové boty, ve kterých se škvírou dalo držet dláto.

Cheerilee do nich vklouzla a zuby tam vložila dláto, následně stejným způsobem uchopila kladivo. Měla dláto nastavené na noze kobylky, přímo pod okovem, kde jí mohla oddělit kopyto od zbytku nohy. S velkým rozmáchnutím udeřila do dláta a zabořila jej do masa.

Spoon tak ochutnala ještě další typ bolesti.

Silver Spoon ze sebe najednou vyrazila příšerný výkřik, zaplavená bolestí. Zbývající oko měla široce rozevřené a sledovala, jak se Cheerilee nebezpečně ušklíbla, teda alespoň jak to šlo, když držela kladivo. Místo nad kopytem bylo jedno z nejcitlivějších míst na jejich těle.

Cheerilee se zase rozmáchla a praštila kladivem do dláta, posouvajíc ho níž a níž do nohy. Křik s pláčem, který se od malé klisničky ozýval, ji čím dál víc vzrušoval, pomalu už ani nemohla kladivo držet, jak se třásla.

S posledním úderem kladiva projelo dláto až na druhou stranu, až k podložce, a krev ze Spooniné nohy potřísnila celkem velký kus podlahy. Křik nebyl platný.

S náhlým přívalem inspirace Cheerilee pokračovala v bouchání do dláta, ale tentokrát nejen do jeho tlusté části, ale prostě jak jí to vyšlo, i když dláto padlo skoro rovnoběžně s nohou.

Její kopýtko už nebylo uprostřed připojené ke zbytku nohy a v díře se tvořila další a další krev.

Najednou kobylka šíleně vypískla, protočila oko do oční jamky a poté zničehonic ztichla.

Cheerilee se zamračila, upustila kladivo a pohlédla jí do tváře. To mizerné hříbě omdlelo.

„Ale notak, teď ne! Zrovna se začínám skutečně bavit!“ výskla Cheerilee a šlápla jí kopytem do tváře. Když se neozvala odpověď, fialová klisna si povzdechla.

Rychle začala Silver Spoon odprosťovat z okovů, a ta zcela vyčerpaně dopadla do louže krve. Cheerilee chytla svou oběť za hřívu a táhla ji někam pryč, nechávajíc za ní na podlaze krvavou šmouhu.

Došla k místu, kde byl kruh podlahy o dost snížený a vytvářel tak hlubší prohlubeň. Tuhle část podlahy nemohla ani Tiara, ani Spoon vidět.

Bez ladu a skladu tam malou kobylku hodila, nezajímajíc se o to, jak dopadne, a když se ozvalo křupnutí, jak Silver dopadla, Cheerilee už zamýšlela, co dál. Ani se neohlédla na kobylku, která tam nehnutě ležela a jediný pohyb tvořilo s každým nádechem zvednutí hrudníku.

Cheerilee si teď přešla ke skleněnému válci s Diamond Tiarou uvnitř a zadívala se jí zpříma do strachem zaplňených očí. Nebyla si úplně jistá, jestli dokáže používat i to oko propálené kyselinou od chvíle, kdy jí vycákla do tváře.

„Ne-ne… necháte m… m-mě jí-jít?“ žadonila Tiara, očividně na pokraji svých sil.

Cheerilee se usmála tím nejlaskavějším úsměvem, co svedla. „Ale samozřejmě, že tě nechám jít… a Silver Spoon taky… pokud za ní dojdeš,“ změnil se úsměv ve škodolibý úšklebek a Cheerilee zatáhla za jednu páku.

V podlaze se otevřelo několik děr, které pomalu vypustily průhlednou kyselinu, a když byla ta pryč, zmáčkla Cheerilee další páku a skleněný válec zajel do země. V tu samou chvíli se kobylce rozepnuly okovy a ona spadla z malé výšky na zem. Její nohy, tedy spíš odspod až ke kolenům holé kosti, ji nemohly udržet, a v polovině se zlomily.

Naneštěstí se ostrý úlomek její pravé nohy zabořil hluboko do jejího masa, když se pokusila znovu vstát. Tiara zavyla bolestí a pokusila se ještě jednou vstát, ale teď se jí zlámaly ty nohy, které se nezlomily předtím.

Aby toho nebylo málo, dopadla Tiara ještě do louže zbývající kyseliny, která jí znovu začala rozežírat kůži až k žaludku. Diamond si připadala, že to už nevydrží.

„Dostaň se ke své kamarádce a obě jste volné. Možná budou jednorožčí lékaři natolik schopní, aby vás dali do pořádku,“ zasmála se Cheerilee.

Diamond Tiara se pokusila vstát, ale její slabé zlámané kosti jí to dovolit nechtěly. S takovouhle bolestí nebude jednoduché na špičkách kostí balancovat.

Začínalo to vypadat, že se vzdává, taky už nad tím přemýšlela, ale pak si vzpoměla, jak velké úsilí a statečnost pro ni prokázala její kamarádka.

Ještě jednou se teda pokusila vstát.

Ani nebyla daleko od díry, ve které ležela její kamarádka. Jako dobrá šance na záchranu jich obou se nakonec zdálo plazení se po zemi, o což se rozhodla snažit se.

Pokaždé, když se posunula, si přišla, že umře bolestí, ale naděje, že se zachrání, ji poháněla dopředu. Cheerilee to všechno s širokým úsměvem pozorovala. Vysmívala se jí. „Hej, ještě kousek! Proč ti to trvá tak dlouho?“ ozýval se tam její hysterický smích.

Kobylka ji ignorovala, jak nejlépe mohla, a pomalu se dostala až k okraji. Přestože se pokusila dostat se dolů pomalu, sjela tam rovnou, a kost, která se do ní zabodla, prohloubila díru, kde byla.

Diamond Tiara se dostala až ke své kamarádce a pokusila se ji alespoň nějak obejmout.

„Ah, Spoon…“ zašeptala.

„Duhmuh Thhh?“ pokusila se zašeptat Spoon, když otevřela oko.

Tiara se pokusila o úsměv, i když to nejlíp nevypadalo. „Neboj, ona nás… nechá jít, já… došla jsem za tebou…“

„Jo, tak nějak,“ ozval se ledový hlas Cheerilee, která stlačila další páku. „Lhala jsem.“

Obě kobylky zvedly hlavy nahoru a zaslechly burácející zvuk, poté viděly známou, průhlednou kapalinu, a došlo jim, že tohle je to poslední, co viděly.

————————–

Seznam dílů:

1. díl
2. díl
3. díl
4. díl
5. díl
6. díl
7. díl
8. díl
9. díl
10. díl
11. díl
12. díl
13. díl
14. díl

Následující: Scarlet Harvest

Scarlet Harvest: Part Two

Chcete-li překlad jakkoliv využít, je vaší povinností nejprve se dohodnout s překladatelem.

Překladatel: Nautileen

Autor: Unahim

Originál: Cheerilee’s Garden

Zatím bez hodnocení.

Jak se ti líbil příspěvek?

Štítky

Nauti

Možná ode mě neuslyšíte hru na píšťalku, kterou byste snad od DarkTownského krysaře mohli čekat, ale místo toho vám povím spoustu příběhů a prohledám spoustu faktů, abych prokázala některé teorie. V Creepypasta komunitě se uvádím jako NautiFears, ale říkám si Nautileen. Lidi mi obvykle říkají Nauti ^^ Mohli jste mě však znát i jako Stiak nebo Akkaris. Překládání Creepypast se věnuji od roku 2015 a psaní samotnému od svého dětství, a obojím se zde hodlám prezentovat, akorát výhradně s děsivým kontextem. Kromě překladů Creepypast, zvrácených dětských pohádek a vlastních psaných příběhů tu však najdete i mé researche a myšlenkové pochody, například ve vyhledávání zajímavostí o Slender Manovi či satanismu anebo sepsání článku Save the Creepypasta Fandom. Aby toho nebylo málo, vypomáhám s instagramem DarkTownu a uspořádávám art soutěže, do kterých se můžete zapojit i vy. Také velmi aktivně spolupracuji s Migdosem, pyromanem DarkTownu, který předčítá Creepypasty na Youtube. Snad se v našem městě budete cítit příjemně... a případně mi promiňte nějakou tu krysu, která mi uteče...

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button
Don`t copy text!
Close
Close